Praha - Jeden zástupce politické strany za druhým přicházeli v pátek dopoledne k řečništi, aby v několika minutách předvedli "slohovou práci" na téma výročí Československa, demokracie a prvního prezidenta T. G. Masaryka. Poklidný ráz však skončil ve chvíli, kdy přišel k mikrofonu osmdesátiletý Karel Schwarzenberg.
Ten nejprve spíše v nostalgickém duchu zavzpomínal, jak velký je pamětník, který jako jediný ze všech nynějších zákonodárců zažil všechna období Československa. Zároveň vylíčil zajímavý okamžik z roku 1992, tedy z období konce společné československé republiky, kdy na prosbu tehdejšího prezidenta Václava Havla sundával z Pražského hradu státní vlajku.
Postupně však Schwarzenberg přešel na podstatně vážnější notu. Když vzpomínal Masaryka a jeho ideály evropanství a humanity, popsal, jak se podle jeho názoru dnešní Česko těmto ideálům vzdaluje. "My se tady vyznamenáváme spíše tím, že se o Evropu nezajímáme. Ano, čerpáme dotace, to s nadšením. Ale přispíváme co nejméně a se solidaritou u nás to také valné není," stěžoval si.
"Naši humanitu jsme teď právě prokázali, když jsme odmítli přijmout sirotky do České republiky z válečných vřav, aby mohli v klidu vyrůst. Opustili jsme všechny ideály a zůstalo nám pouze národní sobectví, na kterém tento náš novodobý stát stavíme," prohlásil Schwarzenberg.
V pochmurném tónů svůj projev také zakončil: "Obávám se, že když všechny ideje, na kterých náš stát, naše republika byla postavená, opustíme, když neprokážeme užitečnost ani vlastnímu národu, ani sousedům, ani Evropě a světu, tak se obávám o osud našeho státu, tak se obávám o naši další samostatnou existenci."
Uctěme výročí republiky diskusí, apeloval předseda sněmovny
K Masarykovi a jeho ideálům se v proslovech vraceli i další poslanci. Třeba předseda ODS Petr Fiala, na jehož žádost se takto poslanci setkali, označil také humanismus za základ první republiky.
"Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že to byla svoboda, demokracie, humanismus, které byly základním étosem první republiky při jejím vzniku před sto lety, a že na nich stály úspěchy tehdejších osobností, skvělých osobností, ale i běžných lidí a společné úspěchy celého našeho samostatného státu," prohlásil Fiala.
Šéf sněmovny Radek Vondráček nabádal poslance k tomu, aby si navzájem naslouchali a vedli diskusi. "Onen prostý Masarykův slogan, že demokracie je diskuse, je geniální a stále platný. Takže, dámy a pánové, dál se hádejme o řešení každodenních problémů, ale snesme názor toho druhého a snažme se pochopit, že i když si myslí něco jiného než my, nakonec mu jde o to stejné - o naši společnou vlast. Tak nejlépe uctíme sto let naší republiky a jejího zakladatele," řekl Vondráček.
O Masarykovi mluvil také předseda ČSSD a místopředseda vlády Jan Hamáček, který svou řeč postavil na Masarykových demokratických ideálech. "Máme svobodu, máme demokracii, naše bezpečnost je zajištěna jako nikdy v historii. To nás ovšem v nejmenším nezbavuje povinnosti onen demokratický ideál bránit a chránit. Musíme bojovat s extremismem, s nenávistí, s rasismem, ale také se sobectvím, lhostejností k druhým, s korupcí," sdělil.
Prvního československého prezidenta vzpomínal i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Mezi vlastenectvím, láskou k vlasti a humanitou není rozpor. Ovšem mezi moderním nacionalismem a humanitou bývá, jak říkal Masaryk. A to je bohužel aktuální i dnes, protože láska k vlasti, to znamená láska k vlastnímu národu, ale neznamená nenávist k jiným," podotkl.
Na návrh předsedy ODS Fialy byla nakonec schválena deklarace tohoto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti stého výročí založení Československé republiky hlásí se k odkazu 28. října 1918 a oceňuje úspěšné úsilí představitelů naší země vedoucí k založení samostatné Československé republiky. Považuje demokratický charakter státu, na jehož základě byla první republika postavena, za základní pilíř moderní České republiky. Navrhuje, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa."
