Hrozí nám Norsko, varuje poslankyně a chce zrušit pěstouny

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
21. 1. 2015 5:30
Krátkodobé pěstounství se může zvrhnout v byznys, varuje část poslanců. Ministerstvo a pěstouni obavy odmítají.
Místo ústavu přechodný pěstoun. Poslanci však nejsou s novým systémem spokojeni.
Místo ústavu přechodný pěstoun. Poslanci však nejsou s novým systémem spokojeni. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Tři stovky rodin v Česku se živí jako přechodní pěstouni, díky kterým malé děti odebrané vlastním rodičům nemusejí do kojeneckých ústavů. Zákon, který jim zaručil měsíční plat 20 tisíc korun, však platí pouhé dva roky a někteří poslanci už volají po jeho změně.

Bojí se totiž toho, že pěstouni si z dočasné péče o dítě udělají byznys. "Je to zneužitelné. Hrozí podobné problémy, se kterými se teď potýkají v Norsku,“ řekla deníku Aktuálně.cz poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) v narážce na případ, kdy norské úřady odebraly syny české matce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však obavy poslanců nesdílí a vylučuje, že by se děti svěřovaly lidem, kterým jde o zisk. "Motivace žadatelů je v procesu zprostředkování pečlivě zkoumána,“ uvedla ředitelka Odboru ochrany práv dětí ministerstva Marta Miklušáková.

Pěstounská péče

Dlouhodobá pěstounská péče

Za péči o jedno dítě dostane pěstoun příspěvek 8 tisíc korun měsíčně. Za péči o dvě děti stát vyplácí 12 tisíc, za tři pak 20 tisíc korun. Za každé další dítě dostanou pěstouni další čtyři tisíce navíc. Stát navíc vyplácí zvláštní příplatky na uhrazení potřeb dítěte, které se v závislosti na věku a zdravotním stavu dítěte pohybují od 4 500 po 8 700 korun měsíčně. V roce 2013 bylo v pěstounské péči přes 14 tisíc dětí.

Přechodná pěstounská péče

Pro pěstouna jde o klasické zaměstnání, za které dostává 20 tisíc korun hrubého měsíčně bez ohledu na to, kolik dětí má zrovna svěřeno. Peníze dostává i v době, kdy právě o žádné dítě nepečuje. Plat může dostávat pouze jeden člen rodiny zároveň. Krátkodobou pěstounskou péči poskytují více než tři stovky českých rodin.

Přechodná pěstounská péče v Česku existuje již devět let, teprve od ledna 2013 ale mají pěstouni nárok na dvacetitisícový plat. Za tuto částku jsou kdykoli připraveni přijmout dítě, které úřady odeberou biologické rodině, a pečovat o něj do doby, než soudy rozhodnou o jeho dalším osudu.

Podobný systém zavedly i některé západní země, které se dnes mohou pochlubit tím, že v ústavech nemají vůbec žádné děti mladší tří let. V Česku je v kojeneckých ústavech stále umístěno kolem dvanácti stovek dětí.

"To je sice pravda, ale děti tam chodí jako balíky z rodiny do rodiny, protože je to nesmírně výnosný byznys. A vzhledem k tomu, že těch dětí je málo, tak po nich vzrůstá poptávka. Já nechci podezírat naše úřady, že k tomuto směřují, ale ďábel tkví v detailech a je možné, že postupnými kroky k tomu skutečně spějeme,“ uvedla Chalánková.

Počet odebraných dětí klesá

Pěstouni považují nařčení, že by kvůli zisku tlačili na odebírání co největšího počtu dětí, za absurdní. "O umístění dětí rozhodují odbory sociálně-právní ochrany dětí a soudy, nikoliv my. Na koho bychom asi tak tlačili? My máme smlouvu s krajem, pokud by nás bylo moc, můžou nás propustit,“ uvedla Tereza Hubáčková, která je pěstounkou od loňského května a v současnosti pečuje o druhé miminko.

Podle ministerstva počet žádostí o odebrání dětí rodičům naopak rok od roku klesá. "V roce 2012 podaly orgány sociálně-právní ochrany dětí k soudu 1181 návrhů na nařízení ústavní výchovy dítěte, zatímco v roce 2013 to bylo již pouze 903 podaných návrhů,“ uvedla Miklušáková. Úředníci také mnohem častěji soudy žádají o návrat dětí k rodičům.

Chalánková nyní usiluje o to, aby sněmovní sociální výbor zpracoval novelu zákona, která by přechodnou péči buď rovnou zrušila, nebo alespoň omezila. Část poslanců z výboru novelizaci zákona podporuje a v příštích měsících se k ní hodlají vrátit.

"Je třeba ze zákona zcela vypustit institut přechodné pěstounské péče, nebo minimálně nezvýhodňovat tento institut. Pěstounství dětí se nesmí stát zaměstnáním samo o sobě. Pěstounem se nesmí stát nikdo, kdo by neměl normální vlastní zaměstnání,“ přednesla na výboru Chalánková s tím, že je ochotna o svých návrzích ještě diskutovat.

Přechodnou péči by však omezení příspěvku de facto zlikvidovalo. "Pokud se odměna pěstouna natolik sníží, aby všichni museli ještě chodit do práce, tak je to při péči o malé miminko nemožné,“ dodala Hubáčková.

Levnější než ústav

Odpůrci upozorňují také na to, že zatímco přechodní pěstouni si vydělají dvacet tisíc měsíčně, těm dlouhodobým stát na jedno dítě přispívá jen 8 tisíc korun. Ministerstvo ale upozorňuje, že na rozdíl od přechodných pěstounů mohou ti dlouhodobí využít mateřské dovolené a dostávají příspěvky navíc. Kromě toho většinou pečují o starší děti, a mohou tak chodit do zaměstnání.

Podle Miklušákové je však resort o dalším navýšení peněz ochoten diskutovat. Jakákoli forma pěstounství totiž vyjde stát výrazně levněji než umístit děti do ústavu. V Česku přitom v ústavní péči i nadále zůstává téměř 8,5 tisíce dětí. Ministerstvo chce postupně jejich počty snižovat, začít se mělo právě s dětmi do 3 let. Změny se tedy nejvíce dotýkají kojeneckých ústavů, které mají své zastánce i mezi poslanci.

"Ústavní péče bude vždycky potřeba, navíc je u nás na velmi vysoké úrovni,“ myslí si poslankyně a členka sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM) s tím, že má informace od zaměstnanců kojeneckých ústavů, že pěstouni nejsou vždy pro děti ideálním řešením. "Všechno, co přijde ze Západu, nelze aplikovat na systémy v naší republice. Nechceme dopustit zneužívání systému jako v Norsku,“ dodává.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy