Praha/Ostrava - Lidi na Ostravsku už poněkolikáté v letošním roce dusí smog. Hygienický limit pro polétavý prach byl v pondělí podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu překročen na čtrnácti z patnácti měřících stanic.
Úřady přitom v letošní zimě dostaly poprvé pravomoc při vysokých koncentracích prachu omezit výrobu elektráren, hutí a dalších továren.
Nová smogová vyhláška ovšem ještě ani nezačala pořádně platit a ministerstvo životního prostředí už přiznává, že nejšpinavějšímu regionu Česka a Evropy - Moravskoslezskému kraji - regulace zdrojů znečištění nepomůže.
Důkazem je podle ministerstva počátek letošního roku, kdy ostravské podniky kvůli hospodářské krizi výrazně snížily výrobu a do ovzduší vypouštěly méně škodlivin. Přesto bylo kvůli špatným rozptylovým podmínkám ovzduší znečištěné nejvíce v tomto století.
"Je patrné, že i při nižších emisích není při nepříznivých rozptylových a meteorologických podmínkách zajištěna dostatečná kvalita ovzduší a pouhá regulace (krátkodobá i trvalá) stávajících zdrojů v těchto obdobích nepříznivou situaci nevyřeší," uvádí ministerstvo ve zprávě o způsobech řešení nevhodné situace v Moravskoslezském kraji, kterou v pondělí dostala na stůl vláda.
"Názorným příkladem je významné snížení průmyslové výroby (dle předběžných údajů na 50 až 60 procent běžných kapacit) v prvních šesti týdnech tohoto roku doprovázené nižšími emisemi a na druhé straně nejhorší kvalita ovzduší v prvním desetiletí tohoto tisíciletí," konstatuje se v dokumentu.
Ovzduší se začíná zase zhoršovat
Ministerstvo uvedlo, že po listopadu 1989 se výrazně snížilo znečišťování všemi hlavními škodlivinami včetně prachu, ovšem na počátku století se tento trend zastavil. O d té doby jsou emise drobného prachu víceméně stejné.
Kvůli špatným rozptylovým podmínkám koncentrace škodlivin v ovzduší dokonce narůstají. "Kvalita ovzduší se začíná od počátku tisíciletí v porovnání s koncem devadesátých let spíše zhoršovat," stojí ve zprávě pro vládu.
Nejvýznamnějšími znečišťovateli jsou průmyslové podniky, pak následuje téměř stejným dílem doprava a malé spalovací zdroje včetně domácích kotelen.
"V případě špatné kvality ovzduší na Ostravsku jde o dlouhodobý a do jisté míry specifický problém, který je dán především historicky vysokou koncentrací průmyslu spojenou s velkou hustotou osídlení," konstatuje se v dokumentu.
"Rovněž zde hraje významnou úlohu dálkový transport znečišťujících látek z blízké průmyslové oblasti v Polsku," uvádí se též v dokumentu.
Patnáct miliard pro ovzduší
Podle ministra životního prostředí Jana Dusíka není možné na Ostravsku postupovat pouze formou různých zákazů a příkazů.
"Situaci nelze řešit pouze restriktivními opatřeními," konstatoval ministr Dusík. Uvedl, že k přechodu k ekologičtější výrobě v ostravských podnicích je možné například využít nemalé peníze v bruselských fondech.
"Zde je možnost využít nevyčerpaných finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí - Ochrana ovzduší, kde je v současné době nevyužitých zhruba 15 miliard korun," konstatuje zpráva ministerstva životního prostředí, podle níž domácnosti mohou využít dotace z programu Zelená úsporám na zateplení a výměnu starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění.
Na nedostatek peněz na zlepšování ovzduší si při nedávné návštěvě ministra Dusíka stěžoval moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas. Teď by se měl Palas stát členem meziresortní skupiny, která by měla hledat cesty, jak ovzduší na Ostravsku vyčistit. Dalšími členy komise budou i zástupci ministerstva financí nebo životního prostředí.
