Z přeplněného Lvova přijel David Nový minulý týden do Česka na každoroční poradu šéfů zastupitelských úřadů. Pak vyrazí zpět na generální konzulát ve Lvově. Do města, které bylo až do první světové války stejně jako české země součástí habsburského Rakouska, se teď vracejí Ukrajinci z evropských zemí, kteří už nechtějí být považováni za uprchlíky.
Ruská invaze vypukla před půl rokem, nyní se bojuje na jihu a východě země. Je vůbec ještě ve Lvově poznat, že je na Ukrajině válka?
Lvov patří mezi bezpečnější oblasti Ukrajiny. Na první pohled se může zdát, že tam válka není, protože v ulicích je spousta lidí. Obchody, restaurace, úřady i firmy fungují. Válka tam ale cítit je, i když není přítomná tak jako na východní frontě.
Jak?
Vždy od 23 do 5 hodin platí zákaz vycházení. Jsou přísnější kontroly při vjezdu do města, na ulicích je větší koncentrace bezpečnostních složek. Největší strach pak vyvolávají pravidelné raketové poplachy. Rozeznívají se každý den a trvají mezi půl hodinou a hodinou a půl.
Signalizují, že Rusové vystřelili rakety a neví se, do jaké oblasti na Ukrajině doletí. Takovým poplachem je zalarmovaná celá země a všichni žijeme v napětí, jestli rakety přiletí k nám. Takže i když život funguje v normálních kolejích, poplachy nám připomínají, že Ukrajina je ve válce.
Mnoho Ukrajinců, kteří ze země kvůli válce odešli, se teď zase vrací. Předpokládám, že velká část z nich zůstává právě na západě, kde je bezpečněji. Je na to Lvov připravený?
Ano, řada Ukrajinců se z Česka a z jiných zemí vrací zpátky. Do Lvova se od začátku války přesunulo také spoustu uprchlíků z východních a jižních částí Ukrajiny. Před válkou měl Lvov přes 700 tisíc obyvatel, teď může mít kolem milionu.
Dobrou zprávou pro město je, že se z východu přesouvají také firmy, výrobní podniky, podnikatelé a movití Ukrajinci. To přináší kupní sílu a všichni se snaží, aby se západní Ukrajina stala motorem ekonomiky. Horší zprávou je, že Lvov není koncipován na statisíce uprchlíků a potřebujeme hledat adekvátní ubytování zejména pro sociálně slabší.
Dokáže Lvov v zimě zajistit všem důstojné ubytování?
Ukrajinci se o to snaží, ale situace nebude jednoduchá. Nikdo neví, kolik uprchlíků se ještě přesune kvůli zimě z východu na západ. Nicméně snaha Lvovské oblasti a dalších západních oblastí je, aby všichni zimu přečkali.
Z toho, co říkáte, se mi zdá, že tomu moc nevěříte.
Pro Lvov je to jedna z největších výzev. Od 1. září se otevírají školy a univerzity, ve kterých jsou dosud ubytováni právě sociálně slabší. Teď se pro ně hledá alternativa.
Může v tom nějak pomoci váš úřad?
Spíše hledáme možnosti, jak oblastem pomoci finančně. Domlouváme s českými městy a kraji, kolik peněz mohou Ukrajině poskytnout, a snažíme se získat věci, které jednotlivé ukrajinské oblasti potřebují.
Jak na západě Ukrajiny vnímají českou pomoc?
Pozitivněji už to snad nejde. Česko poskytuje Ukrajině velkou pomoc, což Ukrajinci vidí a jsou za to nesmírně vděční. Masivní pomoc posílají kraje, města, obce, neziskové organizace i jednotlivci. Už před válkou mělo Česko například v Zakarpatské oblasti, která kdysi patřila Československu, velice dobrý zvuk a teď ho má ještě lepší.
Na generálním konzulátu teď také řešíte zrušení statusu uprchlíka Ukrajincům, kteří se vrací z Česka zpátky domů. Kolik takových žádostí jste přijali?
Přesné číslo nemám, nicméně počet žádostí o zrušení takzvané dočasné ochrany je každým dnem vyšší. Můžeme teď hovořit o jednotkách tisíců a předpokládám, že v příštích týdnech bude žádostí ještě více. Pokud by si ochranu nezrušili, museli by v Česku platit sociální a zdravotní pojištění.
Navíc pokud by si chtěli zažádat o pracovní vízum v jiné zemi, například v Polsku či Německu, s českou dočasnou ochranou by nemohli. Většinou ale o zrušení žádají prostě proto, že se vrátili domů a už nechtějí být v systému evidováni jako uprchlíci.
Zajímají se ještě vůbec na konzulátu někteří Ukrajinci o podmínky pobytu v Česku? Mají ještě Ukrajinci ze západu zájem sem kvůli válce utíkat?
Řekl bych, že uprchlická vlna je teď relativně nízká a spíše se Ukrajinci vrací. Současně stále dost Ukrajinců chce v Česku regulérně studovat, pracovat a my jim k tomu poskytujeme informace. Tento zájem ale nesouvisí s válkou. Běžně jsme to řešili už před ní, i když teď je takových lidí méně.
Když začala válka, Česko konzulát ve Lvově na dva měsíce zavřelo. Funguje už zase v plném rozsahu?
Konzulát nyní funguje v polovičním počtu pracovníků než před válkou. V únoru, jakmile začala válka, nás ve dvou skupinách evakuovali do Česka. Konzulát jsme znovu otevřeli 25. dubna, kdy jsem se tam vrátil a další kolegové pak přijeli v květnu. Naše činnost je ale téměř stejná jako před válkou. Omezili jsme pouze přijímání žádostí o víza.
Kdy je znovu začnete přijímat?
Je možné, že to bude už na podzim. Bude ale záležet na vývoji situace a raději bych konkrétní datum nepředjímal.
Do Lvova jste se přestěhoval před rokem za úplně jiné situace. Nezačal jste toho litovat, když začala válka?
Určitě ne. Pro nikoho to tam teď není jednoduché, ale nejtěžší je to pro samotné Ukrajince. My jsme tam jen jako hosté. Když to zvládnou oni, tak my s nimi.
