Janečkova zpráva pro poslance je jen manipulace s čísly, říká bývalý šéf finanční správy Žežulka

Martin Ťopek Martin Ťopek
Aktualizováno 27. 4. 2017 19:17
S měsíčním předstihem předal šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček poslancům kontrolního výboru zprávu o vyšetřování majitelů korunových dluhopisů. Optimistická čísla jsou však ve skutečnosti jen hrou s nic neříkajícími údaji, myslí si Janečkův předchůdce Jiří Žežulka.
Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. | Foto: Martin Ťopek

Praha - Zpráva o tom, že finanční úřady provedly přes tisíc kontrol u majitelů korunových dluhopisů, by na první pohled mohla uspokojit členy sněmovního rozpočtového výboru. Ve skutečnosti dostali nic neříkající čísla.

"Pominu-li gramatické chyby, tak zpráva není ničím jiným než manipulací s čísly," řekl bývalý ředitel GFŘ Jiří Žežulka, dnes daňový expert poradenské společnosti Apogeo. 

Poslanci si pozvali šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka do sněmovny a zadali mu vypracovat zprávu, jak se finanční úřady staví k majitelům a emitentům zmíněných korunových dluhopisů. 

V roce 2012 totiž přes 500 podnikatelů a firem využilo tehdejší "díry" v zákonu a nechalo své společnosti vydat dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny, ovšem v miliardových sériích. Z jejich úroků jim pak plynuly nezdaněné desetimiliony korun, o stejné částky si jejich firmy snižovaly daňové základy. 

Jedním z nich byl i ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Od své firmy Agrofert koupil korunové dluhopisy za jednu a půl miliardy korun, z nich mu plyne každý rok nezdaněných devadesát milionů korun. Právě pochybnosti, zdali nešlo o daňový podvod, přiměly poslance, aby se zeptali šéfa finančních úřadů, jak k majitelům korunových dluhopisů přistupují.

Janeček měl termín do konce května, zprávu dodal poslancům s více jak měsíčním předstihem a dal ji na vědomí také premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Ten ji obratem označil za politický pamflet.  

Ve skutečnosti by se nad zprávou měli zhrozit spíše ekonomové a matematici než politici. Janečkova zpráva například uvádí, že finanční úřady u majitelů korunových dluhopisů provedly přes tisíc kontrol. To by znamenalo při pěti stovkách těchto firem v průměru dvě kontroly. 

Ve skutečnosti však těchto kontrol byl jen zlomek. Janeček mezi kontroly zahrnul i více jak 400 takzvaných ostatních kontrolních úkonů. "To neznamená nic jiného než například běžný telefonát podnikateli, když si úřad potřebuje jen ověřit nějakou informaci," uvedl Žežulka.

Stejně tak ve statistikách figurují i stovky místních šetření, což jsou jen zběžné kontroly, které rozhodně neprověřují, zda se majitel nevyhýbal placení vydáním korunových dluhopisů. 

Poslanci se nedozvědí ani to, kolik skutečných daňových kontrol se u majitelů korunových dluhopisů konalo. Zpráva sice uvádí číslo 233, i to je ale podle Žežulky zavádějící. "Každý daňový rok se vykazuje jako samostatná daňová kontrola, a protože se prověřuje vždy několik let naráz, skutečné číslo je asi třikrát menší," řekl bývalý šéf GFŘ. Výsledné číslo kontrol u majitelů korunových dluhopisů je tak spíše v desítkách a rozhodně nedosahuje uváděné tisícovky.

Jenomže ani uvedené desítky kontrol ještě neznamenají, že se finanční úřad zajímal o důvody vydání korunových dluhopisů. Otázkou je, jestli vůbec taková kontrola někde proběhla, finanční ředitelství to odmítá sdělit. "Taková prověrka je součástí větší kontroly, nelze to uvést samostatně," uvedla mluvčí GFŘ Petra Petlachová. 

I to je ale podle Žežulky zkreslená informace. "O tom, co se bude kontrolovat, rozhoduje správce daně. Sám může kvůli úspoře času rozhodnout, co bude kontrolovat," řekl. 

Ještě hůře dopadne pohled do zprávy na tabulku, která uvádí, jak finanční úřady zvedly u emitentů korunových dluhopisů základy daně a doměřily jim navýšení. Například v roce 2015 Janeček ve zprávě poslancům uvádí, že úřady zvedly firmám daňové základy o 4,6 milionu korun, za což jim doměřily daň 27 milionů korun. Pak by ale doměřená daň byla vyšší než daňový základ. 

Analytický útvar GFŘ pro server Aktuálně.cz uvedl, že čísla jsou v pořádku. Doměřená daň se údajně týká také například převedení části tržeb pod vyšší sazbu DPH a pak se daňový základ nezvedá. To by sice bylo možné, ale tím pádem zpráva skutečně neuvádí to, co poslanci požadovali, tedy doměření daně za vydání korunových dluhopisů.

"Uvedená čísla nevypovídají nic o kontrolní činnosti finanční správy vykonávané ve vazbě na problematiku korunových dluhopisů,"  dodal Žežulka. Janečkův šéf a ministr financí Andrej Babiš přesto trvá na tom, že zpráva je pro poslance dostatečně relevantní. "Zběžně jsem se s ní seznámil, myslím, že zpráva dokazuje, že daňová správa kontroluje i majitele korunových dluhopisů," uvedl Babiš. 

Ministr financí v pátek předstupuje před poslance s vysvětlením, proč si od své společnosti Agrofert nakoupil korunové dluhopisy za jednu a půl miliardy korun. Pokud vše nevysvětlí, dali poslanci pokyn premiéru Sobotkovi, aby vůči němu vyvodil konkrétní kroky. Ten ve čtvrtek prohlásil, že je tak připraven udělat. (Více čtěte tady.) 

 

Právě se děje

Další zprávy