Jiří Šulc a Petr Kušnierz se znají od 90. let. Když byl tehdy první jmenovaný starostou Mostu, Kušnierz pod ním pracoval na městském úřadě. Nejprve vedl oddělení správy městského majetku, později povýšil na šéfa odboru investic. Šulc ho však později kvůli profesním proviněním vyhodil.
Jejich vztahy se ale v průběhu let narovnaly. V roce 2009 se Kušnierz ucházel o místo ředitele dotačního úřadu Severozápad, jenž rozděloval evropské peníze v Ústeckém a Karlovarském kraji. Šulc se za něj jako předseda řídicího výboru, což byl nejvyšší orgán úřadu, postavil. Kušnierz místo získal.
V březnu 2011 policie Kušnierze obvinila z přijímání úplatků, za které zařizoval dotace pro kamarády. Skončil ve vazbě. Jako ředitel se stal nepřijatelným. Šulc, tehdy také poslanec, mu proto zařídil na odchod zlatý padák 765 tisíc korun. Soud ho kvůli tomu potrestal podmínkou za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Úřad nejvyššího žalobce měl ale za to, že Šulc spáchal zpronevěru. A žádal vyšší trest.
Zjevně neopodstatněné dovolání
"Dovolání nejvyššího státního zástupce bylo odmítnuto, bylo shledáno zjevně neopodstatněným," potvrdil zjištění Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. O podání nejvyššího státního zástupce, jehož autorem byl ještě Pavel Zeman, rozhodoval soudní senát předsedy Jiřího Říhy.
Nejvyšší soud vyřídil dovolání už loni v srpnu, ale několik měsíců sepisoval písemné odůvodnění verdiktu. Do té doby žádná ze stran netušila, jak senát soudce Říhy rozhodl. Nejvyšší státní zastupitelství, jehož řízení mezitím převzal po Pavlu Zemanovi Igor Stříž, obdrželo verdikt teprve v druhé půli prosince.
"Poměrně obsáhlé rozhodnutí Nejvyššího soudu máme k dispozici čerstvě a teprve se s jeho obsahem seznamujeme, proto v tuto chvíli nemůžeme poskytnout podrobnější informace," uvedl mluvčí úřadu nejvyššího žalobce Petr Malý. Každopádně Střížovi nezbývá než závěr senátu soudce Říhy akceptovat.
Argumenty bývalého nejvyššího žalobce
Impulz poslat Kušnierzovi na cestu z úřadu zlatý padák vzešel od Šulce. Byl předsedou řídicího výboru, jemuž dotační úřad podléhal. Celá instituce se nazývala Regionální rada Severozápad. Šulcovi v uskutečnění plánu pomohli pověřený ředitel úřadu Jiří Červinka, šéf klíčového odboru Pavel Markvart a právník instituce Jan Martinovský. Všichni dostali podmínku za porušení povinnosti při správě cizího majetku.
"Bylo-li (…) rozhodnuto o poskytnutí plnění bez právního důvodu (…), byly peněžní prostředky v majetku rady trvale odňaty jejich účelovému určení. V takovém případě došlo k jejich přisvojení, neboť obvinění s nimi naložili zcela podle své libovůle (…). Vyplacením prostředků (…) vznikla na majetku rady škoda značného rozsahu," argumentoval Zeman, proč podle něj ze strany všech jmenovaných došlo ke zpronevěře.
Z pohledu tehdejšího nejvyššího žalobce se zpronevěrou rozumí delikt, kvůli němuž jednak přijde veřejný rozpočet o peníze, jednak se jimi někdo obohatí. Přesně to se podle něj v této kauze stalo. S tímto výkladem však u Nejvyššího soudu narazil. Stejně jako nepřesvědčil soud, že se Šulc dopustil i zneužití pravomoci úřední osoby. V takovém případě by mu hrozilo až deset let vězení.
"Přijetí a realizace rozhodnutí vedoucí k tomu, že z veřejného rozpočtu bude (…) poskytnuto plnění osobě, (…), které právo na takové plnění nevyplývá z pracovněprávního vztahu ani z jiného právního titulu, je výkonem pravomoci odporujícím veřejnoprávnímu předpisu," sdělil Zeman své argumenty, jimž Nejvyšší soud rovněž nevyhověl.
Šulc zvažuje ústavní stížnost
Šulcovi tak zůstala "jen" podmínka za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dostal pravomocný trest 18 měsíců se zkušební lhůtou tří let, jež mu vyprší letos v červnu. Dovolání podal i Šulc. Snažil se jím úplně očistit. Byl přesvědčený, že nic nespáchal. Měl prý coby předseda řídicího výboru na sjednání konkurenční doložky právo. I jeho podnět však Nejvyšší soud odmítl.
"Šli jsme tam s výkladem, že zákon o úřednících samosprávných celků, podle kterého nelze konkurenční doložku sjednat, se na tuto kauzu nevztahoval. Nejvyšší soud však dovodil, že se vztahoval. Je to autorita, takže jeho rozhodnutí respektujeme," sdělil Aktuálně.cz Šulcův advokát Daniel Volák. Podle svých slov však s klientem zvažují možnost podání ústavní stížnosti.
V případu šlo také o zlatý padák pro zmíněného Pavla Markvarta, který byl stálým ředitelem po Petru Kušnierovi. Také jeho později ve funkci obvinila policie z machinací při rozhodování o dotacích. Po rezignaci na místo ředitele dostal zlatý padák ve výši 585 tisíc korun. Skončil s trestem tři roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky.
Právník Jan Martinovský a tehdy pověřený ředitel dotačního úřadu Jiří Červinka dostali shodně pravomocný podmíněný trest šesti měsíců se šestiměsíční zkušební lhůtou. Oba už mají trest za sebou. V kauze figurovala ještě nástupkyně Kušnierze a Markvarta v pozici ředitelky Jana Havlicová, která nezabránila vyplacení zlatého padáku pro Markvarta. Soud ji však obžaloby zprostil.
