Liberec – “Mý město leží v pavučině lží, tak kdo dokáže v tomhletom žít? Sejmul jsem dávno klapky z očí, nechci být svědkem těhle krádeží,” zpívá se v dva roky starém songu o životě v Liberci od Paulieho Garanda a Jakuba Děkana. Text jednoho prý přesně vystihuje, proč se druhý ze zpěváků rozhodl jít do voleb na radnici pátého největšího města v republice.
“Uvědomil jsem si, že tím, že mě hrají v rádiích, jsem na očích a že by se z toho dalo něco vytěžit ve prospěch Liberce. Chci dostat mladé lidi k volbám,” popisuje svou motivaci čtyřka hnutí Liberec ještě žije!
Jde o jedno z více nezávislých hnutí, které se hodlají postavit zavedeným stranám ODS a ČSSD. Tradiční dvojka se jen v málokterém městě zprofanovala tak jako právě ve městě na severu Čech. Po letech nespokojenosti s velkou koalicí sice slavilo drtivé vítězství hnutí Změna pro Liberec, ovšem jen proto, aby jejího primátora Jana Korytáře sociální demokraté odvolali a zabrali radnici pro sebe.
Hořký konec liberecké revoluce ve městě rezonuje ještě tři roky poté. O to víc překvapí, že protestní Liberec ještě žije založil radní Roman Šotola, který se na radnici dostal právě za ČSSD. “Nemyslím si, že je to problém. Vždy měl takovou pověst jako enfant terrible, nehlasoval pro shození Korytáře,” krčí rameny nad politickou minulostí svého lídra Děkan.
Kromě zpěváka mají zbrusu nové kandidátce pomoci také sportovci, například fotbalista Josef Obajdin nebo letec na lyžích Antonín Hájek. Původně chtěl Šotola získat také dalšího známého umělce - rappera Lipa, který v minulých volbách sice nekandidoval, ale výrazně do nich promluvil písní Pozdravy z Liberce, kde otevřeně zkritizoval vedení radnice.
Lidé mi říkají, že jsem naivní
Jenže Lipo už svůj husarský kousek zopakovat nehodlá a o kandidaturu nemá zájem už vůbec, příležitost tak dostal teprve dvaadvacetiletý Děkan a jeho Pavučina lží. “S lidmi je to těžké – nejdřív nadávají, že tam jsou pořád ti samí, ale když tam chce jít někdo normální, tak nadávají zase. Prý co já vím o politice, kolik mi je? Tak třicet procent z nich si myslí, že je to ode mě naivní,” doufá Děkan.
Svůj věk ve svém volebním programu ale skutečně nezapře, soustředí se totiž hlavně na lehčí témata - kulturu a sport. Při procházce Libercem se zastaví u zavřeného hřiště, kde by místní mohli při troše snahy sportovat, nebo u zanedbaného skate parku. “Měli jsme tu třicet skateboardistů, 40 BMX jezdců, kteří byli na špičkové úrovni, vyhrávali jsme závody. Je tu oddíl lukostřelců na olympijské úrovni, dostává minimální podporu,” vypočítává.
Kultura v Liberci? “To jsou obchoďáky,” ušklíbá se nad faktem, že město má největší plochu obchodních center na hlavu. Řešení se podle něj nabízí v rozpadající se čtvrti kousek od radnice. Developer by tam rád postavil obří bytovku, podle Děkana by ale město mělo podpořit umělecké využití budov. “Je tu spousta architektů, umělců sprejerů, mohly by tam vzniknout kluby a galerie,” zasní se Děkan.
Volební speciál 2014
Vše podstatné k říjnovým komunálním a senátním volbám najdete přehledně na speciální stránce zde >>
Skutečnost ovšem není tak růžová - budovy často vlastní zahraniční společnosti, u kterých město marně hledá jakoukoli kontaktní osobu, se kterou by mohlo jednat. Soukromé developerské projekty jsou v Liberci stále velké téma, které obzvlášť vynikne nad slavnou “dírou”, která v centru vznikla po jednom z nevydařených plánů.
“Se spoustou starých věcí už nic neuděláme. Ale měli bychom dát městu nový směr - budovalo se už dost,” vykládá Děkan cestou mezi četnými budovami gigantu S Group Holding, jehož dceřiná firma Syner je pro řadu Liberečáků symbolem propojení byznysu a politiky a ve zbytku republiky se proslavila například kauzou karlovarské losovačky.
Na Soukenném náměstí, které město nechalo za 18 milionů vydláždit a místo stromů zaplnit lavičkami, se dáváme do řeči s partou Děkanových známých. “Jasně že ho budeme volit. Už jen kvůli tomu, aby se tu neděly takovéhle věci,” rozhlíží se výmluvně jeden z nich.
