Praha - Češi se příliš do politických stran nehrnou, a pokud jde o politickou aktivitu, jsou tak na chvostu evropských žebříčků. Po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny však některé strany zaznamenávají zvýšený zájem lidí, kteří se do nich hlásí. Nejlépe jsou na tom piráti, kterým by se mohla členská základna rozšířit až čtyřnásobně.
Do voleb bylo u pirátů méně než 500 lidí. V posledních týdnech však dorazilo přes 1500 přihlášek. "Lze očekávat, že do konce roku jich bude přes dva tisíce," odhaduje mluvčí strany Karolína Sadílková.
Piráti se po osmi letech od svého založení poprvé dostali do sněmovny a hned dosáhli téměř na 11 procent, což přilákalo mnoho zájemců. "Piráti zosobňují nové provádění politiky s určitou otevřeností. To, že se dostali do Poslanecké sněmovny, a ještě s takovým bonusem, že to nebylo těsně kolem pěti procent, z nich učinilo stranu, která může v politice něco ovlivňovat. Vliv je něco rozhodujícího, co sympatizanty vede k tomu, aby si podali přihlášku," vysvětluje politolog Pavel Šaradín.
Ne ze všech zájemců se však nakonec stanou piráti. Uchazeč o členství se ve valné většině případů musí dostavit na krajskou schůzi, kde se představí a zodpoví případné otázky. Až poté se může stát členem strany.
Tak velký zájem mohou pirátům ostatní strany závidět. Hnutí ANO, které vyhrálo s velkým náskokem volby, podle mluvčí Lucie Kubovičové registruje od voleb zhruba 100 zájemců.
I další strany, které uspěly ve volbách, zaznamenaly zvýšený zájem o členství - byť ne tak velký jako piráti. O nezvykle vysoká čísla jde například u TOP 09. "Od voleb podalo přihlášku 200 nových zájemců o členství a další se nám stále hlásí, takže to rozhodně není konečné číslo. Jen pro srovnání, během měsíce před volbami jsme evidovali necelé dvě desítky přihlášek," říká mluvčí Jakub Hnát. Ve stejném období po volbách v roce 2013 mělo přitom zájem o členství ve straně 89 lidí.
TOP 09 byla v říjnu blízko tomu, aby ze sněmovny zcela vypadla. Možná to bylo impulzem pro některé její příznivce, aby do strany vstoupili a aktivně jí pomohli. "Soucit se stranou může být mobilizačním faktorem vstupu," míní politolog Šaradín.
Větší zájem o vstup do strany zaznamenala i ODS. "Již v průběhu volební kampaně jsme zaznamenali zvýšený zájem o členství. Přesná čísla zatím nemáme, protože zájemci se hlásí v jednotlivých místních sdruženích a data k nám putují postupně. Z předběžných informací ale lze vyčíst, že zájem o členství v ODS je v tuto chvíli vyšší než po posledních volbách a pravděpodobně i nejvyšší za poslední čtyři roky," odhaduje mluvčí Jana Havelková.
ODS má v současnosti 14 tisíc členů, což ve srovnání s parlamentními nováčky piráty, ale i poměrně zavedenou TOP 09 může působit impozantně.
Nejpočetnější stranou ale s velkým náskokem zůstává KSČM, která má 40 tisíc členů. Přestože se často vzhledem k průměrnému věku komunistů hovoří o tom, že se jejich členská základna bude zmenšovat, do strany stále přichází noví lidé. "Přes naši centrálu v Praze si podalo přihlášku do KSČM od říjnových voleb celkem 138 uchazečů," říká mluvčí Robert Kvacskai. O tom, kolik zájemců se hlásilo u krajských a okresních organizací, zatím informace nemá.
Podle politologa Šaradína by však počet nových členů KSČM musel být výrazně větší, aby si komunisté udrželi postavení největší strany. "Přirozený odchod členů je logický a 138 je vzhledem k jejich síle malé číslo, aby se KSČM dlouhodobě udržela ve stranickém systému," myslí si Šaradín.
Noví zájemci se hlásí také ke Starostům a nezávislým, kteří se navzdory průzkumům veřejného mínění dostali do sněmovny. Od voleb se přihlásilo zhruba 80 nových zájemců.
Lidovci přesná čísla nemají zatím k dispozici. V současnosti jich je ale 25,5 tisíce, tedy o 500 méně než před rokem. "Hovoříme o přirozené generační výměně," říká k tomu mluvčí Petra Hrušová.
Sociální demokracie a SPD na otázky ohledně nově přihlášených členů neodpověděly.
