reklama
 
 

Lidé musí s hlukem počítat, řekl Ústavní soud a zvýšené hlukové limity posvětil

Aktualizováno 2. 1. 2019 12:46
Ústavní soud zamítl stížnost skupiny senátorů, která protestovala proti tomu, že vláda svým nařízením změkčila hlukové limity. Norma zavedla před třemi lety nový výpočet hladiny hluku, který spočívá v tom, že při měření se musí odečíst dva decibely jako možná chyba. Výsledkem je, že i takřka dvojnásobný hluk než dříve se najednou vejde do limitů.

Na změkčení výpočtu pravidel vydělali před lety například stavitelé silnic a dálnic - při stavbě nových komunikací nemuseli dělat tak nákladná protihluková opatření jako dříve. Ale ulevila také firmám, které při svém provozu vydávají zvýšený hluk a dříve se nevešly do 50 decibelů v noci a do 60 ve dne. 

Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividné je ale i to, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel a rozhodl jednomyslně - všech 12 soudců bylo pro zamítnutí návrhu senátorů.

"Ústavní soud má za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné," uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Zároveň soud konstatoval, že jde o vysoce odbornou problematiku a že česká úprava je v Evropě ojedinělá - některé státy podobné limity vůbec nemají, obecně se úroveň ochrany před hlukem v jednotlivých zemích velmi liší. 

Jak se změna promítla v praxi

Příkladem toho, jak nový výpočet změnil situaci obyvatel, je městská část Praha Újezd, která je v těsné blízkosti dálnice D1 nedaleko Průhonic. Místo původně plánované a naprojektované devítimetrové protihlukové zdi u dálnice zde bude čtyřmetrová. Právě kvůli změkčení pravidel při měření hluku.

"Loni jsme měli územní rozhodnutí na devítimetrovou zeď. Jenže proběhla jeho změna a kvůli tomu nařízení vlády se snížila o pět metrů," říká starosta Újezda Václav Drahorád.  

Například Ředitelství silnic a dálnic, které má na starosti dálnice a silnice 1. třídy, by podle jejich mluvčího Jana Rýdla snížení hlukových limitů nevadilo, spíš naopak. "Byl by to způsob, jak u nových i stávajících staveb vyjít vstříc obcím, které o protihluková opatření usilují," říká Rýdl s tím, že nemohou stavět vyšší protihlukové zdi nebo dělat jiná opatření, která by snížila hluk na nižší hodnoty, než které jako maximální stanoví nařízení vlády. "Bylo by to plýtvání se svěřenými prostředky a tedy v rozporu s péčí řádného hospodáře," uvedl Rýdl.

autor: Marek Pokorný | 2. 1. 2019 11:53

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama