Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.
Podle údajů z publikace České geologické služby z roku 2012 skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století.
Tolik uhlí odhaduje Česká geologická služba za hranicemi těžebních limitů v severních Čechách.
O tolik let by prolomení limitů umožnilo prodloužit životnost pro lom ČSA. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
Při prolomení limitů by podle hnutí Greenpeace o své domovy přišly minimálně 2000 lidí v Horním Jiřetíně a Černicích. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním dolů a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.
Pro zrušení limitů se při návštěvě Ústeckého kraje koncem října 2013 vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8500 lidí. Rozšíření dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.
V minulosti těžba zásob surovin zpečetila osud desítek vesnic, měst či památek. Po roce 1945 zaniklo na severu Čech okolo stovky obcí, téměř 90 000 obyvatel si muselo zvykat na život v novém prostředí. Někteří změnili domov již poněkolikáté. Podívejte se na několik vybraných případů:
Zdroje fotografií: Ludvík Hradílek | ČTK