Praha - Možnost vyhlášení daňové amnestie prověřuje nyní ministerstvo financí. Pro Aktuálně.cz to potvrdil mluvčí ministra Eduarda Janoty Ondřej Jakob.
Daňovou amnestii vloni vyhlásily Spojené státy, Itálie a Velká Británie. V atmosféře celosvětového "honu" na daňové úniky přinesl tento krok krizí ochuzeným pokladnám často několikanásobně víc, než úřady čekaly.
Italové například po vyhlášení amnestie přiznávali nejen peníze, ale i obrazy, sochy, šperky, auta i kotviště pro jachty. Do italských bank se od října do konce roku vrátil z daňových rájů majetek za 95 miliard euro. Za tři měsíce tak do Itálie přitekl majetek v hodnotě pěti procent jejího HDP. Jeho zdaněním připadne tamní státní pokladně celkem pět miliard euro, mnohem víc než vláda čekala.
"V souvislosti s debatami o italské daňové amnestii nyní na ministerstvu financí probíhá interní analýza, zda vůbec by mohla v České republice proběhnout a zda by vůbec mohla nějaké prostředky přinést," řekl Jakob pro Aktuálně.cz.
Podmínky daňové amnestie
- Ve Velké Británii musejí všichni odhalení dlužníci podle platných zákonů zaplatit všechny nesplacené daně a pokutu až 100 % částky, kterou eráru dluží až dvacet let nazpět.
- Po podpisu dohod s Lichtenštejnskem mají ale majitelé tamních kont pět let na to, aby majetek přiznali za mírnějších sankcí. Stačí přiznat daně jen za deset let, z kterých navíc mohou odvést běžné odpisy. Pokuta je zmírněna na 10 % dlužné částky.
- Druhou možností je zaplatit 40 % všech příjmů a zisků za danou dobu - žádné odpisy, žádná pokuta a hlavně žádné fůry peněz "kreativním" daňovým poradcům.
- Odhadem má v Lichtenštejnsku na pět tisíc Britů ulito kolem tří miliard liber.
- Berlusconiho vláda vyhlásila v letech 2002 a 2003 amnestii pro majitele kont v zahraničí a následně i pro "vnitřní" dlužníky. Dohromady tehdy lidé přiznali majetek za 78 respektive 100 miliard euro.
- Vloni v říjnu tak Itálie vyhlásila už třetí amnestii za posledních osm let. Tentokrát měli majitelé tajných kont v daňových rájích do 15. prosince pokutu sníženou na 5 % dlužné částky, pro úspěšnost akce se ale amnestie prodlužuje. Do konce února mohou přiznat daně s pokutou 6 % a do konečného data 30. dubna pak s pokutou 7%.
- Od vyhlášení amnestie do 11. prosince přiteklo do Itálie z centrální banky v San Marinu 3,25 miliard euro a ze švýcarských bank kolem 30 až 40 miliard euro. Amnestie ale vedla k roztržce se Švýcarskem, italská policie totiž během ní vtrhla do italských poboček švýcarských bank.
Na otázku, zda se daňová amnestie objeví mezi navrhovanými opatřeními, které úřednická vláda předloží ještě před volbami, však mluvčí neodpověděl.
Miliardy za přimhouřené oči
Na českou politickou scénu vnesla téma daňové amnestie strana Věci veřejné, když ji vloni zahrnula do svého předvolebního programu. Vztahovat by se měla pouze na legálně získané prostředky vyvedené mimo Českou republiku a podle předsedy Radka Johna by se tak do české ekonomiky mohlo vrátit ke zdanění až 100 miliard zločinem neposkvrněných korun.
"Za zvážení" stojí daňová amnestie i podle dřívejšího vyjádření ředitele Daňové správy při ministerstvu financí Jana Knížka pro Rádio Česko. Podle něj by se amnestií podařilo získat řádově několik miliard korun. Knížek sám se přitom podle svých slov považuje spíše za odpůrce amnestie.
"Argumenty pro? Vůbec nic," odmítá naopak myšlenku zcela jednoznačně ekonom banky Patria David Marek. Podle něj jde o nesystémové "přimhouření očí," které "jen lepí díry ve špatném systému." "Lepší by bylo lépe nastavit samotný systém," je přesvědčen Marek.
Odborníci totiž léta upozorňují na to, že český systém výběru daní je příliš složitý a navíc se mění po každých volbách. I to je důvod, proč počet českých firem utíkajících do daňových rájů roste o devět procent ročně. Dnes jich je oficiálně známo už kolem devíti tisíc.
Špička ledovce na dně tunelu
Podle České kapitálové informační agentury Čekia, jde ale jen o špičku ledovce, která zahrnuje jen firmy uvádějící své sídlo ve veřejně dostupných zdrojích. Ve skutečnosti je však českých firem ovládaných z daňových rájů mnohem víc. Daňové ráje hrály roli také v největších tunelářských kauzách. Své sídlo v nich měla IPB, sídlí v nich i firmy Viktora Koženého, Radovana Krejčíře či Tomáše Pitra.
Jak dříve upozornil deník Aktuálně.cz v Lichtenštejnsku registrované firmy Raben Anstalt a Elana Anstalt spojené se jménem Marcus M. Hasler, mají velmi blízké vztahy s politiky z ODS i ČSSD.
"Daňová amnestie je vysoce citlivé, politické téma, o kterém by měla rozhodnout vláda a ne samotné Ministerstvo financí" upozorňuje proto mluvčí Jakob. "Na jedné straně by možná mohla do rozpočtu přinést určitě prostředky, na straně druhé je to nesystémové a kontroverzní opatření," míní rezort financí.
Ve dvou fotoreportážích se podívejte, jak s daňovým rájem v Lichtenštejnsku souvisí Toskánská aféra
"Především není fér vůči slušným daňovým poplatníkům, kteří platí daně řádně a včas,"dodává mluvčí. To platí právě o Itálii, kde podle všeho amnestie umožnila legalizovat praní špinavých peněz.
Globální panika plní zchudlé pokladny
Vloni vyhlášené daňové amnestie jsou součástí globálního tažení proti daňovým rájům, na kterém se vloni v dubnu dohodly země sdružené v G20. Rostoucí daňové úniky na exotických účtech jsou totiž už nějaký čas celosvětový problém. Pro politiky se teď krize stala vhodnou záminkou se mu postavit a zchudlým pokladnám tak přilepšit.
Pravidla amnestie si stanoví každá země po svém. Obvykle vláda stanoví lhůtu, do které mohou lidé přiznat nezdaněný majetek domácím daňovým úřadům a převést peníze z daňových rájů na účty domácích bank. Sankce za daňový únik se jim po tuto dobu zmírní (viz box).
Dvouměsíční daňová amnestie, která v říjnu skončila ve Spojených státech, vyvolala podle tamních "berňáků" mezi Američany v daňových rájích doslova paniku. Na amnestii přistoupilo bezmála 15 tisíc lidí, skoro dvakrát víc než úřady čekaly. Tomu odpovídaly i výnosy.
Například stát Delaware počítal s příjmem deseti milionů dolarů, nakonec si ale připsal 22 milionů, podobně dopadla amnestie i v Los Angeles. 450 milionů dolarů, které získala Lousiana, je podle Wikipedie dokonce trojnásobek částky, s kterou tamní úřady počítaly.
Ani italský, nad očekávání vysoký daňový výnos pěti miliard euro ještě není konečná suma, protože vláda amnestii prodloužila o další čtyři měsíce. Přitom v předchozích dvou amnestiích v letech 2002 až 2003 lidé v Itálii přiznali ke zdanění majetek dohromady za 178 miliard euro.
Italský erár vydělá i na zločinu
Kritikům současné amnestie v Itálii se ale nelíbí, že majitelé přiznaných kont zůstanou anonymní a nemusejí prokazovat původ svého majetku. Amnestie tak prý látá díry v rozpočtu legalizací špinavých peněz.
Podle známého italského daňového právníka Tommasa Di Tanna navíc minulé amnestie většinu zatajeného kapitálu domů stejně nepřitáhly a ten, který Italové přiznají, po skončení opatření stejně zase "odpluje" do zámoří.
Na daňové amnestii ve Velké Británii vadí kritikům zase dvojí metr, týká se totiž jen majitelů kont v Lichtenštejnsku.
