Takhle vypadá úplné dno. Obyvatele litvínovského Janova čeká další zima bez topení

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
31. 10. 2018 5:30
Na úpatí Krušných hor leží největší vyloučená lokalita v Česku. Domy na litvínovském sídlišti Janov už roky chátrají, kdo mohl, odstěhoval se. Pořád tady ale zůstávají tisíce nájemníků, včetně stovek dětí. Některé čeká další zima bez topení a teplé vody. A to přesto, že oficiální majitelé bytů kasírují milionové doplatky na bydlení.
Litvínovské sídliště Janov v říjnu 2018.
Litvínovské sídliště Janov v říjnu 2018. | Foto: Jakub Plíhal

Litvínov - Nikde ani noha, parkoviště na sídlišti Janov je téměř prázdné. Do ticha vržou nedovřené okenice jednoho z domů. Rozlehlý panelák se šesti vchody je tak otřískaný a zchátralý, že v něm snad nemůže bydlet živá duše. Při podrobnějším zkoumání však lidskou existenci v jednom z přízemních bytů prozradí záclony a šedivý talíř satelitu za oknem.

Opodál zabrzdí místní autobus, z něj vystoupí prošedivělá žena. Záclony i satelit v Albrechtické ulici patří jí. Důchodkyně Věra s nákupní taškou vyrazí ze zastávky domů po krátké trase, kterou chodí už skoro čtyřicet let. Brzy ale bude muset své návyky změnit. "Za čtrnáct dní se konečně stěhuji," říká.

Nechce dál bydlet v domě, kde se už rok netopí a od ledna neteče ani teplá voda. Dodavatelé dům odpojili i přesto, že ona sama prý vždy řádně platila. Poctiví nájemníci a majitelé se však postupně dostali do menšiny, převážili neplatiči a teplárnám se zadluženým domem došla trpělivost.

Zkrachovalé sídliště spolyká miliony z dávek

Agentura pro sociální začleňování odhaduje, že do nejvíce ohrožených domů v Janově stát ročně vyplácí na dávkách zhruba dvacet jedna milionů korun. Když se člověk rozhlédne po zdevastovaných domech, zákonitě musí pochybovat o tom, že jde o dobře vynaložené peníze, které mají pomoci lidem k důstojnějšímu bydlení.

Úřad práce upozorňuje, že počet příjemců dávek v této lokalitě dlouhodobě klesá, a uvádí nižší čísla. Úředníci podle mluvčí Kateřiny Beránkové nejprve na místě ověřují, jak žadatel bydlí, a pak posílají dávky přímo pronajímatelům. "Ke konci září letošního roku vyplatil Úřad práce v oblasti Janov celkem 107 doplatků na bydlení v celkové výši 318 425 korun," uvedla mluvčí údaj za poslední celý měsíc a jeden typ dávky.

Odhalit, kde přesně vznikly dluhy, které vedly k odpojení domů od topení a vody, není jednoduché. Někdo ukazuje prstem na neplatící nájemníky. Pokud však platí, co uvádí Úřad práce, přes ně dávky na bydlení často ani nejdou, protože putují přímo k pronajímatelům. Část peněz může zůstávat u těch majitelů bytů, kteří neplatí do fondu oprav a teplárnám, jak mají. Neprůhledné je i hospodaření některých správcovských firem.

Dům paní Věry do roku 2015 spravovalo Stavební bytové družstvo Krušnohor. Kvůli dluhům se ale správy vzdalo. Nový správce se nenašel. Nesourodé společenství vlastníků jednotek nedokázalo dům udržet v kondici. "Majitelé jsou bůhví odkud, koupili to, jen aby vydělali. Bylo jim jedno, koho do bytu našli," stěžuje si Věra na takzvané obchodníky s chudobou, kteří často za nevyhovující bydlení kasírují prostřednictvím dávkového systému peníze od státu.

Kromě Věřina bytu už jsou v celé budově obsazené jen další dva. "Zbytek lidí se odstěhoval a dům v podstatě zkrachoval. Zřejmě už ho nikdo nezachrání," říká za Agenturu pro sociální začleňování Markéta Fridrichová, která působí přímo v Janově.

Největší vyloučená lokalita v Česku

Data agentury ukazují, že čtvrtinu bytů v Janově vlastní společnost CPI Byty, sedmnáct procent patří lidem z Litvínova, čtyři procenta vlastní Rusové. Největší podíl bytů, téměř třetina, patří Krušnohoru, který zároveň na sídlišti působí i v roli správce některých domů.

Podle mluvčího Petra Prokeše spravoval Krušnohor původně domy pro patnáct společenství vlastníků jednotek, nyní už jde jen o osm. K tomu vlastní pět družstevních samospráv. Správy zbylých domů se nyní vzdát nechce. "Ale perspektivně se takový vývoj nedá vyloučit. Lze těžko předpokládat, že situace se v Janově zlepší," uvedl Prokeš.

Podle vládní agentury další chování správcovských firem ani majitelů bytů nelze předvídat. Bez tepla a teplé vody se s blížící se zimou mohou ocitnout i bloky domů v dalších pěti ulicích. Celkem jde o dva a půl tisíce lidí.

"Jsem z toho znechucená. Nečekala jsem, že takhle hrozně dopadnu," povzdechne si Věra. Kromě některých nájemníků a majitelů ji zklamalo i město a úřady, které slibovaly, že se to v Janově zlepší. "Proto jsem tu zůstala tak dlouho. Janov je na krásném místě," vysvětluje.

Sídliště ze sedmdesátých let stojí na kraji města hned pod Krušnými horami a zčásti ho obklopuje les. Stromy za ta léta vyrostly i mezi jednotlivými domy a je na ně hezký výhled z oken. Pokud se z nich ovšem má ještě kdo dívat. Podle vládní agentury se počet obyvatel Janova snížil za posledních deset let na polovinu. Momentálně zde má trvalý pobyt 4 667 lidí, z toho více než tisícovku tvoří děti. Janov je největší vyloučenou lokalitou v republice. Funguje v něm také segregovaná základní škola.

Má smysl tady vůbec uklízet?

Podobně jako panelák v Albrechtické se teď do záhuby řítí dům, který je jen o ulici výše. Ani tam už neteče teplá voda a topení je odpojené. Nájemníci navíc hovoří o hrozbách, že budou od vody odříznuti kompletně. Fridrichová z agentury uvádí, že v šesti vchodech zůstává obsazeno 47 bytů, celkem v nich žije 86 dětí. "Zůstaly tam rodiny, které mají hodně dětí nebo jsou velmi zadlužené a těžko si budou shánět bydlení jinde," říká Fridrichová.

Muž, který se představil jako Martin, prý bydlí v Třebušické ulici už roky i s početnou rodinou. Teď, když je dům bez tepla, platí nájem čtyři tisíce šest set korun. Dřív prý ale platil i čtrnáct tisíc. "Za ty peníze už můžu bydlet v Praze," podotýká. Jinak ale o vlastních financích velký přehled nemá nebo není ochotný o nich mluvit. Nejprve tvrdí, že nájemné platí ze svého. Po dotazu na dluhy celého domu ale říká: "Sociálka jim dávky posílala. A my nevíme, kam šly."

Martinova rodina si vodu před každým koupáním ohřívá v konvici. Bez ústředního topení byla už loňskou zimu. Nahradil ho přímotop. "Nemohl jsem nechat děti zmrznout. Musel jsem koupit topení. Co jsme měli dělat?" ptá se Martin. Jeho soused, který se představil jako Michal, je na tom podobně. Kvůli přímotopu mu prý přišel nedoplatek za elektřinu ve výši třicet pět tisíc.

Proč se nájemníci neodstěhují jinam? "Kam máme jít, bez peněz?" ptají se muži. "Jak máš v občance Janov, tak tě tady nevezmou nikde bydlet," mávne rukou Michal.

Vchod, v němž oba muži bydlí, je značně zdevastovaný. Schránky poničené, výtah nefunkční. Přízemní byt je neobývaný, plný odpadků a zničeného vybavení. Na chodbě zametá uklízečka. Její počínání působí poněkud marně. Má smysl uklízet v takovém domě? "Nemá! To víte, že nemá," říká. A stěžuje si na obyvatele. "Všichni jen nadávají na majitele, ale ať se podívají na sebe, jak žijou," zlobí se.

V domě uklízela ještě v době, kdy ho spravoval Krušnohor, teď pracuje pro nového správce, společnost Liras. Brzy ale nejspíš bude muset skončit, protože firma už na ni nemá peníze. Podle správce domu Petra Nováka z Lirasu je současná situace v Třebušické taková, že zhruba čtyřicet procent vlastníků neplatí ani nekomunikuje. "Ten zbytek to neutáhne," podotýká Novák.

Město koupilo domy, aby je mohlo zbourat

Novák říká, že Liras dům od Krušnohoru převzal s dluhy. Mluvčí Prošek tvrdí, že dluhy v Třebušické a Albrechtické ulici - neboli v blocích D2 a D3 - vznikly proto, že bydlící neplatili nájem. Při odchodu Krušnohoru se prý pohybovaly v milionových částkách. Společnost se údajně snažila dluhy hradit z fondů oprav. "Ale platební morálka bydlících se stále zhoršovala, až nakonec fondy oprav domů byly prázdné. Tím pádem vázla i údržba domů. Nebylo jiného řešení než ukončit správu objektů," řekl Prošek.

Krušnohor je největší bytové družstvo v Česku. Je napojený na politické uskupení Mostečané Mostu, které kandidovalo do komunálních voleb s plánem postavit za městem "vesnici pro lůzu". Před volbami mostecké vedení obviňovalo Krušnohor z toho, že pod cenou prodává byty spekulantům a obchodníkům s chudobou.

Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi (IPSI), která v Litvínově žije, má o příčině janovského úpadku jasno. "Základní problém Janova je, že ani jeden dům, vchod nebo byt nepatří městu," myslí si a připomíná, že litvínovská radnice poslední várku janovských bytů zprivatizovala v roce 2005.

Současná místostarostka města, komunistka Erika Sedláčková, která by na svém postu měla zůstat i po říjnových volbách, privatizaci považuje za chybu. "Když město má na sídlišti nějaké byty, tak ovlivňuje cenu nájemného, protože vytváří konkurenční prostředí. A když má celý bytový dům, má možnost takových opatření, která společenství vlastníků nevyužívají," říká Sedláčková.

Neplánuje tedy město odkoupit nějaké byty zpátky? "Odkoupili jsme už čtyři domy od společnosti CPI. Ale abych byla upřímná, udělali jsme to proto, abychom je zbourali," přiznává místostarostka. Město za čtveřici vybydlených paneláků zaplatilo necelého 1,6 milionu, tedy částku, za niž se v Praze těžko shání i garsonka. Město by podle místostarostky rádo koupilo dům, který by zrenovovalo. Dotační tituly jsou prý ale nastaveny tak, že by to pro Litvínov byla "ekonomická sebevražda".

Občas se přijede podívat ministr…

Sociálních bytů bude mít Litvínov od ledna deset, k tomu má noclehárnu a ubytovnu a spolupracuje s CPI Byty. Speciální komise ročně odsouhlasí bydlení v bytech CPI pro zhruba padesát až osmdesát rodin. Žadatelé musejí mít dostatek peněz, podmínkou je i sociální práce.

Sedláčková popisuje, jak loňskou zimu obcházela obyvatele odpojených domů a prosila je, aby se přestěhovali. "Oni pořád čekají, že se stane zázrak. Že to za ně město uhradí. Ale my to nemůžeme udělat. Máme zkušenosti, že tak třetina si nakonec bydlení najde. Ostatním pomůžeme v prostupném bydlení. Ale nemáme dům, který bychom mohli nabídnout," říká.

Janov čas od času přitáhne politiky z kraje nebo z Prahy. "Byla jsem moc naštvaná na politickou turistiku, kdy sem jezdil jeden ministr za druhým. Vždycky jenom projdou sídliště, ale nic se neděje. Město nemá žádné legislativní páky, jak problémy řešit," stěžuje si Sedláčková.

Zieglerová z IPSI ale radnici vyčítá pasivitu, například při čerpání evropských peněz. Podle odbornice Litvínov čeká, až se v zákoně omezí vyplácení dávek. "Jako kdyby dávky byly tím tahounem. Ale tím je to, že lidé nemají kde bydlet. A shlukují se tam, kde je volno," podotýká Zieglerová.

Litvínov podle Sedláčkové stále věří, že Janov bude pěkné sídliště. Do Třebušické se prý zkoncentrovali lidé, kteří si s tímto typem bydlení neumějí poradit. "Mám takovou zoufalou naději, že to už je vrchol. Řekli jsme si, že se budeme soustředit na osvětovou a sociální práci, aby se problémy, které jsou v déčkách, nepřesunuly do dalších lokalit," říká Sedláčková s tím, že chce zachránit zbývající slušně fungující domy, které tam jsou. "Kromě déček, ty už nezachráníme. A ty vybydlené už také ne," dodává.

V nejohroženější domech Janova město vyhlásilo zóny, v nichž nově příchozí nemají nárok na doplatek na bydlení. Zón po celém Česku přibývá, což chudým, kteří by se chtěli přestěhovat, komplikuje situaci. Státem garantované sociální bydlení pak neexistuje. Na příslušný zákon země už léta marně čeká. Současná vláda ho nakonec připravit neplánuje.

VIDEO: Projekt Chudé Česko v pěti příbězích. 

Kristýna, Šárka, Jan, Vendula a Václav. Chudé Česko v pěti příbězích. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy