reklama
 
 

Před 40 lety skončil Dubček. Proč ho nahradil Husák?

18. 4. 2009 13:00
Původním kandidátem Moskvy byl "reformátor" Černík

Praha - Před čtyřiceti lety definitivně skončilo Pražské jaro, když na hermeticky uzavřeném zasedání Ústředního výboru KSČ nahradil "reformátora" Alexandra Dubčeka v čele strany "normalizátor" Gustáv Husák.

Proč ovšem do křesla prvního muže v zemi usedl právě Husák? Proč si nakonec Moskva, která za změnou na nejvyšším místě v KSČ stála, vybrala právě tohoto slovenského politika?

Husák ani nebyl prvním, koho Moskva oslovila, aby nahradil Dubčeka, jehož se sovětský vládce Leonid Brežněv marně pokusil sesadit už při srpnové invazi 1968, kdy ztroskotal pokus o nastolení dělnicko-rolnické vlády.

"Husák skutečně nebyl jediným kandidátem, dokonce nebyl ani první alternativou," řekl deníku Aktuálně.cz Zdeněk Doskočil z Ústavu pro soudobé dějiny, který o svržení Dubčeka napsal obsáhlou knihu Duben 1969 - Anatomie jednoho mocenského zvratu.

V Moskvě byl jako první kandidát Černík

První v pořadí byl překvapivě tehdejší předseda vlády Oldřich Černík, blízký Dubčekův spolupracovník a jeden z předních reformních komunistů. Setkání s Brežněvem v polovině března 1969 v Moskvě domluvila šedá eminence československých komunistů - Vasil Biľak.

Jenže Černík nabídku odmítl. Proč? Možná nechtěl riskovat, bál se, nechtěl přistoupit na požadavky normalizace, možná věděl, že by byl jen přechodnou figurkou na "černou práci". Když dostal otázku, koho by tedy doporučil, odpověděl, že Gustáva Husáka.

Podle historika Doskočila je ovšem nepravděpodobné, že by toto doporučení bylo pro Moskvu určující. "Sověti kalkulovali s více lidmi," tvrdí Doskočil.

Z druhé kategorie do první

Husák byl až do srpnové invaze politikem druhé kategorie. Pracoval sice jako místopředseda vlády, ale nebyl členem Ústředního výboru KSČ.

Až poté začala jeho hvězda stoupat, byl třeba členem delegace prezidenta Ludvíka Svobody, která vyjednávala v Moskvě propuštění Dubčeka a dalších politických špiček, zadržených 21. srpna 1968.

Podle historika Zdeňka Doskočila byl sice Husák zdánlivě proreformním politikem, Moskva se ovšem přesvědčila, že i přesto zůstal tím správným, kovaným komunistou. Navíc jeho zdánlivou reformní minulost mu Brežněv mohl v případě potřeby předhazovat.

Když se mu někdo nehodil, klidně ho odkopnul

Výhodou pro moskevské soudruhy bylo i to, že Husák neměl v Praze žádné mocenské zázemí. A v 50. letech byl vězněn.

"Myslím, že tato zkušenost u Husáka hrála svou roli. Už znovu nechtěl padnout. Poznal, co to je být na úplném dně," soudí historik Doskočil. Husák navíc velmi usiloval o moc, dokázal se přizpůsobit momentální situaci, byl autoritativní, výborný řečník. A sám o sobě měl velmi vysoké mínění.

"Myslel si, že je tím nejlepším politikem," řekl Aktuálně.cz Doskočil. Dodal, že Husák neměl přátele, k lidem přistupoval účelově.

"Když už se mu někdo nehodil, odkopnul ho," konstatoval Doskočil. Na vlastní kůži to poznal například historik Milan Hübl, který jako člen ÚV KSČ pomáhal v dubnu 1969 Husákovi k moci, když mu vyjednával podporu i u reformních komunistů. V 70. letech byl Hübl vyloučen z KSČ, dokonce byl uvězněn a nakonec podepsal Chartu 77.

Pomohl mu Biľak i Svoboda

Kromě Hübla výrazně pomohli Husákovi dostat se k nejvyšší moci ještě Vasil Biľak a prezident Ludvík Svoboda, který měl v té době o Husákovi velmi vysoké mínění.

S Biľakem se sice Husák neměl rád, ale i tak s ním uzavřel nepsanou dohodu, že Biľak i "jeho" lidé zůstanou nadále ve svých funkcích. A Biľak zase domluvil Husákovi na 13. dubna 1969 v Mukačevu na Zakarpatské Ukrajině tajnou schůzku s Brežněvem.

Svoboda pak svou autoritou přesvědčoval ty členy předsednictva ÚV KSČ, kteří Husáka v čele strany nechtěli. "Dubček se funkce držel zuby nehty," poznamenal Zdeněk Doskočil z Ústavu pro soudobé dějiny.

Dubček s ministrem vnitra Lubomírem Štrougalem pak znovu navrhli na místo prvního tajemníka komunistické strany předsedu vlády Černíka, ale ten to znovu odmítl. Nakonec Dubček kapituloval.

Zděsili se, že se Husák pomstí za své věznění

Gustáva Husáka si v čele strany ovšem nepřáli ani někteří nejvíce konzervativní straníci, například Vilém Nový nebo Karel Hofmann. "Husáka se zděsili a snažili se přemluvit Moskvu, aby byl kandidátem Štrougal," řekl historik Doskočil.

Konzervativci se totiž báli toho, že se jim Husák bude mstít za své věznění v 50. letech. "Vilém Nový byl s Husákem nedlouho v jedné cele a donášel na něho," připomněl Doskočil.

Tento pokus ovšem Novému a spol. nevyšel. Na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 17. dubna 1969 byl Gustáv Husák zvolen prvním tajemníkem strany. Normalizace mohla začít.

autor: Pavel Baroch | 18. 4. 2009 13:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama