Část muslimů podkopává demokracii. No-go zóny nemáme, říká elitní belgický policista

Martin Novák Martin Novák
21. 11. 2019 6:03
Islamistický terorismus je důsledkem ideologie, proti jejímž nositelům musí Evropa postupovat razantněji, protože jinak tento problém bude narůstat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz belgický policejní důstojník Saad Amrani, který koordinuje práci kontrarozvědky a protiteroristického oddělení policie v Belgii.
Příslušníci belgické protiteroristické jednotky v ulicích Bruselu.
Příslušníci belgické protiteroristické jednotky v ulicích Bruselu. | Foto: Reuters

Expert na terorismus a islamismus, který přednášel na mnoha místech Evropy a severní Ameriky, se také domnívá, že porážka Islámského státu v Iráku a Sýrii nesnížila riziko teroristických útoků, protože ideologie, která je pohání, existuje dál. V Praze se Amrani účastnil bezpečnostní konference pořádané think-tankem Evropské hodnoty.

Zdůraznil zároveň, že ačkoliv je stále v aktivní službě, názory v rozhovoru jsou jeho vlastní a nejde o oficiální stanovisko belgické policie nebo belgické vlády.

Saad Amrani.
Saad Amrani. | Foto: Martin Novák

V Belgii se odehrála řada velkých protiteroristických operací. Země v březnu 2016 zažila útoky sebevražedných atentátníků v Bruselu, při kterých zahynulo 33 lidí. Je Belgie od té doby bezpečnější?

Nulové riziko neexistuje. Terorismus je jen špička ledovce. Je důsledkem ideologie, které musíme čelit a oslabovat její vliv. Bezpečnostní rizika jsou stále vysoká. Víme, že se už vrátili nebo se teprve do Belgie vrátí lidé, kteří se v Iráku a Sýrii přidali k Islámskému státu. Ti jistě zvýší hrozbu. Z minulosti víme, co dělali ve svých zemích radikálové, kteří se vrátili z Afghánistánu po roce 1989. V Alžírsku a jinde.

Rozdíl oproti letům 2015 a 2016 je to, že dnes máme už trochu jinou kulturu bezpečnosti.

Co tím myslíte?

Víme víc o povaze hrozby. Například existuje větší povědomí o nebezpečnosti některých skupin a organizací, které o sobě tvrdí, že nepodporují terorismus a nejsou násilné, ale svými radikálními názory pro terorismus vytvářejí prostředí a usilují o podkopání demokracie. Jsou to radikální muslimové, kteří se zaklínají tím, že násilí nepodporují. Ale spolupracovat s nimi nebo je akceptovat je naivní. Ten pohled se mění, bohužel k tomu vedl šok z teroristických útoků, které zasáhly Belgii.

Máme dnes o této hrozbě a skupinách více informací v širším kontextu. Myslím tím například lidi, kteří třeba propagují islámské právo šaría a ovlivňují mládež. Není to tak, že se někdo sám od sebe zradikalizuje na internetu. To je nesmysl. Někde od někoho něco slyší o džihádu, někdo mu něco našeptá, pak si k tomu něco vyhledá…

Takže třeba sociální sítě a džihádistická propaganda, kterou tam lze nalézt, hrají malou roli?

Je to jeden z několika faktorů. Ale jako policejní důstojník vím, že vždy existuje někdo, kdo vás s touto ideologií seznámí a kdo i potom stojí za radikalizací. Stejnou zkušenost mají i moji kolegové, kteří se tím zabývají, včetně těch z blízkovýchodních zemí. Radikalizace nemusí být nutně spojena s mešitou. Často se to děje třeba ve sportovních klubech nebo v místech, kde se provozují bojové sporty. Problém terorismu nevyřešíme bez toho, abychom podchytili tyto věci.

V Belgii jsme dosáhli pokroku v tom, že se pravidelně scházejí zástupci kontrarozvědky, armády, federální policie a lokální policie. Společně si vyměňují informace, vyhodnocují postup. V některých zemích to takto zatím nefunguje. Nizozemci mají přísloví: "Nemá smysl vytírat podlahu, když voda stále teče." A podle toho musíme postupovat. Zastavit vodu, nejen vytírat.

Čili jít do konfrontace s lidmi, kteří například propagují právo šaría, i když přímo nevyzývají k násilí?

Jít do konfrontace s politickým islámem, islamismem. S interpretací islámu, která je neslučitelná s demokracií. To je nebezpečí pro společnost. Tito lidé jsou trpěliví a pracují s dlouhodobým výhledem. Pokud této výzvě nebudeme čelit, máme v budoucnosti velký problém. Musíme jasně stanovit diagnózu a přestat se tvářit, že žádný problém neexistuje.

Co považuji za velmi nebezpečné - a znovu to říkám jako policista -, je polarizace společnosti. V reakci na islámské fundamentalisty, snažící se destabilizovat společnost, sílí krajně pravicové skupiny a politické strany. Máme tu dva extremismy, které se navzájem živí.

Často se mluví o tom, zda jsou, či nejsou v západní Evropě takzvané no-go zóny, kam se policie bojí chodit a kde existuje jakási paralelní společnost, náchylná k radikalismu. Jaký je váš pohled jako policisty? Jsou v Belgii takové no-go zóny?

Naprosto upřímně říkám, že není v Belgii místo, kam by se policie neodvážila jít. Nejsme v takové situaci. Ale řekněme, že v některých lokalitách jsou zásahy složitější než v jiných.

Když Islámský stát utrpěl porážku a propadl se v Iráku a Sýrii, může to nějakým způsobem oslabit lákavost toho, co hlásal, pro některé mladé muslimy v Evropě?

Ne, není to tak, nebuďme naivní. Porážka Islámského státu a smrt jeho vůdce abú Bakra Bagdádího neznamená, že nebezpečí je menší. Je to o ideologii, o myšlence, ne tolik o lidech a organizacích. Když zemřel před osmi lety Usáma bin Ládin, znamenalo to konec islamismu? Jistěže ne. Al-Káida ustoupila do pozadí, ale objevil se Islámský stát. Je to obdoba hardwaru a softwaru. Když se rozbije počítač nebo přehrávač, disk je funkční a vloží se do nového přístroje.

Video: Boj s islamismem se přenesl do školních tříd

Školní třídy se v Tádžikistánu staly bitevním polem v boji s islámským extremismem. Pro žáky nejvyšších ročníků zavedli náboženskou výchovu. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 46 minutami

Při potlačení vzpoury ve věznici na Srí Lance zemřelo šest vězňů. Bouře začaly kvůli koronaviru

Šest vězňů přišlo o život a dalších 35 bylo zraněno, když vězeňská služba zahájila střelbu, aby potlačila vzpouru ve věznici na okraji hlavního města Srí Lanky. Vážně zraněni byli také dva strážní. Uvedla to agentura AP s odvoláním na úředníky. V přeplněných věznicích na Srí Lance rostou nepokoje kvůli pandemii. V posledních týdnech vězni protestovali v několika věznicích, protože zde vzrostl počet nakažených covidem-19.

Podle mluvčího policie nepokoje vypukli v neděli ve věznici zhruba 15 kilometrů severně od Colomba. Strážci se pokusili dostat situaci pod kontrolu, nepokoje však přerostly ve vzpouru. Vězni se snažili převzít kontrolu nad vězením a stovky se jich pokusily o útěk. Dozorci proto začali střílet.

Jeden vězeň zemřel při podobných nepokojích minulý týden. Další zemřel v březnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy