Kasl se pokouší o comeback. Ale s minimální kampaní

Marek Pokorný Marek Pokorný
5. 10. 2014 15:41
Bývalého populárního primátora si stále pamatuje 72 procent voličů. Do zastupitelstva jej to ale vynést nemusí.
Jan Kasl
Jan Kasl | Foto: Marek Pokorný

Praha - Velký comeback ohlásil bývalý primátor Jan Kasl, který poté, co se rozešel s hnutím ANO 2011, rychle oprášil svoji značku Demokraté Jana Kasla.

Jeho kandidátka je nabitá osobnostmi – na třetím místě je exministr dopravy a bývalý děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos, na devátém pak lékař Pavel Klener. Ale na dvanáctém také například exministr dopravy za Věci veřejné Pavel Dobeš, nyní ředitel evropského Centra pro globální satelitní navigační systém (Galileo).

Je ale otázka, jestli Kaslovi comeback vyjde. Hnutí, které ve volbách do velkého zastupitelstva v roce 2002 získalo 18 procent hlasů a 15 křesel, se zatím v žádném současném průzkumu veřejného mínění nedostalo nad pětiprocentní hranici. "Kvalita se neprodává sama... ale přesto věříme, že průzkumy nevyjadřují skutečné preference," říká Kasl.

Doplatí na tlačenici

Malé šance hnutí na úspěch vidí Pavel Šaradín z katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci.

Přestože v dalším průzkumu agentury PhoenixResearch, který byl zaměřen na známost lídrů kandidátek, kteří nejsou v zastupitelstvu, Kasl suverénně vyhrál. Vzpomnělo si na něj 72 procent respondentů - na druhém místě byl lídr Pro Prahu Zbyněk Passer s pouhými jedenácti procenty. Šaradín je vůči agenturám, které dělají předvolební průzkumy prostřednictvím internetu, skeptický.

"Doplatí na tu obrovskou konkurenci. Pokud by tam byly jen stávající strany a on jako alternativa, tak by asi uspěl, ale takto velkou část hlasů odeberou ta nová sdružení," soudí politolog.

Musíme chodit do práce

Oproti svým konkurentům strana ani nedělá velkou kampaň – má na ni zhruba 3,6 milionu korun. Většina jde do billboardů, zhruba 2 miliony korun.

Rekordní zájem

Zatímco před čtyřmi lety bylo na kandidátkách do komunálních voleb v Praze 8440 jmen, letos jich je takřka o polovinu více – 11 817. Narostl zejména zájem o magistrát – před čtyřmi lety o hlasy bojovalo 23 stran a hnutí s 1074 jmény, letos je 31 kandidátek a na nich 1847 jmen. Z městských částí bude největší bitva o Prahu 5 a 6, ve kterých vzrostl počet zájemců o zastupitelské lavice více než dvojnásobně: v prvním případě z devíti na 19 podaných kandidátek, v druhém ze sedmi na šestnáct. Praha 8 pak hlásí nárůst z devíti na 16 kandidátek.

Pod Kaslovou značkou kandidují ve skutečnosti dvě sdružení – SD-SN (Svobodní demokraté – sdružení nezávislých) a SNK-ED (tedy Sdružení nezávislých kandidátů - Evropští demokraté). Ti jsou také hlavními sponzory kampaně. Přispívají i samotní členové, nejvyšší dar – 300 tisíc korun - dal advokát Tomáš Homola, který je desítkou kandidátky.

"Naše finance neumožňují větší viditelnost, bohužel ani nejsme dost aktivní – je nás relativně málo a experti typu Moos a Klener nemohou chodit do ulic s letáky ze zdravotních důvodů a všichni jsme zaměstnáni," konstatuje Kasl, který věří, že průzkumy nevyjadřují skutečné preference. "V programové diskusi jsme oceňováni, ale v průzkumu popularity hesel, bohužel, vede MHD zdarma," dodal.

Už v roce 1990

Kasl seděl v zastupitelstvu již od roku 1990, kdy byl kooptován za Občanské fórum, v letech 1993-4 byl i radním. Do zastupitelstva se vrátil na kandidátce ODS v roce 1998 a nečekaně se stal rovnou primátorem – tehdejší lídr Jan Koukal totiž nebyl pro koaliční partnery přijatelný.

Volební speciál 2014

Volby

Vše podstatné k říjnovým komunálním a senátním volbám najdete přehledně na speciální stránce zde >>

Na jaře 2002 ale Kasl pro dlouhodobé spory se svými spolustraníky rezignoval (nahradil ho povodňový primátor Igor Němec) a vzápětí založil vlastní stranu Evropští demokraté – ta v komunálních volbách získala sice druhý největší počet hlasů, ale přesto skončila v opozici.

Počátkem letošního roku se Kasl dohodl s Andrejem Babišem, že bude lídr jeho hnutí ANO v Praze. Po konfliktech s pražskou šéfkou strany Radmilou Kleslovou ale koncem května odešel a začal stavět vlastní kandidátku. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy