"Vedlo nás k tomu období, kdy bylo v Česku složité najít nějakého ministra, který by se ve své diplomové práci nedopustil plagiátorství," říká končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Loni totiž kvůli opisování v diplomové práci skončili v Babišově vládě ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a ministr práce Petr Krčál (ČSSD) dříve, než stačili reálně začít úřadovat.
Jelikož všechny práce má škola k dispozici v elektronické podobě a všechny se ocitají ve společném informačním úložišti všech českých univerzit, není problém strojově odhalit opisování mezi studenty. Zkoumá se však i podobnost s jinými texty na internetu.
"To ale ještě nic neznamená," upozorňuje Bek. "Může se například stát, že studenti pouze citovali stejné zdroje. Každou práci proto musel vzít do ruky odborník, aby posoudil dodržování pravidel citační a publikační etiky."
Shodu více než 30 procent s jiným dokumentem našla univerzita zhruba u jednoho procenta kontrolovaných bakalářských, magisterských a rigorózních prací z let 2000-2018, což je něco přes 1200 textů.
Deseti absolventům hrozí odebrání titulu
Autoři textů s touto shodou podle tiskové mluvčí univerzity Terezy Fojtové kontaktováni nebudou. "Shoda vyhozená počítačem totiž automaticky neznamená, že by práce nebyla v pořádku. Navíc nejde o žádný tajný údaj, každý student má povinnost nahrát svou práci do úložiště a sám si může zjistit míru shody s ostatními texty," vysvětluje.
Práce proto ještě prověřovali odborníci. Ti upozornili na deset závažných případů. "Výsledky byly i nebyly radostné. Problematických prací nebylo tak moc, ale ukázalo se, že i naším systémem mohou tyto ryby proplout," hodnotí to Mikuláš Bek. "U deseti prací mi přišly prohřešky tak závažné, že jsem se rozhodl zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěreční zkoušky."
Nyní bude odborná komise přezkoumávat, do jaké míry nese za tato pochybení odpovědnost vedoucí bakalářské práce či komise, před níž probíhala obhajoba. "Řízení jen částečně míří ke studentovi, kdy někdy je na vině záměr, jindy jde jen o lajdáctví a někdy se autor jen v dobré víře nechal vést svým školitelem," vysvětluje dosluhující rektor s tím, že mají na paměti i lidský rozměr celé akce, kdy tento krok může významně zasáhnout do kariéry daného jedince.
Školitelé mají povinnost práci počítačově zkontrolovat a prověřit její potenciální shodu s ostatními dokumenty v informačním systému, je proto otázkou, proč tyto texty mohly projít obhajobou. "Když se ukáže větší selhání některého školitele, zřejmě by již neměl dále školit," nastiňuje nastupující rektor Martin Bareš.
Nejvíce prohřešků se prý dopustila Pedagogická fakulta a bakalářské obory Právnické fakulty. Závěry nutí vedení zamyslet se nad tím, zda by bakalářské obory měly končit obhajobou práce a nebylo by je lepší nahradit klauzurními zkouškami. "Studenti by byli někde týden zavření a vypracovávali by zadaný úkol, určité téma," vysvětluje Bek.
Jako problematické se rovněž ukazuje příliš úzké navazování magisterské práce na bakalářskou, kdy se student často dopouští autoplagiátorství, tedy opisuje ze svých vlastních dřívějších prací.
Od absolventů opisovali i studenti odjinud
Cílem je zvýšit citlivost univerzitní půdy na plagiátorství i větší ostražitost školitelů, Brno chce ale také vyvolat celospolečenskou diskusi. Během prozkoumávání prací totiž Masarykova univerzita odhalila, že nezřídka naopak opisovali studenti cizích fakult od jejich absolventů.
"Prověřováním prací a zveřejňováním výsledků ukazujeme, jak chceme působit ve veřejném prostoru. Univerzita nebude skrývat svá případná pochybení," říká nastupující rektor Martin Bareš. "Budeme také jednat s univerzitami, u nichž jsme zjistili, že jejich studenti čerpali z našich diplomových prací a budeme chtít slyšet jasné závěry," dodává. Výsledky šetření vnímá jako užitečnou zpětnou vazbu. "Zjištění, že jde spíše o nahodilý nikoliv masový jev, je pozitivní," míní Bareš.
Masarykova univerzita chce rozhodnout o desítce nejspornějších prací do konce tohoto roku. Škola toto řízení zahájila jako první v republice. Ostatně v roce 2006 rovněž jako první v Česku zavedla program na odhalování plagiátů v závěrečných pracích. Systém následně začala využívat celá řada vysokých škol v Česku i na Slovensku.
Brněnskou univerzitu čeká střídání rektorů již prvního září, kdy se oficiálně ujme funkce dosavadní prorektor a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Na tiskové konferenci k této výměně její představitelé oznámili, že se škola chce do roku 2030 stát nejlepší univerzitou v Česku a posunout se výše v mezinárodních srovnáních. Toho chce docílit nejen větší mírou výuky v angličtině, aby mohli angažovat anglicky mluvící kolegy, ale právě třeba co nejpečlivějším potíráním plagiátorství.
