Slovenský poradce Černochové: Fico mluví jako Moskva, pak bude prosit Západ o pomoc

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
16. 3. 2024 17:23
Česká vláda přerušila konzultace se Slovenskem. Spolupráce v oblasti obrany ale pokračuje. "Rozkol mezi zeměmi Fico řídí a využívá ho v kampani," říká bývalý slovenský ministr obrany a poradce české ministryně Jany Černochové Jaroslav Naď. Vysvětluje, jak Slovensko pod Robertem Ficem může brzdit akceschopnost NATO v případě útoku. Přesto je ale dnes podle něj aliance silnější než kdykoli dříve.
Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď a generál Lubomír Svoboda.
Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď a generál Lubomír Svoboda. | Foto: Reuters

Vláda Petra Fialy přerušila společná jednání se slovenskou vládou, píše se o nejhorších vztazích obou zemí od doby mečiarismu. Vy jste poradcem české ministryně obrany Jany Černochové. Probíhá spolupráce obou zemí v obraně i navzdory rozkolu mezi vládami?

Robert Fico snad poprvé v historii začal v podstatě zpochybňovat hodnotové zaměření Česka i zásadní fakta, jako že Ukrajina je obětí ruské agrese. To vše musel premiér Petr Fiala reflektovat. Ficova vláda nicméně využívá situaci v předvolební prezidentské kampani na Slovensku. Čili si dovolím říci, že rozkol mezi Českem a Slovenskem je z velké míry řízen ze strany Fica a to je velká škoda.

A promítl se tento rozkol i do spolupráce v obranné politice? 

Situace se zhoršila až v poslední době, na nějaké zásadní hodnocení si počkejme. Jako poradce ministryně mohu říci, že Česko se bude určitě snažit, aby nadále vše fungovalo, neboť jsme v NATO a v EU. Jen je důležité, aby se Slovensko samo nevyhraňovalo a neposouvalo na okraj těchto organizací podobně jako Maďarsko. 

Zbývající většina členských států NATO a EU je na opačné straně, má jiné názory. Věřím, že se to uklidní a že si sama slovenská reprezentace uvědomí své zásadní chyby v zahraniční a bezpečnostní politice. Jinak se může stát, že i rozjeté projekty se zpomalí nebo pozastaví.

Fico také prohlásil, že část zemí NATO a EU zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v pátek uvedl, že vojáci NATO jsou už na Ukrajině. Koho měl na mysli?

Vím o několika zemích, které tam mají své vojáky. Slouží tam jako instruktoři, výcvikáři nebo jako koordinátoři logistiky. Případně jde o lidi, kteří pomáhají s odminováním. Jde možná o několik desítek příslušníků ozbrojených sil různých zemí, které dlouhodobě pomáhají Ukrajině. Nejde o vojáky, kteří by byli přímo zapojeni do bojových úkolů tak, jak to Fico prezentuje.

Ještě před rokem, když jsem byl ministrem, Fico svolal tiskovou konferenci a oznámil, že jdeme poslat naše vojáky bojovat na Ukrajinu a že budou umírat naši synové a manželé. Lhal tehdy a nyní zrecykloval stejnou věc a lže znovu. Nic takového se neděje. Radoslaw Sikorski jen pojmenoval to, že některé země na Ukrajině mají vojáky, ale nemyslel tím, že by NATO vstoupilo do války.

A Česko v dlouhodobém horizontu se zapojením vojáků na Ukrajině v boji nepočítá?

Pomohl bych si vyjádřením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který řekl, že nechce žádnou možnost vyloučit. To je správný přístup. Zkrátka nevíme, jakým způsobem bude konflikt eskalovat. Když bychom si sami stanovili hranice, nebylo by to správné. Pokud jisté linie překročí Vladimir Putin, bude muset mezinárodní společenství zasáhnout. Možnosti budeme vyhodnocovat tak, jak budou přicházet.

Platí, že v Severoatlantické alianci se rozhoduje jednomyslně. V případě společné operace NATO by s ní museli souhlasit všichni členové. Nevím, čeho se bojí Robert Fico, když říká, že on je proti. V takovém případě může přece blokovat rozhodnutí aliance a společná operace nenastane. 

V případě, že by jednotlivé země rozhodovaly samostatně o tom, že se chtějí zapojit do konfliktu, což se teoreticky může stát, půjde o rozhodnutí jejich národních parlamentů. Slovensko ani Česko nikdo nemůže přinutit, aby někam poslalo vojáky. Ten, kdo o tom mluví, se snaží jen vyvolat strach v lidech a pak ho plytce zneužívat v politickém boji. 

Česká armáda zveřejnila dokument Vize budoucího válčení po roce 2040Píše v něm, že eroze demokracie v některých členských zemích může ohrozit akceschopnost NATO. Politická reprezentace na Slovensku nyní bagatelizuje ohrožení ze strany Ruska. Přestože armádní dokument nemluví konkrétně, je dnes Slovensko zemí, která oslabuje akceschopnost NATO?

Nemluví konkrétně o Slovensku, ale v mnoha aspektech se současné Slovensko může v dokumentu najít. Vláda dnes sahá na základní limity a pravidla platná pro liberální demokracie včetně svobody médií.

Do toho zpochybňuje naše spojenectví ve smyslu členství v NATO a EU. Snad poprvé od dob Vladimira Mečiara nazval Fico německé vojáky, kteří přišli bránit naši vlast v rámci operace NATO na posílení východní hranice, nacistickým wehrmachtem. Mohl bych pokračovat až po setkání slovenského ministra zahraniční s ruským ministrem Sergejem Lavrovem.

Neobáváte se, že Fico v budoucnu může zablokovat pomoc někomu z hypoteticky napadených členů Severoatlantické aliance?

Pokud by došlo k situaci, kdy by se mělo udělat společné rozhodnutí, země, které dnes šíří proruskou propagandu, tedy Maďarsko a Slovensko, budou zpomalovat jakékoli rozhodovací procesy uvnitř NATO i EU. Pokud bude Ficova vláda pokračovat v prokremelském směřování, může negativně ovlivnit i akceschopnost aliance.

Proto dnes v EU i NATO probíhá debata, zda ponechat konsenzuální rozhodování. Neboť se můžeme dostat do situace, že jedna země bude dlouhodobě blokovat rozhodnutí, podobně jako Maďarsko rok a půl blokovalo vstup Švédska do NATO.

"Nelze počítat s tím, že v případě ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Česka bude aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy bez prodlení," stojí v armádním materiálu o článku, který udává, že ozbrojený útok proti jedné zemi je považován za útok proti všem členům NATO.

Je to jen teoretická možnost. Skutečně by ale mohla nastat situace, že by některá země řekla, že nesouhlasí s aktivací článku 5. V tom případě by celá aliance ztratila svoji sílu. O tom ale nechci spekulovat. Jsem přesvědčený, že sílu aliance dlouhodobě dokazuje to, že žádná země nikdy žádného člena NATO nenapadla, protože věděla, že by následovala silná reakce. To členům aliance zajistilo 70 let míru. Věřím, že toto nebude zpochybňovat nikdo, ani Robert Fico.

Česko slaví výročí 25 let od vstupu do NATO. Vzhledem k tomu, o čem jste mluvil, i k armádním dokumentům, je nyní záruka ochrany, kterou nám NATO zajišťuje, nejslabší za poslední čtvrtstoletí?

Nikdo nedokáže zajistit takovou obranu a bezpečnost jako NATO, ani Evropská unie a už vůbec ne Rusko. Těch, kteří dnes zpochybňují naše spojenectví v NATO, se ptám, jakou nabízejí alternativu. Neutrální byla i Ukrajina a vidíte, jak to skončilo.

Někdo možná chce dělat most mezi Východem a Západem, jenže když je válka, tak první, co se ničí, jsou mosty. Slováci jsou součástí západní kultury, součástí NATO a EU, buďme za to šťastní. Věřím, že útokem Ruska na Ukrajinu pochybnosti některých spojenců, kteří možná uvažovali o tom, zda aliance plní své úkoly, skončily. 

Slovensko s Ukrajinou sousedí. V budoucnu může být jeho postoj jako "nárazníkového státu" klíčový. Nemáte obavu z toho, jak se Slovensko bude dál stavět k ruské hrozbě a jak by se zachovalo například v případě přímého ohrožení států střední Evropy?

Pokud by Rusko zaútočilo na země střední Evropy, jsme první na řadě. Byl by to právě Robert Fico, kdo bude nakonec prosit naše západní spojence, aby nám pomohli. Jeho politika útoků na spojence je velmi nezodpovědná, o to víc v době, kdy Rus prokázal, že nemá problém zaútočit i na mnohonásobně větší zemi, než je Slovensko.

Ukrajina je jediná země z našich sousedů, která není v NATO nebo v EU. Je pro nás klíčové udržet ji demokratickou. Z nepochopitelného důvodu si to Robert Fico neuvědomuje. Jako by všechny jeho projevy psali v Moskvě, vůbec to nesouvisí s našimi zájmy, neboť naším zájmem je být obklopeni spojenci v NATO nebo Evropské unii. Proto bychom měli Ukrajinu chtít co nejdříve dostat do obou struktur.

Náčelník českého generálního štábu Karel Řehka řekl, že Rusko dělá veškeré přípravy k ozbrojenému konfliktu proti alianci. Zároveň se mluví o nedostatečné kapacitě české i slovenské armády. Můžeme být tedy vůbec někdy připraveni na případný střet s Ruskem?

Jednotlivě by naše ozbrojené síly moc nedokázaly. Nejsme jaderné velmoci, ale jsme členy NATO. Musíme tedy brát do úvahy při plánování naší obrany to, že nám spojenci přijdou pomoci. Proto jsou dnes stovky zahraničních vojáků na našem území a proto jsme i odsouhlasili operaci Severoatlantické aliance na posílení východní hranice.

Zároveň je na tom slovenská i česká obrana lépe než před několika lety. Výrazně se zkvalitnily i armády jednotlivých zemí NATO a EU, tudíž i jako organizace jsou na tom mnohem lépe, než byly kdykoliv v minulosti. 

Prezidentský kandidát Donald Trump nedávno prohlásil, že země, které nebudou dostatečně investovat do své obrany, odmítne coby možný americký prezident bránit v případě útoku Ruska. Děláme dost a dá se na NATO tedy plně spoléhat?

Když vznikalo NATO, dohoda byla, že polovinu celkových obranných výdajů dají Američané a Kanada a druhou polovinu evropští spojenci. V současnosti ale dávají jen třetinu. Nedivím se tedy, že o tom Trump mluví, ale mluví o tom i současný prezident Joe Biden.

 

Právě se děje

Další zprávy