Jak dostat dítě na školu? Dopisem ZO KSČ, odkryl archiv

Pavel Baroch
20. 4. 2009 13:06
Nová kniha ukazuje, jak fungovala normalizace na Filozofické fakultě UK
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Stačil jeden negativní posudek a osud byť i nadějného studenta skončil před branami vysoké školy.

Komunistická strana měla před listopadem 1989 v rukou i to, kdo se dostane na prestižní Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, jak dokazuje právě zveřejněná publikace "Prověřená fakulta".

Píše se rok 1981. Dcera významného soudruha z národního podniku Kovohutě Mníšek usiluje o přijetí na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Ze Základní organizace KSČ v Mníšku pod Brdy proto putuje na fakultní organizaci KSČ v Praze soudružský dopis, v němž se po stranické linii vysvětluje, proč by dcera Věra měla po prázdninách usednout do vysokoškolské posluchárny.

"Žádáme Vaši fakultní organizaci, aby projevila prostřednictvím svých zástupců v přijímacích komisích více zájmu na to, aby na vysoké školy byly přijímány děti, jejichž třídní původ zaručí i jejich další činnost v marxisticko-leninském pojetí naší společnosti," stojí v dopise.

"Jen tímto způsobem si můžeme vychovat silnou generaci inteligence, která nás v budoucnu zastoupí," dodává na konci listu předseda ZO KSČ v národním podniku Kovohutě Mníšek.

Foto: proverenafakulta.cz

Vzpomínky na normalizaci

I přijímáním nových studentů se zabývá publikace "Prověřená fakulta", která mapuje fungování KSČ na této vysoké škole v dobách normalizace v letech 1969 až 1989.

Čtyřčlenný autorský tým současných studentů fakulty prošel desetitisíce stránek školního archivu a za pomoci několika grantů vydal třísetstránkovou knihu.

Archivní dokumenty ukázaly i to, jaký vliv na přijímání středoškoláků na fakulty měly různé stranické organizace, státní instituce, ale i rodina a známí. Výsledkem byl naprosto nepřehledný systém, který šel různě ohýbat a všelijak měnit či posouvat jména na přijímacích listinách.

"Není přehnané tvrdit, že přijímací řízení často připomínalo jakousi hru bez pravidel, která se řídila zvykovým právem a do níž bylo možné (z pozice děkana, rektora či ministra školství) naprosto svévolně zasahovat," napsal spoluautor publikace Jakub Jareš.

Soudruh potřebuje klid v práci i v rodině

Když v roce 1984 chtěl ředitel ČKD Praha dostat na filozofickou fakultu svou dceru, využil k intervenci kromě vlastní stranické buňky i závodní organizaci KSČ na resortním Federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství.

"Oba Celozávodní výbory KSČ mají zájem na tom, aby vedoucí pracovníci, kteří se významným způsobem podílí na budování hlavních úkolů našeho národního hospodářství, měli ke své práci klid, a to i v rodinném životě," vysvětlili předsedové ZO KSČ děkanovi fakulty, proč by Ludmila V. měla být přijata.

Posudky vypracovávaly rovněž uliční organizace

V mnoha případech musely komunistické organizace vypracovávat posudky na žadatele o studia na fakultě povinně, neboť jim to ukládalo usnesení sekretariátu UV KSČ.

Papíry o studentovi pak putovaly z krajského národního výboru ke krajské organizaci KSČ, odtud k okresním výborům a odtud k uličním a závodním stranickým organizacím. Posudky pak stejnou cestou putovaly nazpátek.

"OV KSČ sestavil pořadník uchazečů - rozhodující přitom byla politická kritéria, tedy dělnický nebo rolnický původ, členství rodičů v KSČ, angažovanost v SSM," uvádí se v publikaci. Krajský výbor KSČ pak sestavil výsledný pořadník, v němž zájemce o studia rozdělil do tří kategorií: 1. doporučeni k přijetí, 2. není námitek a 3. nedoporučeni k přijetí.

Foto: Aktuálně.cz

Nechceme dalšího Kunderu

Autoři knihy "Prověřená fakulta" připouštějí, že publikace se různým způsobem dotýká i současných pedagogů. Mnozí z nich totiž učili na fakultě už před listopadem 1989.

"Personální kontinuita je velká," řekl Aktuálně.cz Jakub Jareš, jeden z autorů publikace. "Nechceme ale žádný hon na čarodějnice, ukazovat na konkrétní lidi."

Odstrašujícím případem podle něj byla kauza spisovatele Milana Kundery a jeho údajného udání. "Chceme pochopit dobu, mechanismy, v nichž lidé museli žit," dodal Jareš.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty, uvedl Kupka

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.

Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy