Hledá se Stehlíkův nástupce. Musí být válečný veterán, požaduje nově ministerstvo

Jan Horák Jan Horák
18. 1. 2020 17:29
Ministerstvo obrany se začalo rozhlížet po novém řediteli odboru pro válečné veterány. Jeho posledním šéfem byl uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík, který z funkce odešel za rozjitřených okolností na sklonku loňského roku. Odbor řídil skoro šest let. Deník Aktuálně.cz nyní zjistil, že Stehlíkův nástupce bude muset být sám válečným veteránem. Dosud tento požadavek resort neměl.
Odbor pro válečné veterány do konce loňského roku vedl uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík.
Odbor pro válečné veterány do konce loňského roku vedl uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík. | Foto: DVTV

"Pro obsazení služebního místa ředitel odboru pro válečné veterány sekce správy a řízení organizací ministerstva obrany se stanovuje další předpoklad, a to držení osvědčení válečného veterána. Absolvování výkonu činností na zahraničním pracovišti je výhodou," stojí v podmínkách výběrového řízení, které má Aktuálně.cz k dispozici. Ministerstvo ho vyhlásilo uplynulé pondělí.

Na žádného z předchozích šéfů odboru takový nárok nekladlo. Jde o završení obratu, který resort v příběhu kolem této funkce za poslední měsíce předvedl. Loni v září v rámci širších změn struktury zaměstnanců ve státní správě, takzvané systemizace, nejprve rozhodl, že od Nového roku musí v této funkci být civilista. Čtyři z pěti z posledních ředitelů přitom byli vojáci, jako příslušník armády řídil odbor i Stehlík.

Armáda ale neprodloužila historikovi služební poměr, jenž mu zanikl poslední den loňského roku. Proti konci Stehlíka ve funkci i v ozbrojených silách se ozvalo několik politiků v čele s premiérem Andrejem Babišem. Ministerstvo couvlo, odvolalo schválenou systemizaci a historik mohl setrvat v armádě. Z obou pozic přesto odešel. Návrat k vojenskému charakteru funkce ředitele odboru nyní resort podtrhl tím, že nový šéf musí být sám válečným veteránem.

"Považujeme za přínosné, aby ředitel odboru, který má na starosti péči o válečné veterány, měl osobní zkušenost z nasazení v zahraniční misi. Může o to lépe chápat potřeby veteránů," vysvětlil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Standardními požadavky jsou dosažená hodnost plukovníka, absolvovaný kurz pro vyšší důstojníky či bezpečnostní prověrka na stupeň důvěrné.

Široká definice válečného veterána

Hlavním smyslem odboru čítajícího včetně ředitele 48 míst je tvorba koncepce péče o aktéry vojenských operací druhé světové války, protikomunistického odboje či o účastníky vojenských operací po roce 1989. Odbor by měl v součinnosti se spolky sdružujícími veterány přispět k jejich hladkému zařazení do civilního života. Odbor se vedle toho stará o válečné hroby.

V Česku reprezentují veterány hlavně Sdružení válečných veteránů a Československá obec legionářská. První z nich čítá 1500 členů, k legionářské obci se hlásí zhruba 3 810 lidí. Necelé čtyři stovky z nich mají za sebou zkušenost z druhé světové války. Oba spolky čerstvý požadavek ministerstva v jeho podstatě vítají. Stejně jako resort předpokládají, že nový ředitel s takovou zkušeností bude lépe vnímat potřeby jejich lidí.

"Mám jen trochu pochybnosti, zda se podaří najít veterána s potřebnou kvalifikací. Ředitelem odboru na ministerstvu nemůže být každý," sdělil však Aktuálně.cz mluvčí Československé obce legionářské Miloš Borovička. Druhé sdružení zase poukazuje na to, že definice válečného veterána je poměrně široká. Podle zákona jím je i člověk, který plnil úkoly v místě konfliktu coby státní zaměstnanec a nemusel mít zkušenost z akce.

Uvítali bychom důstojníka, říká sdružení veteránů

Sdružení by přivítalo, kdyby nový ředitel nebyl veteránem jen na papíře, ale službu v zahraničí zažil zblízka. "Uvítali bychom, kdyby to byl válečný veterán, který má zkušenosti ze zahraničních misí, zastával tam vysokou důstojnickou funkci a ví z vlastní zkušenosti, co potřebují veteráni při návratu z vojny do civilu," řekl Aktuálně.cz první místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas.

Novou podmínku vítá i sám Eduard Stehlík. Ačkoliv v armádě sloužil třicet let, v první řadě byl vojenským historikem. Status veterána neměl, při řízení odboru to prý někdy pocítil. "Jedna z věcí, se kterými jsem se potýkal, byla, že mi občas někdo řekl, že nejsem válečný veterán, nerozumím tomu a že se dostatečně neberu za jejich práva," řekl Aktuálně.cz historik.

Ministerstvo obrany přijímá přihlášky zájemců o post ředitele zmíněného odboru do konce ledna, vítěz výběrového řízení by měl do ředitelského křesla usednout 1. března. Výběrovou komisi dosud resort neposkládal. Jmenuje ji ale nejpozději ke dni, kdy uplyne lhůta pro přihlášení do konkurzu. Řízením odboru je po Stehlíkovi pověřen Pavel Kugler, který pod historikem vedl jedno z tří oddělení.

Stehlík je od Nového roku v civilu. Na ministerstvu nezůstal, protože mu obrat resortu nepřišel důvěryhodný. "Kdyby to měl být jednoznačný záměr tuto pozici zcivilnit, který by byl skutečně rozmyšlený, nechápu, že se to během týdne pod tlakem médií změní a najednou se počítá s vojákem," vysvětlil. V krátkém výhledu chystá dokončit několik knih, do budoucna zvažuje přednášení na univerzitách. Z akademického prostředí podle svých slov dostal dvě nabídky.

Několik lidí se léta intenzivně snaží dostat mě z armády. Nechodím a nekňučím, snažím se s tím vyrovnat sám, říká ředitel odboru pro válečné veterány. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy