Komunisté zavírali i děti. Stačilo vytisknout letáky

Pavel Baroch
15. 4. 2009 7:36
Dokládá to výstava o perzekuci mladistvých po únoru 48

Brno - Padni komu padni. Po únoru 1948 bylo zapotřebí umlčet všechny nepřátele "pracujícího lidu" a pokud se proti novým pořádkům ozvali třeba mladiství, skončili ve vězení i oni.

Mnohdy stačilo málo. Například vytisknout protistátní letáky.

Na tuto nepříliš známou kapitolu české historie ukazuje výstava Ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Zkouška odvahy, která je po Litomyšli a Praze v současnosti k vidění v Brně.

"Podle archivních záznamů bylo v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku, v Ústavu pro mladistvé dívky ve Lnářích a v okresních soudních věznicích mezi lety 1948 až 1953 vězněno celkem asi 200 osob odsouzených za vlastizradu," řekl Aktuálně.cz Ondřej Bratinka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Bratinka dodal, že i po roce 1953 byli mladiství nepřátelé režimu perzekvováni, ovšem už v daleko menší míře, spíše v ojedinělých případech.

Zůstali jsme ničím. Po celý život

Kromě trestních paragrafů se oblíbenou formou trestu stala společenská diskriminace, například zákaz studovat.

"Nechceme se srovnávat s dospělými politickými vězni. Jen chceme upozornit na to, že jsme byli vytrženi ze školních lavic a většina z nás už se k maturitě nikdy nedostala. Dospělí vězni už něčím byli - vyučení, študovaní. I když jim ze začátku taky byla souzena dělnická lopata, postupně se to zlepšovalo," uvedl Jiří Kopřiva, který si v letech 1950 až 1952 odpykal dvouletý trest za vlastizradu.

Kolektivizace zemědělství
Kolektivizace zemědělství | Foto: Archiv

"My jsme byli ničím, když nás zatkli, a zůstali jsme ničím po celý život," dodal Kopřiva.

Děti sedláků i skauti

Ondřej Bratinka z Ústavu pro studium totalitních režimů uvedl, že mladiství se dopouštěli "vlastizrady" například v rámci studentských iniciativ, letákovými akcemi proti komunistické straně nebo aktivním bojkotem Československého svazu mládeže.

Na vesnicích se protirežimními aktivisty stávaly i děti sedláků, kteří při kolektivizaci přišli o svůj majetek. Mladí političtí odpůrci roznášeli po vsích letáky nebo se snažili různou formou zastrašit místní funkcionáře KSČ.

Vzpomínka na výslech

"Po skončení výslechu přišel tatínek a já jsem mu musel v přítomnosti mladýho estébáka říkat do očí svou trestnou činnost. Ten estébák mi napovídal a vždycky dodal, jaká je za to sazba, celkem toho bylo tak asi na sto let. Když jsem skončil, dodal: 'A to všechno mu dělnická třída odpouští.' Žili jsme v určité naději, že to opravdu bylo nějaké gesto a že je to doopravdy. Akorát jsem se obával, že za to budou něco chtít. Jenže počkali až do šestnáctého září, kdy nás pozatýkali definitivně."

Miroslav Matějka o výslechu u Státní bezpečnosti

"Svébytnou a originální skupinou byli skauti, u nichž je oprávněné mluvit o odbojové činnosti," řekl Aktuálně.cz Bratinka. Dodal, že skauti například shromažďovali zbraně a vysílačky nebo převáděli přes hranice agenty.

"V drtivé většině případů ovšem mladiství pouze participovali na akcích připravovaných dospělými a posléze se svezli v procesu s nimi," vysvětlil Bratinka. Jednou z výjimek byla Odbojová skupina Jana Masaryka v Brně.

U výslechů je i bili

Než byli mladiství odsouzeni, prošli si velmi podobnými vyšetřovacími metodami jako dospělí političtí vězni. Vyšetřovatelé je například při výsleších zcela běžně bili anebo jim vyhrožovali, že potrestají i nejbližší členy jejich rodiny.

Soudy mladistvým nejčastěji udělovaly tresty ve výši 2,5 až tři roky vězení, výjimkou byly tresty nad deset let.

"V nápravných zařízeních pro mladistvé byli převychováváni prací v zemědělství, na stavbách, v uhelných dolech a ve fabrikách. A také povinnými politickými školeními," řekl Ondřej Bratinka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 52 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy