Ondřej Šťastník (A co Brno?)
1) Jak se stavíte k přesunu nádraží? Jste pro přesun ke Svratce, nebo podporujete variantu v centru?
Byl bych velmi rád, kdyby Brno mohlo mít kvalitní a moderní nádraží pro vysokorychlostní vlaky v centru. Pokud necháme tuto otázku posoudit odborníky, v převážné většině se shodnou na tom, že není reálné v současné poloze nádraží zrekonstruovat tak, aby v Brně mohl být železniční uzel vysokorychlostních tratí. Podívejme se ještě hlouběji pod pokličku. Pozemky a budovy současného nádraží má pronajaty soukromá firma na padesát let. Jak chcete zásadně zrekonstruovat a zmodernizovat nádraží v centru s tímto omezením?
2) Jaký je váš názor na problematiku Jižního centra? Jak by podle vás mělo v následujících letech vypadat?
Pokud pomineme souvislost Jižního centra a jeho rozvoje s přesunem nádraží, neřešíme vlastnické vztahy mnoha různých subjektů a budeme se na něj dívat pouze jako na rozvojovou lokalitu širšího centra Brna – pak je nutné konstatovat, že jde jednoznačně o zajímavou rezervu. Určitě bych tuto rezervu ale rád chápal jako prostor pro zeleň, parky, farmářské trhy, vodní prvky či dokonce větší vodní plochu. Něco takového v rámci rozšířeného centra města chybí a mohlo by poskytnout oázu odpočinku jak Brňanům, tak i návštěvníkům.
3) Jak byste řešil/a nedostatek míst v brněnských školkách? Kde vzít peníze na jejich případné dobudování?
V rámci základních škol (ZŠ) by bylo dobré otevřít předškolní třídy. Mnohé ZŠ totiž zejí prázdnotou a bylo by to v rámci nákladů to nejlepší řešení (lepší než stavět nové školky). Toto řešení je používáno např. na základních školách v Uherském Hradišti a velice dobře to zde funguje. Navíc tato demografická křivka (vyšší porodnost – rodí silné ročníky) velmi brzy opadne a za 3–5 let bychom tu měli zase problém nadbytku školek. Toto je rychlý, velmi levný a zároveň flexibilní nástroj.
4) Jak byste řešil/a problém bezdomovectví? Jak zabránit tomu, aby se tito lidé shlukovali v centru města?
Vybudování dostatečných prostor a zázemí pro bezdomovce na okrajích města a zajištění podpory organizací zabývajících se prací s touto skupinou lidí (Armáda spásy apod.) je první a nezbytný krok. Alternativou pro extrémní případy (např. pro tuhé zimy) pak může být využití nemocnic alespoň pro stravování a lokalizaci bezdomovců na konkrétních vybraných místech. Nemocnice dokážou nabídnout svým pacientům jídlo za 65 Kč na den, tj. 100 strávníků-bezdomovců by stálo 6500 Kč denně, týdně 45 500 Kč a za rok by nás to stálo 2,4 mil. Kč. Myslím, že v rámci rozpočtu města Brna to není zas takový finanční problém.
5) Jste pro nulovou toleranci hazardu na celém území Brna?
I když lze v obecné rovině souhlasit s absolutním zákazem (a také to tak v Jundrově činíme), je dobré si také uvědomit, že absolutní neexistence legálního hazardu vytvoří paralelní nelegální svět hazardu. V rámci předchozích let úspěšného lobbingu ze strany hazardních firem jsme se dostali do naprostého extrému, který se nyní samozřejmě snažíme prudce omezit – čili tlačíme kyvadlo na úplně opačnou stranu. Pokud se dostaneme úspěšně ze současného extrému, je na zvážení regulovaná velmi mírná tolerance.
