Umí pět jazyků, ve škole měla "všechno dokonalé". Kdo je Češka ve vedení Interpolu

Radek Dragoun Radek Dragoun
22. 11. 2019 6:57
Poprvé v téměř stoleté historii Interpolu, největší policejní organizace na světě, bude v jejím nejužším vedení stát Čech, respektive Češka. Plukovnice Šárka Havránková v říjnu získala hlasy 135 ze 141 přihlášených států a na tři roky se stala viceprezidentkou pro Evropu. Kdo je žena, která bude zastupovat zájmy evropských policejních sborů v mezinárodní instituci?
Viceprezidentka Interpolu plukovnice Šárka Havránková.
Viceprezidentka Interpolu plukovnice Šárka Havránková. | Foto: Twitter Interpol

Přestože se Havránková stala vůbec prvním Čechem ve vedení celosvětové instituce sdružující 194 členských států, příliš času na oslavy kariérního úspěchu neměla. Funkce se ujmula ihned po zvolení. Na rozhovor s médii si v nabitém čase místo nenašla, kývla alespoň na to, že na otázky odpoví korespondenčně.

Neustálá zaneprázdněnost k jejímu životu patří dlouhodobě. Už před pěti lety na svém soukromém účtu na sociálních sítí publikovala obrázek, kde svou rodinu připodobnila k postavám z francouzsko-britského animovaného seriálu Mr. Men and Little Miss. Zatímco své dva syny a manžela označila jako Mr. Cool, Mr. Perfect a Mr. Funny, k sobě dodala anglický přívlastek "busy", tedy "zaneprázdněná".

S čím ale už čas "ztrácet" nemusí, jsou cizí jazyky. Zatímco někteří čeští politici jezdí na mezinárodní jednání s ne příliš dobrou jazykovou vybaveností, u Havránkové nic podobného nehrozí. Mluví anglicky, francouzsky, německy, rusky a španělsky. "Španělštinu aktuálně dopilovávám. Moc ráda bych se naučila taky arabsky nebo italsky, ale bohužel na to nemám dostatek času," přiznává Havránková.

Cizím jazykům se věnuje už od dětství, staly se jejím velkým koníčkem. Na základní škole měla ještě před revolucí možnosti si anglicky dopisovat s dětmi z nekomunistických zemí. A přátelství, která tehdy navázala, trvají i po více než 30 letech.

"Je to člověk, který je hodně kamarádský a ta kamarádství jsou pevná," říká její kamarádka Markéta Tvrzová, která s ní chodila na základní školu i gymnázium.

Dokonalé a barevné zápisky

Na základní škole chodila Havránková do třídy se specializací na matematiku, na gymnáziu se pak více zaměřila na humanitní obory. "Už tam bylo vidět, že Šárka má rozhled. Je moc chytrá, umí perfektně jazyky, na druhou stranu bych řekla, že ani matematika a přírodní vědy jí nedělají problém," prozrazuje Tvrzová.

Pokud má novou viceprezidentku Interpolu nějak charakterizovat, často zmiňuje její zodpovědnost a pečlivý přístup ke všemu, co dělá. "Ve všem si umí udělat pořádek. U ní bylo zajímavé, jak si ve škole dělala poznámky. Vždycky je měla barevné, všechno měla úplně dokonalé. Všechno přesně dodržovala, všechno mělo svá kritéria," popisuje Tvrzová.

O tom, že by chtěla být policistkou, však tehdy sama Havránková ještě nemluvila. To přišlo až po gymnáziu, kdy začala studovat práva na Západočeské univerzitě v Plzni. Právě zájem o tento obor a koníček v podobě cizích jazyků ji k policii přivedly. Před 24 lety dostala možnost pracovat jako referentka na tehdejší Národní ústředně Interpolu. Podstatou její práce byla výměna informací pro případy, které vyšetřovala česká policie i zahraniční partneři.

Bylo to její vůbec první plnohodnotné povolání, v němž se jí nyní podařilo vystoupat na kariérním žebříčku velmi vysoko. Tehdy však takové ambice neměla. "Žádné konkrétní kariérní cíle jsem si nekladla, vždycky jsem naplno přistupovala k práci, která mi byla svěřena," popisuje Havránková.

Pochůzkářkou by být nemohla

Její kamarádku Tvrzovou však nepřekvapuje, kam až to Havránková dotáhla, je podle ní vůdčí typ. "Umí dát tým dohromady a je ho schopná někam vést. Byla by škoda, kdyby byla jen policistka, která chodí po ulici. Ale kdyby to dělala, tak to dělá důkladně a perfektně. Ale svým jednáním a chováním musela zákonitě dosáhnout toho, čeho dosáhla," myslí si Tvrzová. Havránková se časem z referentky vypracovala na šéfku odboru mezinárodní policejní spolupráce na policejním prezidiu.

Na začátku jejího posunu na zatím nejvyšší kariérní post pak stál nyní již bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý, který momentálně působí coby český velvyslanec na Slovensku. Havránkovou potkal poprvé v roce 2010, kdy byl ještě šéfem moravskoslezské policie.

Z prvního setkání sice nijak zvlášť nadšený nebyl, to se však brzo změnilo. "První dojem byl takový neurčitý. Úřednice z policejního prezidia přišla nám krajánkům něco kontrolovat, vysvětlovat. Ovšem po dvou dnech společného hodnocení jsem si názor udělal," vzpomíná nyní Tuhý.

"Uvědomil jsem si, že tato úřednice má obrovský přehled o mezinárodní spolupráci i jasnou vizi, kam by měla česká policie směřovat. Sám jsem byl zastáncem rozvoje mezinárodních vztahů, a i proto mne její úřednická role v konkrétních oblastech velmi mile překvapila."

Bývalý policejní prezident také upozorňuje, že přestože její útvar není zvlášť známý, bez jeho existence by nemohla efektivně fungovat třeba Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem nebo Národní protidrogová centrála. Kromě toho pod něj spadá například společný výkon policistů při migrační krizi, účast speciálních útvarů v Iráku či Kosovu nebo vysílání styčných důstojníků na české ambasády v cizích státech.

Prosadila ve světě českou metodu proti drogovým dealerům

Havránková hrála důležitou roli také při úspěchu, kterého česká policie na mezinárodní scéně dosáhla. Tuzemští policisté vytvořili metodu s názvem Reliéf, díky které lze získat důkazy pro usvědčení pachatelů s drogami.

Ti z nejrůznějších důvodů drogy lisují na relativně jednoduchých zařízeních, aby se s nimi dalo později snadno manipulovat nebo aby tak komplicům ztížili případné pokusy o jejich naředění. Metoda českých policistů umožňuje zjistit, jestli konkrétní balíčky drog lisoval konkrétní přístroj.

Havránková velkým dílem přispěla k tomu, že letos světové organizace uznaly tuto metodu jako jednu z forem důkazního materiálu, což může pomoct při potírání organizovaného zločinu napříč zeměmi. "Dodnes si pamatuji, jak jsme přesvědčovali jednotlivé země o výhodách této metody. Šárka překvapovala jazykovou vybaveností, přecházela z angličtiny do francouzštiny a němčiny, čímž si získala tak velkou důvěru," vzpomíná Tuhý.

Už v roce 2016 Tuhý uvažoval o tom, že by Havránková mohla být vhodnou adeptkou na vysokou funkci v Interpolu. Zvažovat to musela i samotná Havránková, i když přiznává, že se dlouho nerozmýšlela. "Člověk musí reagovat na příležitost a situaci, cítila jsem také velkou podporu od kolegů uvnitř policie i v zahraničí," vysvětluje Havránková.

Zvolení Češky do jedné ze tří viceprezidentských funkcí mezinárodní policejní instituce Interpol hodnotí šéf české policie Jan Švejdar jako obrovský úspěch. Slova uznání pro ni má i další z policejních exprezidentů a současný senátor ODS Martin Červíček. "Oceňuji především její zodpovědnou snahu osvojit si v rámci svého působení u policie odpovídající odbornou praxi a snahu přesvědčit své nadřízené o nutnosti využití příležitostí aktivního zapojení do evropské spolupráce," říká Červíček.

Rodina je pyšná

Podporu ke kandidatuře nedostala Havránková jen od policejního sboru, ale také od širší rodiny. Nominaci konzultovala také s manželem a svými dvěma syny. "Jejich reakce byly pozitivní. Myslím, že jsou na mě pyšní a mají radost z mého úspěchu," říká.

Přestože má Havránková syny ve věku 9 a 14 let, její kamarádka Tvrzová nepochybuje o tom, že by nedokázala skloubit vysokou funkci v mezinárodní organizaci s rolí matky. "Nechápu, jak to stíhá, ale roli plnohodnotné mámy zvládá i tak," říká s obdivem kamarádka.

V nejbližší době by Havránkovou mohl potkat i další velký úspěch. Mezi policisty se hovoří o tom, že by se mohla stát po Lence Šmerdové z armády teprve druhou ženou v Česku s generálskou hodností. Nakonec to navrhl ministrovi vnitra Hamáčkovi i sám prezident Miloš Zeman.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Šéfka Evropské komise představila "zelenou dohodu", slíbila klimatický fond za 100 miliard eur

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě či vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Mezi země, které by z něj mohly čerpat, patří Česko. Fond má podle von der Leyenové vyvolat investice v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy