V jednací místnosti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to v úterý vypadalo trochu jako v Otázkách Václava Moravce. Moderátor ČT je totiž zároveň předsedou akademického senátu, který řešil okolnosti, za kterých neprůhledná firma akademiků nazvaná stejně jako univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky přijímala peníze od čínské ambasády.
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že si spolumajitelé firmy - šéf Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloš Balabán, univerzitní výzkumníci Jan Ludvík, Libor Stejskal a finanční manažerka Mirka Kortusová - faktury účtovali za pořádání akcí na univerzitě. Ty byly dle některých sinologů vychýlené ve prospěch čínské propagandy.
"Jsem novinář, který působí v médiu veřejné služby. Jsme pod daleko větší mírou kontroly. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych si založil eseróčko a podnikal a parazitoval třeba na České televizi. Myslím si, že by mělo být běžné, že lidé, kteří jsou na akademické půdě a dostávají granty, dají čestné prohlášení, v jakých orgánech sedí a jaké firmy mají, protože by to velela slušnost. Když veřejnost přestane věřit univerzitám, komu ještě může věřit?" komentoval to pro Aktuálně.cz Moravec.
Jako zaměstnanci univerzity včera tři ze čtyř spolumajitelů firmy skončili. "Včera jsem se dohodla na rozvázání pracovního poměru s panem Balabánem, paní Kortusovou a panem Stejskalem. Odejdou k 31. lednu 2020. Tento termín byl zvolen s ohledem na čas potřebný k předání projektů, ve kterých jsou zapojeni," oznámila děkanka Alice Němcová Tejkalová. V případě Ludvíka podle ní ještě probíhá fakultní šetření.
Rektor Tomáš Zima se od dění distancuje. Argumentuje, že škola má na 11 tisíc zaměstnanců a on nemůže vědět o jednání každého z nich. Navzdory tomu, že si Balabána osobně vybral jako šéfa Česko-čínského centra UK, které sám zřídil. A jednatel firmy Stejskal Aktuálně.cz tvrdil, že peníze, které do společnosti natekly od čínské ambasády, šly na úhradu přímých nákladů konferencí centra zaštítěných Zimou.
"Několikrát jsem se vyjádřil, že Univerzita Karlova musí v této záležitosti postupovat tvrdě a zcela nekompromisně. Chráníme nejenom jméno univerzity, ale zejména práci našich akademiků. Podle vývoje kauzy nevylučuji, že budeme podávat trestní oznámení," dodal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Akademický senát fakulty ovšem vedení univerzity usnesením vyzval k objasnění finančních a jiných propojení mezi Česko-čínským centrem a Střediskem bezpečnostní politiky, s. r. o.
Pro Zimu jde o citlivou věc. Až nátlak akademické obce nedávno ukončil partnerství univerzity s firmou Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který ve velkém v Číně podniká v úvěrovém byznysu.
"Kolegové mi říkají, že soukromé firmy přistupují k akademické půdě jako k námezdní síle studentů a akademiků, aby za pár peněz získaly něco, s čím by je prestižní zahraniční univerzity vyrazily. Miliardáři by si měli uvědomit, že tady nejsme jako levná námezdní síla a neměli by se pak ještě vysmívat, že si univerzity řekly tak málo," glosoval to nyní předseda Akademického senátu FSV Moravec.
Odborář Balabán
V dopise, který poslali Moravcovi, se spolumajitelé firmy nyní omluvili za poškození dobrého jména školy. A Stejskal zároveň rezignoval na šéfa fakultních odborů. I ty fungují netransparentně a nezveřejňují žádné informace. A i v jejich vedení sedí podle posledních dostupných údajů také Balabán a Kortusová. Balabán dokonce jako čestný místopředseda. "To je neuvěřitelné propojení," komentoval to Moravec s tím, že zaměstnanci fakulty nic nevědí o odborech, které je mají reprezentovat.
Balabán už těsně po textech Aktuálně.cz rezignoval na post výkonného tajemníka Česko-čínského centra univerzity i funkci šéfa fakultního výzkumného Střediska bezpečnostní politiky. Až doteď ale zůstával zaměstnancem Karlovy univerzity.
Šéf nadřízeného politologického institutu podotkl, že z výzkumného střediska zbylo torzo, které je navíc zdiskreditované. Pod novým vedením zvenčí se ho nyní fakulta pokouší reorganizovat. "Směřujeme k rozpuštění toho, co zbylo, na fakultě," dodal Petr Jüptner.
Škola řeší miliony na výzkum od vnitra
Fakulta ovšem nyní také řeší, co s granty, které pod hlavičkou Karlovy univerzity výzkumníci získali, aby škola nemusela peníze vracet. Akademici, jejichž firma brala peníze od Číny, kterou BIS označuje za nepřátelskou mocnost, totiž doteď mají na starosti například bezpečnostní výzkum pro ministerstvo vnitra.
Balabán na projekt "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík paradoxně od roku 2017 má dokonce za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun.
Soukromá firma Středisko bezpečnostní politiky, přes kterou přitekl milion korun od čínské ambasády na pořádání akcí na Karlově univerzitě, po textech Aktuálně.cz změnila název. Doteď se jmenovala stejně jako univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky. Nyní je k dohledání jako Multilateral Consulting & Analysis. Kolik peněz přes společnost proteklo, ale v obchodním rejstříku nejde dohledat.
Akademici UK a spolumajitelé soukromé firmy v jedné osobě totiž rejstříkovému soudu poslali zcela netypicky jen tu část dokumentů, z nichž nelze vyvodit, kolik do firmy celkem přiteklo peněz či kolik si její spolumajitelé vyplatili jako zisk.
Fakultě ale Balabán a jeho kolegové slíbili, že ve své soukromé firmě nechají renomovanou auditorskou firmu udělat forenzní audit. Nyní fakulta se svými vlastními zaměstnanci dojednává podmínky toho, aby mohla věrohodně zjistit, jaké obchody pod krytím univerzity dělali. Jasno by mohlo být do konce roku.
"Pokud by tomu firma nevyhověla, žádá ekonomická komise UK vedení fakulty o podání trestního oznámení pro podezření na podvod," komentovala to šéfka ekonomické komise fakulty Hana Kubátová.
Balabán totiž prostřednictvím své firmy nezískal jen přes milion od čínské ambasády. Pod hlavičkou univerzitního Střediska bezpečnostní politiky zároveň pravidelně pořádal bezpečnostní konference. A zval na ně ty nejvlivnější postavy české bezpečnostní komunity, zákonodárce i ministry.
Miliony za bezpečnostní konference
Partneři konferencí dle dostupných dokumentů ale neprůhledně a nejspíše i v rozporu s fakultními předpisy nepřispívali přímo univerzitě, ale platili soukromé s. r. o. Celkem Balabán vedení fakulty přiznal, že na konference konané na FSV vybral přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun. Akademici a zároveň spolumajitelé firmy uvedli, že ve všech případech peníze použili na náklady akcí.
Peníze mu převedl zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě peníze posílaly i státní firmy - Lesy ČR, Vojenské lesy či Národní institut pro další vzdělávání.
Jak už navíc upozornil Respekt, další peníze za partnerství konferencí některé státní firmy platily dokonce jen jednatelce firmy a finanční manažerce univerzitního střediska Mirce Kortusové. Dvěma státním organizacím - Správě železniční dopravní cesty a firmě Čepro - naúčtovala na své jméno desítky tisíc. A použila na to hlavičkový papír univerzity.
Balabán tvrdí, že příspěvky všech firem pak vynaložil na náklady konference - letenky, tlumočení či občerstvení. Ověřit to ale nelze.
Výlety pro studenty do Číny od ambasády
Akademičtí senátoři také řešili, jak je možné, že Balabán ambasádě naúčtoval na 70 tisíc za konání kurzu o Nové hedvábné stezce, který na fakultě vyučoval. Navzdory tomu, že takové náklady má platit univerzita.
"To považuji za naprosto katastrofální a šílené. Je to devastující a toxické," uvedl šéf politologického institutu Petr Jüptner.
Třem nejlepším studentům kurzu pak dokonce čínská ambasáda platila osmidenní výlet do Číny. To děkanka považuje za nepřijatelné.
Jüptner ale připustil, že o tom věděl. "Studenti měli vyjet v rámci programu "Bridge for the future", globálního projektu čínské vlády na komunikaci se světovou mládeží, zajišťujícího pobyty v Číně pro minimálně 80 studentů z celého světa. Na samotný výjezd neexistovala žádná dohoda s FSV UK, vedení Institutu politologických studií vnímalo dílčí informace o možnosti výjezdů nejlepších studentů, když se o nich dozvědělo, jako záležitost česko-čínské spolupráce v rámci Česko-čínského centra UK, přesnější informace k financování nemělo," uvedl Jüptner.