Kauza Prunéřov se dostala až na Obamovu univerzitu

Pavel Baroch
23. 5. 2011 14:22
Angažování Mikronésie při modernizaci elektrárny je tématem konference v New Yorku
Foto: Ludvík Hradilek

Praha/New York - Kauza modernizace uhelné elektrárny Prunéřov se dostala až na prestižní Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, kterou vystudoval i současný americký prezident Barack Obama.

O severočeském Prunéřovu společnosti ČEZ se bude mluvit na začínající odborné konferenci o ostrovech, které kvůli globálnímu oteplování ohrožuje stoupající hladina oceánů.

Mezi ně patří i tichomořská Mikronésie, která se do dějin mezinárodního práva zapsala jako první ostrovní státeček, který požadoval, aby elektrárna na druhém konci světa - Prunéřov - omezila více své emise skleníkového oxidu uhličitého, a tím chránila i malé ostrůvky v Tichomoří.

Konference na jedné z nejprestižnějších právnických fakult na světě se zabývá různými právními otázkami, které s ohroženými ostrovy souvisejí. Například právem o přesídlení nebo odpovědností za klimatickou škodu.

Mikronésie chce čistší Prunéřov

Součástí konference bude i společný příspěvek Federativních států Mikronésie, mezinárodní organizace Greenpeace a českého Ekologického právního servisu právě o právních aspektech kauzy Prunéřov.

Podívejte se, jak odpůrci protestovali přímo na komíně Prunéřova:

"Myšlenka, že odpovědnost státu za jeho rozhodnutí může přesahovat jeho hranice, není novým konceptem. Avšak přijetím této odpovědnosti ve vztahu k dopadům změny klimatu - zejména v souvislosti s konkrétním projektem, jako je Prunéřov - vzniká nový právní precedens," řekl Jan Šrytr z Ekologického právního servisu, který se konference účastní.

Kvůli Prunéřovu padl ministr

Kvůli plánované modernizaci Prunéřova loni před volbami padl tehdejší ministr životního prostředí Jan Dusík, který oddaloval rozhodnutí o tom, jestli ministerstvo v rámci posuzování vlivu modernizované elektrárny na životní prostředí (EIA) vydá kladné stanovisko.

Majitel, společnost ČEZ, tvrdil, že pro modernizovanou elektrárnu použije nejmodernější dostupnou technologii, ekologické organizace oponovaly, že nový Prunéřov může mít skleníkové emise ještě nižší.

Ostrůvky se mohou bránit

Ministerstvo přitom Mikronésii uznalo jako dotčený stát, který se mohl procesu EIA zúčastnit. "Tento právní nástroj ukazuje, že národy, které stojí tváří v tvář dopadům klimatických změn, mají nyní podporu v mezinárodním právu pro významné a účinnější ovlivňování rozhodování v oblasti energetiky a musí se připravit tyto kroky uplatnit," řekl Maketo Robert, ministr spravedlnosti Federativních států Mikronésie.

Dopis, v němž se Mikronésie vyjadřuje k modernizaci Prunéřova:

Ben Jasper, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR, poznamenal, že v kauze Prunéřov a zapojení Mikronésie jde o průlomový mezinárodní krok.

"Otevírá nyní i ostatním ohroženým ostrovním státům možnost, jak se konkrétně bránit proti velkým průmyslovým zdrojům emisí, které ohrožují jejich budoucnost a existenci," konstatoval Jasper.

Dusíkova nástupkyně Rut Bízková pak vydala kladné stanovisko k modernizaci, ale odpůrci schválené varianty se ještě nevzdali a uplatňují nyní své požadavky v rámci řízení o takzvaném integrovaném povolení, v němž se podrobně zkoumají i otázky nejlepších dostupných technologií.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Česko podepíše smlouvu s USA o dodání dvanácti vrtulníků do konce roku, oznámil Metnar

Ministerstvo obrany definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH. Smlouvu chce uzavřít do konce roku. Resort o tom v úterý informoval vládu, řekl po zasedání kabinetu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Všechny stroje by pak měla česká armáda dostat v roce 2023.

Metnar uvedl, že obrana dala při nákupu přednost nejbezpečnějšímu a nejtransparentnějšímu druhu zakázky, tedy na úrovni vlád. Česko díky tomu získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper za cenu, za kterou by je kupovala americká armáda. "Nové vrtulníky armáda nutně potřebuje, potřebujeme nahradit současné Mi-24, které jsou na hraně životnosti. A potřebujeme se odvázat od závislosti na ruské provenienci," řekl Metnar.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Vzniká nová španělská vláda. Sánchezovi socialisté se dohodli s levicí

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias podepsali dohodu v úterý před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí ale budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran, z nichž některé už jim ji slíbily.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli socialisté úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze, kteří v dolní komoře obsadí 120 křesel. Spolu s Unidas Podemos, kterou vede Iglesias, budou mít 155 mandátů. K absolutní většině ve 350členné dolní komoře parlamentu potřebují 176 hlasů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy