Před 40 lety skončil Dubček. Proč ho nahradil Husák?

Pavel Baroch
18. 4. 2009 13:00
Původním kandidátem Moskvy byl "reformátor" Černík

Praha - Před čtyřiceti lety definitivně skončilo Pražské jaro, když na hermeticky uzavřeném zasedání Ústředního výboru KSČ nahradil "reformátora" Alexandra Dubčeka v čele strany "normalizátor" Gustáv Husák.

Proč ovšem do křesla prvního muže v zemi usedl právě Husák? Proč si nakonec Moskva, která za změnou na nejvyšším místě v KSČ stála, vybrala právě tohoto slovenského politika?

Husák ani nebyl prvním, koho Moskva oslovila, aby nahradil Dubčeka, jehož se sovětský vládce Leonid Brežněv marně pokusil sesadit už při srpnové invazi 1968, kdy ztroskotal pokus o nastolení dělnicko-rolnické vlády.

"Husák skutečně nebyl jediným kandidátem, dokonce nebyl ani první alternativou," řekl deníku Aktuálně.cz Zdeněk Doskočil z Ústavu pro soudobé dějiny, který o svržení Dubčeka napsal obsáhlou knihu Duben 1969 - Anatomie jednoho mocenského zvratu.

V Moskvě byl jako první kandidát Černík

První v pořadí byl překvapivě tehdejší předseda vlády Oldřich Černík, blízký Dubčekův spolupracovník a jeden z předních reformních komunistů. Setkání s Brežněvem v polovině března 1969 v Moskvě domluvila šedá eminence československých komunistů - Vasil Biľak.

Jenže Černík nabídku odmítl. Proč? Možná nechtěl riskovat, bál se, nechtěl přistoupit na požadavky normalizace, možná věděl, že by byl jen přechodnou figurkou na "černou práci". Když dostal otázku, koho by tedy doporučil, odpověděl, že Gustáva Husáka.

Podle historika Doskočila je ovšem nepravděpodobné, že by toto doporučení bylo pro Moskvu určující. "Sověti kalkulovali s více lidmi," tvrdí Doskočil.

Ruští vojáci na korbě náklaďáku. "Vypadali přesně jak jsem je znal z čítanek a filmů o roce 1945, stejné uniformy a byli velmi malého vzrůstu," vzpomíná fotograf Miloš Gregor.
Ruští vojáci na korbě náklaďáku. "Vypadali přesně jak jsem je znal z čítanek a filmů o roce 1945, stejné uniformy a byli velmi malého vzrůstu," vzpomíná fotograf Miloš Gregor. | Foto: Miloš Gregor

Z druhé kategorie do první

Husák byl až do srpnové invaze politikem druhé kategorie. Pracoval sice jako místopředseda vlády, ale nebyl členem Ústředního výboru KSČ.

Až poté začala jeho hvězda stoupat, byl třeba členem delegace prezidenta Ludvíka Svobody, která vyjednávala v Moskvě propuštění Dubčeka a dalších politických špiček, zadržených 21. srpna 1968.

Podle historika Zdeňka Doskočila byl sice Husák zdánlivě proreformním politikem, Moskva se ovšem přesvědčila, že i přesto zůstal tím správným, kovaným komunistou. Navíc jeho zdánlivou reformní minulost mu Brežněv mohl v případě potřeby předhazovat.

Když se mu někdo nehodil, klidně ho odkopnul

Sovětský tank u pražského rozhlasu v srpnu 1968
Sovětský tank u pražského rozhlasu v srpnu 1968 | Foto: Ústav pro soudobé dějiny

Výhodou pro moskevské soudruhy bylo i to, že Husák neměl v Praze žádné mocenské zázemí. A v 50. letech byl vězněn.

"Myslím, že tato zkušenost u Husáka hrála svou roli. Už znovu nechtěl padnout. Poznal, co to je být na úplném dně," soudí historik Doskočil. Husák navíc velmi usiloval o moc, dokázal se přizpůsobit momentální situaci, byl autoritativní, výborný řečník. A sám o sobě měl velmi vysoké mínění.

"Myslel si, že je tím nejlepším politikem," řekl Aktuálně.cz Doskočil. Dodal, že Husák neměl přátele, k lidem přistupoval účelově.

"Když už se mu někdo nehodil, odkopnul ho," konstatoval Doskočil. Na vlastní kůži to poznal například historik Milan Hübl, který jako člen ÚV KSČ pomáhal v dubnu 1969 Husákovi k moci, když mu vyjednával podporu i u reformních komunistů. V 70. letech byl Hübl vyloučen z KSČ, dokonce byl uvězněn a nakonec podepsal Chartu 77.

Pomohl mu Biľak i Svoboda

Kromě Hübla výrazně pomohli Husákovi dostat se k nejvyšší moci ještě Vasil Biľak a prezident Ludvík Svoboda, který měl v té době o Husákovi velmi vysoké mínění.

S Biľakem se sice Husák neměl rád, ale i tak s ním uzavřel nepsanou dohodu, že Biľak i "jeho" lidé zůstanou nadále ve svých funkcích. A Biľak zase domluvil Husákovi na 13. dubna 1969 v Mukačevu na Zakarpatské Ukrajině tajnou schůzku s Brežněvem.

Svoboda pak svou autoritou přesvědčoval ty členy předsednictva ÚV KSČ, kteří Husáka v čele strany nechtěli. "Dubček se funkce držel zuby nehty," poznamenal Zdeněk Doskočil z Ústavu pro soudobé dějiny.

Dubček s ministrem vnitra Lubomírem Štrougalem pak znovu navrhli na místo prvního tajemníka komunistické strany předsedu vlády Černíka, ale ten to znovu odmítl. Nakonec Dubček kapituloval.

Zděsili se, že se Husák pomstí za své věznění

Gustáva Husáka si v čele strany ovšem nepřáli ani někteří nejvíce konzervativní straníci, například Vilém Nový nebo Karel Hofmann. "Husáka se zděsili a snažili se přemluvit Moskvu, aby byl kandidátem Štrougal," řekl historik Doskočil.

Konzervativci se totiž báli toho, že se jim Husák bude mstít za své věznění v 50. letech. "Vilém Nový byl s Husákem nedlouho v jedné cele a donášel na něho," připomněl Doskočil.

Tento pokus ovšem Novému a spol. nevyšel. Na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 17. dubna 1969 byl Gustáv Husák zvolen prvním tajemníkem strany. Normalizace mohla začít.

 

Právě se děje

před 52 minutami

V Barmě při teroristických útocích zemřelo 63 lidí, uvedl mluvčí junty

V Barmě při několika teroristických útocích opozice v poslední době zemřelo 63 lidí, uvedl mluvčí barmské vojenské junty Zo Min Tchun. Armáda se chopila moci 1. února a bývalou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij vězní. Po celé zemi se již několik měsíců proti juntě konají protesty, při kterých zemřely stovky lidí, v poslední době přibyly také sabotáže, uvádí agentura Reuters.

"Teroristé dávají bomby na veřejná místa a lidé jsou zranění," prohlásil mluvčí Zo Min Tchun, který během tiskové konference apeloval na veřejnost, aby juntě předala informace o útočnících. Ve městě Mindat v Čjinském státě, kde ve středu a ve čtvrtek asi 150 lidí vyzbrojených po domácku vyrobenými zbraněmi zaútočilo na policejní stanici a banku, junta vyhlásila stanné právo. Vláda označila vzbouřence za "ozbrojené teroristy".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vzedmutá Vltava zastavila provoz všech pražských přívozů

V Praze je do odvolání přerušen provoz všech sedmi vltavských přívozů. Důvodem je zvýšená hladina řeky po předchozích deštích. V pražské Chuchli dnes ráno Vltava dosahovala prvního, tedy nejnižšího stupně povodňové aktivity. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a společnosti Ropid, která organizuje dopravu v hlavním městě a středních Čechách. V pátek vydané varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek v jižních Čechách a částech Plzeňského a Středočeského kraje platí do dnešního poledne.

Kvůli vysoké vodě byl provoz pražských přívozů omezen už v pátek. Nejezdily tři z nich. Kvůli varování meteorologů před zvýšenou hladinou řek nechal pražský magistrát na Kampě preventivně uzavřít protipovodňová vrata na Čertovce a v pátek večer také vltavské náplavky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy