Praha - Z důvěry v léčebné látky z pražské laboratoře Antonína Holého vznikla postupem let firma, jejíž čistý čtvrtletní příjem byl na začátku tohoto roku 442 milionů dolarů.
Hlavní část příjmů přitom tvoří prodeje léků Atripla, Truvada, Viread a Complera/Eviplera.
Všechna zmíněná léčiva obsahují tenofovir disoproxil fumarát, o jehož účincích jsme již na Aktuálně.cz psali.
Postup přípravy této látky pokrývají patenty z let 1985 a 1986, na nichž se kromě Holého podíleli ještě Ivan Rosenberg a Ivan Votruba.
Další osud patentů, které měly později změnit osud mnoha nemocných, popsal v rozhovoru pro iDNES.cz bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Havlas.
Podle Havlase se tehdy v ČSSR ani jinde v Evropě nepodařilo najít vhodného investora. To se povedlo až ve Spojených státech.
Poté, co společnost Bristol-Myers vývoj léku zastavila, část jejích zaměstnanců zariskovala, převzala malou firmu a začala vyvíjet lék.
Ta přišla o šest let později s prvním léčivem - jednalo se o Vistide. Díky komerčnímu úspěchu získala společnost investory na další vývoj léčiv.
Léčba i prevence
První z léků proti rozvoji onemocnění AIDS, Viread, byl v USA schválen v roce 2001 a dodnes je jedním z nejúčinnějších léků proti této smrtelné nemoci. Právě Viread a jeho následovníci pomohli udělat ze smrtelného onemocnění s velmi špatným výhledem prakticky chronické onemocnění.
Kombinací léku léku Viread a Emtricitabinu od americké společnosti Emtriva vznikla Truvada, registrovaná v roce 2004. Pro zajímavost - Truvada byla v květnu letošního roku schválena pro využití v prevenci infekce virem HIV.
V roce 2006 potom byl schválen lék kombinující Truvadu s látkou efavirenz společnosti Bristol-Myers Squibb - Atripla.
Nejnovějším přírůstkem do rodiny antiretrovirálních léčiv (skupina virů, mezi které patří právě HIV) je Complera/Eviplera, která byla na trh uvedena ve druhé polovině loňského roku.
Tento lék opět kombinuje zmíněnou Truvadu, tentokrát však spolu s látkou zvanou rilpivirin.
"Zlatá" čtyřka
A jak si jednotlivé léky stojí? V odpovědi na tuto otázku lze vycházet z výsledků společnosti Gilead Sciences za první čtvrtletí letošního roku.
Celkové příjmy společnosti za tuto dobu činily téměř 2,3 miliardy dolarů. Za samotný Viread společnost utržila téměř 192 milionů dolarů, Truvada vynesla částku přesahující 758 milionů dolarů, Atripla více než 887 milionů a Complera/Eviplera prozatím "pouhých" více než 55 milionů.
Za antiretrovirální léčiva firma utržila v prvním letošním čtvrtletí 1,93 miliard dolarů, tedy asi 38,6 miliard korun.
Vzhledem k licenčním poplatkům, které z prodejů plynou Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kterému patenty náleží, si ani tato instituce nepřijde zkrátka.
Bohatší než Princeton
Havlas k tomu ve zmíněném rozhovoru prohlásil, že co se týče příjmů, je ÚOCHB na světové úrovni; jeho zisky jsou prý vyšší než třeba v případě amerického Princetonu.
Za loňský rok činily příjmy ÚOCHB více jak 1,4 miliardy korun. Čistý zisk představoval částku více jak 810 milionů korun. Většina z těchto příjmů je tvořena právě příjmy z licenčních poplatků od společnosti Gilead Sciences.
Zmíněná čísla mohou být perfektním příkladem spolupráce akademické sféry a průmyslu, stejně tak jako možných výstupů základního výzkumu, které jsou mnoha lidmi kritizovány právě pro jejich "mizivý komerční dopad".
Profesor Holý a jeho spolupracovníci ukázali, že pravda je někde jinde.
