Na první pohled může působit rozhodnutí odpůrců těžby štěrkopísku na východě Moravy jako poněkud nepochopitelný čin, oni sami ale tvrdí, že jinou možnost už nevidí. Proto se rozhodli posílat ministrovi životního prostředí za ANO Richardu Brabcovi dopisy, ve kterých je sáček se štěrkopískem - ano, s obyčejným štěrkem. A také prosba, aby se do celé záležitosti vložil.
"V první fázi posíláme 50gramové obálky, v druhé fázi bychom posílali dopisy do 500 gramů a o třetí fázi zatím nebudu mluvit," říká Hana Habartová, která vystupuje za spolek s názvem Za vodu pro lidi. Na otázku, proč se rozhodli pro takto nezvyklý způsob oslovení ministra, odpovídá, že už neviděli téměř žádnou jinou možnost, jak na problém upozornit.
"Máme pocit, že nás nikdo nebere na vědomí, přestože proti těžbě je obrovské množství lidí, kteří již dvakrát podepisovali petici proti těžbě a téměř šedesátka obcí, jejich zastupitelstva přijala usnesení proti těžbě. Pokud by těžba ovlivnila kvalitu vody, byli bychom to my, kdo by to nejvíce pocítil," říká Habartová s tím, že zdroj pitné vody, který je podle ní v ohrožení, je co do velikosti pátým největším v celém Česku.
Ministr by měl zasáhnout, tvrdí senátorka
Podobně mluví také senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková, která pochází z dotčeného regionu a zároveň patří mezi iniciátorky úterního jednání o problému ve Stálé komisi Senátu VODA - SUCHO. Komise pořádá setkání, na kterém by se měli sejít vedle odpůrců těžby také ti, kteří tvrdí, že za splnění přesně stanovených podmínek těžby ohrožení pitné vody nehrozí.
Podle znění programu půjde o veřejnou oponenturu "s cílem prověřit relevantnost dosud zpracovaných podkladů z pohledu ochrany podzemních vod a s tím spojeného rizika znehodnocení významného vodního zdroje". Nejdůležitější ale bude to, jestli se nakonec státní úředníci rozhodnou těžbu povolit, či nikoli.
"Společně s mnoha lidmi z východu a jihu Moravy jsem přesvědčený, že pan ministr Brabec by měl zasáhnout a měl by se postarat o vypracování nové studie o vlivu těžby štěrkopísku na životní prostředí," navrhuje Hubáčková. Podle ní je nynější studie zastaralá a neodpovídá současným přírodním podmínkám. "Jednoznačně dochází ke klimatickým změnám, které mají vliv také na zmiňovaný zdroj pitné vody nedaleko míst, kde by měla být těžba. Zdroj vody se sesouvá níž a riziko zasažení těžbou je větší a větší," prohlašuje senátorka.
Senát se zabýval těžkou už loni v srpnu, tehdy přijal usnesení na podporu ochrany zdroje pitné vody. Podle usnesení senátoři mimo jiné označili senátoři petici 140 tisíc lidí za důvodnou.
Nikdy neohýbám ruku úředníkům, dušuje se Brabec
Spory ohledně těžby se táhnou několik let a doprovází je velké množství velmi různorodých rozhodnutí, stanovisek i posudků. Na začátku všeho byla snaha společnosti České štěrkopísky vyřídit si postupně všechna možná povolení pro budoucí těžbu štěrkopísku v lokalitě Moravský Písek - Uherský Ostroh, kde jsou podle odborníků zásoby až na čtyři desítky let.
Společnosti se nakonec podařilo získat klíčová rozhodnutí, ať už to bylo například kladné stanovisko vlivu stavby na životní prostředí, nebo letos v lednu od Obvodního báňského úřadu stanovení dobývacího prostoru. Toto rozhodnutí ale zatím nezačalo platit, protože se proti němu odvolaly například některé obce či Vodovody a kanalizace Hodonín, které celou kauzu na webu společnosti detailně mapují a do Senátu vysílají autobus s odpůrci těžby.
Co je štěrkopísek
Štěrkopísek je typ nerudné horniny, který se vyskytuje zejména podél velkých řek. Využívá se zejména jako stavební materiál. V České republice se od 90. let snížila jeho těžba o polovinu a v posledních letech se nijak zásadně nemění. Ve výhradních těžištích se ročně vytěží 8 milionů m3 horniny.
Slova ministra Brabce však zatím nenaznačují, že by ho akce odpůrců těžby zviklala."Je zbytečné, aby nám někdo posílal písek. Nepovolili jsme těžbu, jenom jsme řekli, že za těchto poměrně přísných podmínek jsou naši experti přesvědčeni, že neohrozí ložiska vody. Pokud je někdo přesvědčen o něčem jiném, má možnost stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn. red.) zažalovat," sdělil Aktuálně.cz samotný ministr.
"Kam by to došlo, kdyby sem teď chodily obálky a ministr by řekl: dobře, já to změním, úředník to zkazil?" pokračuje Brabec.
Jeho hlavní argument je ten, že posuzování těžby štěrkopísku na životní prostředí měli v rukou úředníci a on nemůže do jejich rozhodování nijak zasahovat. "Já nikdy, zdůrazňuji nikdy, neohýbám ruku úředníkům, kteří vydávají stanovisko EIA. To ministr nemůže a nesmí. To je cesta do pekel," prohlašuje Brabec.
Protestující proti těžbě štěrkopísku ale závěr úředníků zpochybňují a připomínají, že když se v poslední době mluví neustále o tom, jak je životně důležitá voda, je nesmyslné ji v případě východu Moravy ohrožovat těžbou štěrkopísku.
"Pro mě osobně má samozřejmě voda přednost, ale dokud nebude řečeno, že obavy o vodu mají absolutní přednost bez ohledu na proces EIA, tak se procesně nic měnit nemůže. Já jako ministr musím ve finále respektovat, že odborníci dospěli k nějakému názoru," tvrdí ministr.
K polemice mezi odpůrci a příznivci těžby vydalo ministerstvo tento měsíc i písemné stanovisko, podle kterého úřad nikomu nestraní. "Ani obcím, ani veřejnosti, ani těžařům. Ministerstvo posuzuje podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vlivy jednotlivých záměrů na životní prostředí a zdraví lidí, a pokud odborné podklady předložené v rámci posuzování prokážou, že vlivy záměru na životní prostředí jsou minimální a akceptovatelné nebo takové budou stanovením závazných podmínek, pak musí ministerstvo investorovi vydat tzv. souhlasné stanovisko," sdělil úřad.
Ministerstvo kromě toho argumentuje v další z tiskových zpráv tím, že v Česku je hned několik zdrojů pitné vody, které jsou těžbě štěrkopísku ještě blíže, než by tomu mělo být v Moravském Písku. Například uvádí pískovnu v Ostrožské Nové Vsi, která je od Moravského Písku jen několik málo kilometrů.
Ombudsmanka Šabatová podpořila odpůrce těžby
K celé záležitosti je možné najít řadu rozhodnutí jak ve prospěch těžby, stejně jako proti těžbě. Odpůrci těžby nejčastěji zmiňují stanoviska České geologické služby a také velmi čerstvé stanovisko veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.
Ze zprávy, kterou publikovala minulý měsíc, vyplývá, že má výhrady k postupu Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Krajského úřadu Zlínského kraje, ministerstva zdravotnictví a Krajské hygienické stanice Zlínského kraje.
Podle ní "svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje". Tedy úřadů, které jsou dlouhodobě proti těžbě. "Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové potenciálně nepříznivé důsledky jeho realizace," konstatuje Šabatová.
Podle geologické služby je zcela nepřípustné případné negativní ovlivnění zásobárny pitné vody plánovanou těžbou. "Odtěžení stropního izolátoru povodňových hlín a odkrytí hladiny podzemní vody je nevratný proces, který
závažnou mírou zvyšuje zranitelnosti hydrogeologického kolektoru, na nějž jsou vázány významné vodní zdroje, a snižuje možnosti jeho ochrany," stojí ve stanovisku, podle kterého je těžba štěrkopísku "pro zdejší zdroj pitné vody nepřiměřeným rizikem a vážnou hrozbou".
Podobně varují i experti společnosti Geotest. "Těžební jáma s jezerem po těžbě štěrkopísku může opravdu mít negativní vliv na vodní zdroje Bzenec. Výše rizika podle námi stanovených kritérií je velmi vysoká a může vést ve svém důsledku k likvidaci vodních zdrojů Bzenec," tvrdí Geotest. Podle něj jsou opatření, která navrhuje ministerstva životního prostředí, v souladu s těžbou "nerealizovatelná či realizovatelná se značnými obtížemi".
Zástupce těžební společnosti Miroslav Mužík dlouhodobě tvrdí, že k ohrožení podzemních vod nedojde. "Bylo jednoznačně prokázáno, že při dodržení určitých podmínek nemůže dojít k ohrožení ani znečištění kvality podzemních vod nebo ohrožení jejich vydatnosti," říká.
Každopádně povolení či nepovolení těžby nyní záleží na tom, jak dopadne odvolání proti stanovení dobývacího území. Toto odvolání se podle ústředního inspektora Bohuslava Machka řeší na několika úrovních a nelze ani odhadovat, kdy bude výsledek a jaký bude. "Jakékoliv lhůty nyní stojí, čekáme, jaké stanovisko nám pošle ministerstvo životního prostředí a další úřady. Potom vydáme rozhodnutí," sdělil Aktuálně.cz Machek.
