Zdá se, že německou kancléřku Angelu Merkelovou nečeká v České republice při její čtvrteční návštěvě až tak přátelské prostředí. Jak vy toto prostředí vnímáte?
Bohužel se staré předsudky vůči Němcům zase vynořují. Musíme si ale uvědomit, že v posledních letech jsou Němci naši nejlepší pomocníci a spojenci. Během našeho předsednictví nám nejvíce pomáhali, v hospodářství spolupracujeme vynikajícím způsobem, je to náš největší obchodní trh, jsme velmi propojeni. A to, že máme někdy jiné názory, je normální. Věřím ale, že rozumnou diskusí se vše zklidní.
Jak vy vidíte kancléřku a její politiku ohledně uprchlíků?
Já ji samozřejmě znám, často jsem ji zažil jako ministr zahraničí a znal jsem ji i dříve. Vážím si jí, je to žena s velmi zdravým politickým instinktem. Lidi přehlížejí, že povinnost přijímání uprchlíků je zakotvena v německé Ústavě. Německá kancléřka musí jednat v souladu s ní. To se tady neví. Po pravdě řečeno, prozatím situaci s uprchlíky docela dobře zvládají.
Ale co například atentát v Mnichově?
To ale nebyl žádný islámský terorista nebo Arab, byl to Peršan, který se stal německým nacionalistou. Je třeba, abychom v České republice viděli dění v Německu střízlivěji a rozumněji. Atentáty jsou jistě strašná věc, ale musíme uvažovat s chladnější hlavou.
Jak by se měla Česká republika k uprchlíkům zachovat? Měli bychom je podle vašeho názoru přijmout?
Jistý počet uprchlíků bychom měli přijmout, zejména když tady zatím prakticky žádní nejsou. Nemůžeme se vyloučit z evropského společenství.
Jistý počet znamená kolik?
Pár tisíc by jich neškodilo. Myslím, že několik tisíc by se jich u nás rozpustilo jako kostka cukru v čaji.
Je něco, co byste kancléřce vytkl? Třeba při uprchlické krizi?
Asi měla více vysvětlovat. Přesvědčit lidi je obtížná cesta a vyžaduje čas. To trošku zanedbala. Byl bych také šťastnější, kdyby udržovala užší vztah jak s Poláky, námi, Slováky a dalšími.
Merkelová má kolem krku AfD
Nepředpokládáte, že by mohla svou pozici v Německu ztratit?
Paní Merkelová je nejúspěšnější křesťanskodemokratický politik Evropy, ale zanedbala pravidlo, které stanovil dlouholetý předseda CSU Franz Josef Strauß, který byl geniální politik, že napravo od CSU nesmí vzniknout silnější strana. Toto ona zanedbala, dopustila se zásadní chyby, teď má kolem krku AfD (Alternativa pro Německo).
Mimochodem, co říkáte tomu, že exprezident Václav Klaus podporuje tuto stranu účastí na jejích mítincích a voláním takřka po revoluci vůči Evropské unii?
Ten už je plně mimo, pardon. Kdysi to byl inteligentní člověk a jeho kroky byly naprosto správné. Věděl, že u nás musí vzniknout klasické politické strany, ráznými kroky vykročil k tržnímu hospodářství, ale dnes je opravdu úplně mimo.
Václav Klaus je v České republice jedním z mnoha, kteří zaujali vůči uprchlíkům mimořádně nevstřícný až nepřátelský postoj. A společně s tím vzrůstá i kritika vůči Evropské unii.
My jsme zvyklí nadávat u piva, ale v Rakousku a jiných zemích to není jiné. Většina si ale nakonec uvědomuje, že Evropskou unii potřebujeme. Že má své chyby a někdy nešťastně jedná, to vím také, ale všechny jiné alternativy, než je členství v EU, jsou mnohem horší.
Jsem opatrný optimista
Takže se neobáváte, že třeba po volbách v roce 2017 budou v čele země politici, kteří budou svými názory i činy dál potápět vztah České republiky k EU?
Nějaký omezený úspěch můžou mít, nicméně si nemyslím, že získají většinu. To by bylo pro naše hospodářství a bezpečnost sebevražedné. Já jsem optimista, lidé jsou inteligentnější než politici.
Co soudíte o vizi evropské armády, o které mluví premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka?
Mám dojem, že vývoj tímto směrem jde, neboť tím, jak teď mají Američané větší zájmy v Pacifiku než v Atlantiku, tak bude muset Evropská unie převzít větší odpovědnost. A samozřejmě se můžou objevit situace, kde musíme být schopni obranné ozbrojené akce i tam, kde se na tom Američané nebudou podílet. Asi se tomu nevyhneme. Ale důležité je, abychom si uvědomili, že hlavní spojenec a garant je NATO. Na tom se nic nemění. To musí být naše priorita.
Ale jak se zdá, premiér Sobotka je v některých svých názorech na naší politické scéně, a zřejmě i ve své straně, spíše osamělý.
Já vám něco řeknu. Mám dojem, že pan Sobotka je někdo, kdo ve svém úřadu opravdu vyrostl. Za zásadní považuji demonstraci na Hradčanech na jeho podporu. Od té doby je sebevědomý, postavil se jak prezidentovi, když to bylo nutné, tak opozici ve vlastní straně. A to říkám jako opoziční politik. Celkem vzato je to rozumný politik.
Nedostanete za takový názor v TOP 09 vynadané?
Oni jsou zvyklí na to, že mám vlastní názory.
Ale vaše strana se pouští do Sobotkovy ČSSD a celé vládní koalice hodně ostře s argumentem, že koalice oklešťuje v naší zemi svobodu. Skutečně to tak cítíte?
Ano, určitě. Myslím, že svobody v naší zemi ubývá.
Jaká by byla Česká republika, kdyby premiéra Sobotku nahradil po parlamentních volbách Andrej Babiš?
Mám pocit, že pan Babiš už je za svým zenitem. Populistické strany, jakou je i hnutí ANO, nezadržitelně stoupají, a potom najednou jim dojde dech. A mám dojem, že Babišovi dochází dech, nemyslím si, že bude ještě slavit velké úspěchy. Samozřejmě, při volbách v roce 2017 může mít ještě silné postavení, ale zdá se mi, že svůj vrchol už překročil.
Skutečně? Z čeho tak soudíte?
Například odchod poslankyně ANO z klubu Kristýny Zelienkové ukazuje, že někteří poslanci jsou už z něho nešťastní. Prostě dnes vést stranu jako stranu jednoho muže je program na krátkou dobu. Pokud nepostavíte stranu na silnějších základech, tak nebude mít dlouhou trvalost.
Mluvíme spolu ve chvíli, kdy vaše TOP 09 rozjíždí finální část kampaně před letošními podzimními volbami. Jak moc se jí v následujících týdnech zúčastníte?
Účastním se jí co nejvíce, seč mi síly budou stačit. Jdu plně do toho. Tam, kde budu moci, tam samozřejmě pojedu. Člověk musí bojovat. Navíc tyto krajské volby považuji za ty nejdůležitější, protože budou následovat parlamentní volby, a jejich výsledek určitě ovlivní to, jak dopadnou právě krajské volby.
TOP 09 sází v kampani, stejně jako ve své dlouhodobé politice, na téma svobody. Myslíte si, že Češi toto téma vnímají jako velmi důležité?
Asi ještě ne. Bude ještě trvat, než lidé důležitost svobody pochopí. Bohužel jsme se několikrát v historii vzdali svobody a neviděli jsme, jak o ni přicházíme. Velmi dobře si to pamatuji, vítali jsme například naše letce z Anglie a potom jsme se vzdali svobody v únoru 1948 bez většího odporu. To samé následovalo v roce 1968. V tomto je naše slabost. Oslavujeme hrdiny minulosti, ale nechceme jimi býti sami.
