U požárů loni zemřelo 109 lidí, o 35 méně než předloni. V přímé souvislosti s požárem zahynulo 73 osob proti 107 v roce 2020. Přímé škody se zvýšily z 2,6 miliardy Kč na 4,3 miliardy korun. U požárů loni bylo zraněno 477 hasičů, o 19 procent více než předloni. Dva hasiči zemřeli v září při výbuchu rodinného domu v Koryčanech na Kroměřížsku. V roce 2020 žádný hasič při zásahu nezemřel.
Nejvíc požárů se loni stalo ve Středočeském kraji, následován byl Prahou, Moravskoslezským, Ústeckým a Jihomoravským krajem. Nejvíce lidí při požárech zemřelo také ve Středočeském kraji, dále v Moravskoslezském a v Praze.
Bez zásahů jednotek požární ochrany se stalo dalších 437 požárů, což znamená celkový počet 16 163. Předloni to bylo o zhruba 1200 více.
Tři požáry ze čtyř s největší přímou škodou se staly v červenci. Šlo o požár vstupní haly výstavního areálu v pražských Letňanech, samovznícení řepkového šrotu v Lovosicích a požár výrobní haly hliníkových fólií v Břidličné v okrese Bruntál. V srpnu pak následoval požár výrobní haly v Jablonci nad Nisou. U všech událostí škoda činila 150 milionů korun a více.
Dopravních nehod bylo 20 434, zhruba o 250 více než předloni. "Velmi úzce to souvisí s tím, že po lockdownech v roce 2020 se v roce 2021 zase začalo více jezdit," řekl Vlček. Nejvíce nehod bylo ve Středočeském kraji. Celkový počet úniků nebezpečných chemických látek nebo technických havárií poklesl, přibyly radiační nehody a havárie a ostatní události.
Hasiči zasahovali u tornáda i při požárech v Řecku
Hasiči loni zachránili 30 834 osob, podobně jako v roce 2020. Evakuovali přes 56 000 lidí, což je výrazný meziroční nárůst o čtyři pětiny.
Hasiči také v červnu a červenci zasahovali při tornádu v Jihomoravském kraji. Na následky zranění způsobených tornádem tehdy zemřelo šest lidí. Do zásahů se zapojilo 7541 hasičů.
Sbor se též podílel na humanitární pomoci - nejvýznamnější akce byla v Řecku při hašení lesních požárů. Pomáhali též při lesních požárech v Albánii a dva experti se podíleli na pomoci v Haiti po zemětřesení.
Hasičský záchranný sbor však loni opustilo 520 příslušníků, o téměř 200 více než předloni a nejvíce od roku 2010. Podle Vlčka to souvisí s koronavirovou situací i s věkovým složením sboru. Podle Vlčka by bylo optimální, kdyby věková struktura sboru dosahovala v průměru 35 let, nyní je to 40,6 roku. "Musíme si uvědomit, že činnost hasičů velmi úzce souvisí se zdravotní způsobilostí, s fyzickou způsobilostí zejména výjezdových hasičů. Na druhé straně musí být vytvořen předpoklad pro to, že starší zkušení budou mít prostor předat znalosti, informace, zkušenosti těm novým," řekl.