Brno - Ústavní soud nevyhověl otci, který se už šestnáct let soudí o právo vídat svého syna a kterému za tuto situaci přiznal nárok na odškodné i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Ústavní soud sice uznal, že jde o proces nepřiměřeně dlouhý. Nezrušil ale dva roky starý verdikt Krajského soudu v Praze, podle kterého může otec Václav Kříže synovi jen psát.

"Návrh není důvodný, rozsudek nepředstavuje zásah do ústavně zaručených práv. Soudy při úpravě styku vycházely ze znaleckých posudků," uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Co řekl Štrasburk

Václav Kříž je jedním z českých a moravských otců, kteří si na postup českých úřadů ve sporech o děti ve Štrasburku stěžovali.

Evropský soud uznal, že české soudy postupovaly pomalu a stát nedokázal zajistit právo na rodinný život. Proto přiznal Křížovi odškodné 10 000 eur (274 950 korun). Verdikt však neměl vliv na možnost stýkat se s dítětem.

Když matka nechce...

Křížův potomek má podle spisu k otci emoční odpor, Kříž tvrdí, že je to kvůli vlivu matky.

Křížovi nepomohlo ani to, že do roku 2005 platil rozsudek, podle kterého se měl setkávat s dítětem třináctkrát do roka, vždy na tři hodiny.

Matka ale schůzky neumožnila, za což byla potrestána pokutami i podmínečným trestem za maření výkonu úředního rozhodnutí. Krajský soud pak schůzky zakázal úplně.

Podle právní zástupkyně matky syn trpí i kvůli otcovým dopisům.

Ústavní soud označil současné vztahy mezi rodiči a dítětem za společensky nežádoucí a připustil, že na nich má podíl i neschopnost soudů zavčas rozhodnout. Vinu ale podle Janů, která citovala posudky psychologů, nesou i rodiče. "Otec je direktivnější, více strohý, jde úřední cestou bez empatie, matka si neuvědomuje dosah izolace syna od otce," uvedla Janů.