Před třemi roky, o Velikonocích, přepadla dosud zdravou pětasedmdesátiletou Janu Salabovou z Prahy silná bolest. "Zničehonic mi bylo zle, strašně mě tlačilo na prsou, na hrudi a taky na zádech. Nemohla jsem se ani pohnout. Nějak jsem to přečkala, vzala jsem si ibalgin a šla si lehnout," vzpomíná Salabová. Jenže bolest neustoupila, naopak zesílila.
Dcera se synem za ní proto poslali známou lékařku, která jí změřila krevní tlak a okamžitě poté ji odvezla do nemocnice. Až tam Salabová zjistila, že prodělala infarkt. "Překvapilo mě to, žila jsem normální život, neměla jsem žádné problémy," říká Salabová. Lékaři jí tenkrát implantovali stenty, trubice, které udržují průchodnost cév.
Dnes se jí daří dobře, ale musí užívat léky a chodit na kontroly k lékaři. Také se víc šetří, má klidnější život. "Když na to zpětně vzpomínám, nějaké náznaky toho, že vše není v pořádku, se u mě objevovaly už dříve. Ale člověk to přechází, snaží se to nevnímat a jede nadoraz," dodává Salabová.
Infarkt je srdeční onemocnění, při kterém se ucpe věnčitá tepna, jež zásobuje srdeční sval. Může končit úmrtím či vážnými komplikacemi a častěji postihuje muže. Jak ale ukazuje příklad Salabové, rozhodně se nevyhýbá ani ženám. V roce 2017, ze kterého mají kardiologové poslední data, bylo z celkového počtu 15 tisíc pacientů s infarktem 35 procent žen.
Problém je, že ženy zjistí často až příliš pozdě, že bolest, kterou cítí, znamená, že prodělávají infarkt. "Ženy mají trochu jiné postižení věnčitých tepen než muži. Infarkt často postihuje menší větvičky nebo tepny až na jejich konci, takže příznaky nemusí být tak výrazné jako u mužů," vysvětluje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Ženské hormony chrání před infarktem
Na rozdíl od mužů, kteří při infarktu cítí intenzivní svíravou bolest na hrudi, mohou ženy pociťovat jen mírnější obtíže. Navíc oproti mužům dostávají infarkt v pozdějším věku, v průměru v 71 letech, zatímco muži v 65 letech. V pokročilejším věku už ale mají různé choroby, proto příznakům nepřikládají takovou vážnost. Přičítají je jiným nemocem a nenapadne je, že by mohly mít infarkt.
"I ženám je při infarktu nevolno, potí se, pociťují tlak na hrudi. Ale není to většinou tak strašně zničující bolest, jakou pociťují muži. Domnívají se proto například, že jejich obtíže souvisí s bolestí zad. Pokud se ale jedná o pálivou či řezavou bolest za hrudní kostí, je potřeba jí skutečně věnovat pozornost," upozorňuje Linhart.
Ženy podle něj postihuje infarkt ve vyšším věku než muže kvůli tomu, že se k sobě chovají šetrněji. Především ale také mají ochranu v podobě ženských hormonů, které brání rozvoji infarktu. Po menopauze však hladina hormonů klesá a riziko výskytu infarktu začne stoupat. A brzy se vyrovná riziku u mužů.
I ženy však mohou dostat infarkt v mladším věku, přestože se to neděje tak často jako u mužů. "Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita," popisuje předseda České asociace akutní kardiologie Petr Ošťádal. Důležitou prevencí je dodržení zdravé životosprávy. "Popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu," podotýká Ošťádal.
Kromě příznaků se v případě žen liší i následky infarktu. "U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů," popisuje Linhart.
U infarktu jde o minuty
Jelikož ženy hned nepoznají příznaky infarktu, odjezd do nemocnice odkládají. Až do doby, kdy se jejich potíže vystupňují natolik, že už je nedokážou ignorovat.
"To jsme ostatně viděli za covidu, když se lidé báli jet do nemocnice a časy příjezdu se prodloužily až o hodinu. Mysleli si, že to nějak ustojí a že bolest přejde. Ale ono to nepřejde," uvádí Linhart. A upozorňuje, že snaha některých lidí zahnat infarkt studenou sprchou, procházkou či panákem alkoholu je nesmyslná.
Infarktů sice v posledních letech ubývá, nicméně se jedná o úbytky v jednotkách procent. Naopak roste počet případů srdečního selhání nebo pacientů s poruchami srdečního rytmu. Infarkt se však od těchto nemocí v jednom zásadně liší: o záchraně pacienta v jeho případě rozhodují minuty.
Pokud pacient nedorazí včas, lékaři už poškození srdce nedokážou zabránit. Každý, kdo cítí silnou bolest na hrudi nebo dušnost, by měl proto co nejrychleji volat záchranáře. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má 96procentní šanci, že infarkt přežije a uzdraví se.
"V nejhorším případě je následkem smrt. U nás je úmrtnost na infarkt kolem šesti procent, většina lidí ho tedy přežije. Pacienti však mohou mít vážné následky v podobě srdečního selhání nebo arytmie. Infarkt umíme léčit a umíme pacientům zásadně pomoct, ale musí přijet včas. Na nikoho se nezlobíme, když nás obtěžuje zbytečně, ale je nám líto, když přijede pozdě," dodává Linhart.
