Karel Takáč byl majitelem a šéfem makléřské firmy KTP Quantum, jež klientům slibovala zhodnocení jejich peněz. Nabízela jim zmnožení vkladu až o čtrnáct procent. Od března 2000 do března 2002 od nich společnost vybrala více než 1,3 miliardy korun. Firma přijala desítky tisíc vkladů. Miliarda korun však zmizela.
Takáč kvůli podvodu skončil před soudem. Policie ho obvinila v květnu 2002, podnikatel strávil rok ve vazbě. Později byl obžalovaný. V srpnu 2012 dostal soud prvního stupně od vyšší instance příkaz, aby se začal obžalobou zabývat. Než tak stihl učinit, v lednu 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus amnestii. Ta dopadla i na Takáčovu kauzu.
Protože Klausovým pardonem stíhání skončilo, podnikatel podal žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Resort odpovídá za chyby trestních orgánů. Takáč má za to, že selhaly i v jeho případě. Chce za to 7,7 milionu korun. Soud prvního stupně i odvolací instance žalobu zamítly. Nejvyšší soud však rozsudky minulý týden zrušil.
Složitá kauza a tři stíhání
"Ohledně nároků na zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a nepřiměřenou délku řízení je žaloba vadná. Na tuto situaci však odvolací soud nezareagoval a nevyzval žalobce k odstranění vad. Z tohoto důvodu nebylo možné žalobu věcně projednat a zamítnout," zní klíčová pasáž rozsudku Nejvyššího soudu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Za čerstvým verdiktem stojí složitý vývoj Takáčovy kauzy. Stíhaný byl celkem třikrát, případ vracely soudy policistům s požadavkem na podrobnější doplnění důkazů o výši škody a počtu podvedených klientů. V pozici obviněného byl podnikatel mezi roky 2002 až 2013 dohromady devět let a dva měsíce.
Po Klausově amnestii se soudy na návrh Vrchního státního zastupitelství v Praze zabývaly možností zabrat mu peníze, akcie a další cenné papíry jako pachateli, kterého nelze odsoudit. Jde o nástroj státu, jak částečně zahladit nespravedlnost po spáchaném deliktu. Řízení o tomto návrhu trvalo téměř sedm let, až do jara 2020.
Předčasně zamítnutá žaloba
Ve sporu o odškodnění zamítly nižší instance žalobu z více důvodů. Takáč nebyl očištěný pravomocným rozsudkem, který zakládá nárok na odškodnění. Přitom podnikatel mohl už bez hrozby vězení o projednání případu požádat. Dále soudy Takáčovi vytkly, že požadovanou výši kompenzace neodůvodnil věcnými argumenty.
Nejvyšší soud však na případ nahlédl jinak. Takáč měl podle něj zformulovat žalobu tak, aby bylo zřejmé, kolik peněz za to které ze tří stíhání a řízení o zabrání majetku požaduje. Nic takového však podnikatel neudělal. Soudy ho na to navíc neupozornily. Takovou žalobu proto podle Nejvyššího soudu nebylo možné projednat, tím méně ji zamítnout.
"Tento nedostatek (…) však soud prvního stupně neodstranil a odvolací soud jeho pochybení nenapravil, čímž oba soudy řízení zatížily vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí (jako je zamítnutí žaloby - pozn. aut.) ve věci," stojí v rozsudku, jejž vynesl senát soudce Pavla Simona.
Kauzou se musí znovu zabývat soud první stupně. Jeho úkolem je zajistit, aby Takáč podal správně vymezenou žalobu. "Rozsudek mi ještě nebyl doručen. Rád bych se případně vyjádřil, až jej obdržím, prostuduji a projednám s klientem," reagoval na dotaz Aktuálně.cz k čerstvému vývoji případu Takáčův advokát Radek Šmerda.
Takáč developerem v Hostivaři
Klienty KTP Quantum stát odškodnil prostřednictvím Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, část z pomoci, 800 milionů korun, uvolnil jako nevratnou dotaci. Také proto se zabíral Takáčův majetek, aby se stát částečně zahojil. Jenže jeho peníze, akcie a další cenné mu Ústavní soud v lednu 2019 odblokoval.
"Pokud stát poskytl na odškodnění obětí trestné činnosti nevratnou půjčku (dotaci), stalo se tak na základě jeho politického rozhodnutí, jehož dopady nemohou být zmírňovány nástroji trestního práva," vysvětlil tehdy senát soudce Davida Uhlíře. Zastavení majetku je jedním z takových nástrojů.
Spolu s Takáčem byl stíhaný další manažer firmy KTP Quantum Oldřich Bakus, i toho ale z kauzy vytáhla amnestie. Takáč se věnuje developerství. Hospodářské noviny v květnu upozornily na jeho kontroverzní záměr vybudovat zábavní areál v přírodním parku v pražské Hostivaři. "Chceme tam vybudovat velkou zeleninovou a ovocnou zahradu, pastvinu," brání se odporu místních Takáč.
Klausova amnestie se dotkla 32 tisíc lidí, z nichž bylo zhruba 14 500 podmíněně odsouzených či zhruba sedm tisíc vězňů. Nejkritizovanější částí Klausova pardonu bylo zastavení případů, jejichž vyšetřování trvalo přes osm let a za které hrozilo až 10 let vězení. Šlo především o hospodářské kauzy, jako byl například fond Karla Takáče.
