Praha - Státní zástupce Rostislav Bajger navrhl čtveřici obžalovaných u soudu s Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) za zneužití Vojenského zpravodajství trest v rozmezí 3 až 4 roky vězení.
Sama Nečasová by si podle žalobce měla odsedět 3,5 roku.
Kromě ní je obžalovaný bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondřej Páleník, bývalý šéf vojenské tajné služby Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Za zneužití pravomoci mohl Bajger navrhnout až pětileté vězení.
Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí projednal poslední důkaz, nyní následují závěrečné řeči obžalovaných, které jsou kvůli utajovaným skutečnostem neveřejné. Rozhodnutí soudkyně ohlásila na pátek.
Obhájce Nečasové Eduard Bruna uvedl, že pro jeho klientku Bajger navrhl 3,5 roku. Kovanda řekl, že pro něj chce žalobce tři roky a deset měsíců. Jeho obhájce Jiří Matzner sdělil, že návrh pro Kovandu je nejpřísnější, žalobce ale prý neuvedl proč. Bajger navrhl pro Páleníka 3,5 roku a Pohůnkovi tři roky a čtyři měsíce vězení.
Obhájce chce domácí vězení
Po Bajgerovi mluvil zhruba hodinu Bruna. "Navrhl jsem zproštění obžaloby, případně alternativní trest, kdyby to bylo potřeba. Nikoliv trest odnětí svobody v nepodmíněné podobě," řekl novinářům.
Jiným trestem může být například domácí vězení, obecně prospěšné práce i peněžitý trest. Advokát v návrhu o konkrétním výkonu trestu nehovořil.
Zproštění obžaloby žádá také Páleníkův obhájce Tomáš Sokol.
Soud řeší případ už od června
Nečasová se jednání ze zdravotních důvodů neúčastní, ostatní obžalovaní dorazili. Bruna u soudu žádal, aby mohl přečíst písemné vyjádření své klientky, soudkyně to ale nepřipustila.
Po závěrečné řeči Bajgera následují obhájci a obžalovaní. Termíny jednání jsou nařízeny na tento týden.
Soudkyně Králová měla případ na stole již loni v červnu. Nečasové tehdy udělila roční podmínku. Případy bývalých šéfů rozvědky předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění. Trestní stíhání Pohůnka zastavila.
Proti rozhodnutím podali žalobci odpor a stížnosti, ohradil se také Páleníkův advokát. V případě podmínky Nečasové to znamenalo hlavní líčení, ostatní rozhodnutí ještě zkoumal Městský soud v Praze, který případ Králové nakonec vrátil, aby celou čtveřici projednala v hlavním líčení.
Následoval pád vlády
Případ se týká údajného zneužití vojenské rozvědky. Podle obžaloby nechala na podzim roku 2012 Nagyová sledovat z osobních důvodů manželku premiéra Petra Nečase Radku. Případ vedl k pádu vlády. Nečas se později s Nagyovou oženil.
Obžalovaní tvrzení o sledování odmítají. Vojenští důstojníci uvedli, že dostali úkol "z nejvyšších míst", aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát.
Soud v předchozích jednáních nechal přehrát odposlechy, ze kterých údajně vyplývá, že tehdy Nagyová byla se spoluobžalovanými minimálně v častém kontaktu, probírala s nimi výsledky sledování Radky Nečasové a dávala jim pokyny.
Nečasová propojuje několik kauz
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů týkajících se Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami.
Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty.
Na základě odposlechů se vyšetřovatelé dostali k Nagyové. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.
Bývalá vysoce postavená úřednice je obviněná také z údajného uplácení poslanců funkcemi, v případu je obviněný i Nečas.
Žalobci ji nedávno obvinili ještě z krácení darovací daně, kterou údajně neodvedla z kabelek a šperků. Stát podle obvinění připravila o 705.925 korun, za což jí hrozí až deset let vězení.
Žalobci ji chtěli obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Městský soud v Praze má na stole rovněž obžalobu ohledně údajného vynášení informací z Bezpečnostní informační služby, jednání zatím nebylo nařízené.
