Italský historik objevil "českého Wintona". Zachránil život až stovkám Židů

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
28. 10. 2015 16:34
Karel Weirich, československý novinář žijící v Itálii, během druhé světové války pomohl přežít několika stovkám Židů, kteří se dostali do tamních koncentračních táborů. A ty, kteří byli na svobodě, pomáhal ukrýt v klášterech. Jeho příběh by přitom možná zůstal zapomenutý, kdyby ho před pár lety náhodou neobjevil mladý italský historik Alberto Tronchin. "Srovnání s Wintonem může být na místě. Jsou to samozřejmě velmi odlišné příběhy, ale i Weirich pomohl velkému množství lidí," říká historik v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. O Weirichovi napsal knihu, která česky vyšla jen pár dní před udílením státních vyznamenání, při němž prezident Miloš Zeman Weiricha ocenil medailí Za zásluhy.
Fotografie z knihy Spravedlivý riskuje, která popisuje příběh československého novináře Karla Weiricha. Ten za druhé světové války pomohl zachránit několik set Židů.
Fotografie z knihy Spravedlivý riskuje, která popisuje příběh československého novináře Karla Weiricha. Ten za druhé světové války pomohl zachránit několik set Židů. | Foto: ČTK

Jak se mladý historik dostane k neznámému příběhu Karla Weiricha, na nějž se prakticky zapomnělo?

Začalo to tím, že moje matka se znala s příbuznou paní Weirichové. A jednou jsem ji doprovázel na nějaké setkání a tam nás představili. Když jsem jí řekl, že studuji historii, tak mi nabídla, že má na půdě nějaké krabice s dokumenty, jestli se na ně nechci podívat. Díky ní jsem se dostal k neznámým dokumentům.

Karel Weirich

Československý novinář působící v Itálii do roku 1941 jako zpravodaj ČTK v Římě a Vatikánu. Poté, co fašisté v roce 1940 nařídili zatčení všech Židů cizí národnosti a jejich umístění do koncentračních táborů, založil zvláštní společnost. Ta se vydávala za fond na údržbu oltáře svatého Václava ve Vatikánu. Namísto toho ale Čechoslováci v exilu, ale i Československý červený kříž přispívali nemalé sumy na pomoc Židům, kteří uprchli z protektorátu a byli zadrženi v Itálii. Weirichův fond jim v táborech zajišťoval jídlo, léky, oblečení a další věci. Těm, kteří byli na svobodě, pak pomáhal s úkrytem, zpravidla v klášterech.

Kromě této činnosti ale byl Weirich i spojkou odboje v Itálii a zprávy o situaci v Československu předával přes asistenta papežského sekretáře Montiniho (pozdějšího papeže Pavla VI.) hlavě katolické církve. Jeho činnost ale byla prozrazena a gestapo ho na jaře 1944 zatklo. Weirich byl odsouzen k trestu smrti, ale po zásahu Vatikánu mu byl trest zmírněn. Zbytek války tak strávil v pracovních táborech v Bavorsku.

Po válce se Weirich nakrátko stal opět korespondentem ČTK, po únoru 1948 se ale odmítl vrátit a agentura s ním spolupráci ukončila. Weirich se svou činností za války nechlubil. "Nedával to moc najevo. Choval se velice skromně, považoval to za otázku svědomí," vzpomíná jeho neteř Helena Weirichová. Té její strýc před smrtí v roce 1981 odkázal svůj archiv, do něhož zakládal veškeré dopisy, vyúčtování. Díky nim se pak italskému historikovi Albertu Tronchinovi podařilo příběh "českého Wintona" zrekonstruovat.

Viděl někdo ty materiály před vámi?

Ne, nikdo příběh Karla Weiricha neznal, byl jsem první, kdo dokumenty viděl. Otevřel jsem krabice, bylo jich asi šest nebo sedm. Když jsem se do nich podíval, pomyslel jsem si: To je neuvěřitelné. Začal jsem dokumenty probírat a viděl jsem seznamy Židů. Čím víc jsem si toho přečetl, tím jasnější představu jsem o celém příběhu měl. A tak jsem si řekl, že ho zpracuji jako doktorandskou práci. Následně mě oslovil Ústav dějin odboje s tím, jestli bych nechtěl napsat knihu. Ta vyšla v roce 2007.

Byl Weirich sám, nebo je v Itálii více takových příběhů?

V organizaci, kterou založil Karel Weirich, byli i další Čechoslováci a sám Weirich je ve svých dokumentech cituje. Ale Weirich měl hlavní roli, protože celý systém vymyslel. A byl také nejpřísněji potrestán, kdy byl nejprve odsouzen k smrti a následně strávil řadu měsíců v pracovních táborech v Německu.

Jak moc je příběh Karla Weiricha v Itálii známý? V Česku prakticky vůbec…

Dnes už je známější. U nás se často prodejům pomáhá tím, že se kniha přiloží k některému z deníků, takže v roce 2007, když kniha vyšla, se jí prodalo poměrně dost výtisků. A ředitel historického ústavu mi často říká, že je o knihu stále zájem.

V Česku kdo jeho příběh zná, přirovnává Karla Weiricha k Nicholasi Wintonovi nebo kvůli rodnému příjmení jeho matky k Oskaru Schindlerovi. Je to podle vás namístě?

Myslím, že to může být namístě. Jsou to samozřejmě velmi odlišné příběhy, ale i Weirich pomohl velkému množství lidí - když se díváme do těch dokumentů, tak jsou tam jména více než tří set osob.

Foto: ČTK

Bylo něco, co vás při bádání překvapilo?

Hned od začátku mi bylo jasné, že se jedná o opravdu mimořádný příběh. Jeden z prvních dokumentů, který jsem vytáhl, byl právě seznam se stovkami jmen. Nebo zfalšované doklady, v nichž byly fotky mnichů, kdy jsem pochopil, jak celá věc asi fungovala, jak to muselo být nebezpečné.

Náleží podle vás Karlu Weirichovi titul Spravedlivý mezi národy, tedy nejvyšší izraelské ocenění pro ty, kteří pomohli přežít Židům holocaust? Případně jestli je nějaká snaha, aby tento titul získal?

Už jsme to zkoušeli přes milánské dokumentační centrum, ale problém je v tom, že proces musí zahájit někdo z přeživších. A to je potíž, protože přece jen už uplynulo sedmdesát let. Helena Weirichová sice s některými ze zachráněných byla v kontaktu, ale ten se časem přerušil. Takže teď se znovu pokoušíme spolu s českou historičkou Miroslavou Ludvíkovou, jestli by se nám nepodařilo proces zahájit jen přes písemná svědectví, která jsou ve Weirichově archivu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Křetínský a Tkáč zvýšili podíl v britské poštovní firmě Royal Mail

Investiční fond Vesa Equity Investment podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče zvýšil podíl v britské poštovní společnosti Royal Mail na 17,03 z dosavadních 16,03 procenta. Uvedl to v oznámení určeném pro Londýnskou akciovou burzu (LSE).

Vesa do Royal Mail vstoupila loni v květnu, kdy získala 5,35 procenta akcií. Svůj podíl postupně zvyšovala a loni v srpnu se stala největším akcionářem v podniku, který v roce 1516 založil panovník Jindřich VIII. Royal Mail se zaměřuje hlavně na přepravu poštovních zásilek.

Od vstupu Vesy do Royal Mail akcie britského podniku výrazně posílily, neboť společnost využila boomu prodeje na internetu v době pandemie covidu-19. Zatímco loni na začátku května se akcie Royal Mail obchodovaly zhruba za 1,60 libry, nyní se jejich cena pohybuje kolem 4,90 libry. To znamená růst o více než 200 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy