Cílem už není diagnóza, ale pomoc dítěti. Jak inkluzi zvládají učitelé a jak rodiče?

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 12. 2019 8:11
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
Foto: Shutterstock.com

Co inkluze přinesla

Podle Jany Zapletalové z Národního ústavu pro vzdělávání přinesla změna školského zákona ze září 2016 pozitivní změnu v tom, že když se nastavují podmínky pro vzdělávání žáka na škole, musí se vycházet z trojdohody mezi školou, školským zařízením a rodiči. Do komunikace vstupují také experti, od psychologů a psychiatrů po lékaře specialisty. 

"Největší změna, tedy že cílem není diagnóza, ale nastavení podpory pro žáka, byla pro poradenská zařízení nejnáročnější. Není cílem říct, že dítě má lehké mentální postižení nebo specifickou poruchu učení, ale cílem je říct, co pro takového žáka můžeme udělat, jaké máme pomůcky a jaké můžeme získat, jaké máme možnosti nápravy, jak jinak ho můžeme učit. A to je velmi pozitivní," vysvětluje.

 

Právě se děje

Další zprávy