Mimořádná zpráva

Od přepadení stanice SNB skupinou bratří Mašínů uplynulo 70 let, strážmistra podřízli

Od přepadení stanice SNB skupinou bratří Mašínů uplynulo 70 let, strážmistra podřízli
Z vyšetřovacího spisu: Pohled z ulice na budovu stanice SNB v Čelákovicích.
Stejné místo z jiného pohledu.
Skupina, která přepadla služebnu SNB v Čelákovicích, nejprve ukradla sanitku. Zřízence vozu připoutala v lese ke stromům. Z vyšetřovacího spisu: Snímek odcizeného sanitního vozu.
Archivní fotografie skupiny bratří Mašínů. Na snímku zleva doprava a dolů: Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda.
Foto: Archiv bezpečnostních složek
Jan Horák Pavel Švec Dan Poláček Jan Horák, Pavel Švec, Dan Poláček
Aktualizováno 2. 10. 2021 18:30
Přesně před sedmdesáti lety se odehrála jedna z nejvýraznějších a nejrozporuplnějších odbojových akcí bratří Mašínů. Aby si v odporu vůči komunistickému režimu opatřili zbraně, přepadli stanici Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích blízko Prahy. Při akci zabili jednoho příslušníka. Boj bratří Mašínů proti státní moci vyvrcholil v říjnu 1953, když po ozbrojeném střetu uprchli z Československa.

Nechybělo mnoho, aby se osmadvacetiletý příslušník Sboru národní bezpečnosti Jaroslav Honzátko se skupinou bratří Mašínů nikdy nesetkal. V září 1950 podal žádost o odchod do civilu. Nelíbilo se mu, že ho velení sboru odmítlo přeložit do Čelákovic, kde by byl blíž rodině. Místo toho musel střídat různé štace v pohraničí. Hrozba odložení uniformy nakonec zafungovala, Honzátko si Čelákovice prosadil.

V pátek 28. září 1951 neměl mít Honzátko službu. Nakonec však vyšel vstříc kolegovi, s nímž si ji vyměnil. Ten den vyrazil k dopravní nehodě. Havárie byla ovšem smyšlená, příslušníka vylákali pod touto záminkou ze stanice Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata. Honzátka na místě odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na stanici. Potřebovali zbraně. Na služebně sebrali pistole, samopaly a střelivo.

Strážmistra mezitím omámili chloroformem. Když se Honzátko z bezvědomí probral, Ctirad Mašín ho podřízl. Muž v uniformě SNB na místě zemřel. „Co jiného než přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní, lze považovat za odboj? Druhá věc je promyšlenost akce, aby se podařila a nevznikly u toho potíže,“ řekl Aktuálně.cz historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek, který se třetím odbojem, odporem proti komunistickému režimu, zabývá.

Honzátko nebyl jediná oběť z SNB

Honzátko nebyl první strážník, který při diverzní činnosti skupiny bratrů Josefa a Ctirada Mašína zemřel. O dva týdny dříve sourozenci spolu s Milanem Paumerem obsadili stanici SNB v Chlumci nad Cidlinou. Ctirad Mašín nejprve zezadu udeřil příslušníka Oldřicha Kašíka železnou tyčí do zátylku. Strážník zavrávoral, ale na zem nepadl. Sahal po revolveru. Ozbrojit už se ale nestihl, Josef Mašín ho dvěma ranami zastřelil.

Přepadení služeben SNB byly na delší dobu poslední akce Ctirada Mašína, v říjnu 1951 ho zadržela Státní bezpečnost. Nezatkla ho však kvůli zářijovým útokům. V té době bezpečnostní složky netušily, kdo za akcemi stojí. Staršího z bratrů zadržely kvůli plánům utéct ze země. Opustit tehdejší Československo bylo nelegální. Ctirad Mašín vyšel z jáchymovských uranových dolů v červnu 1953. Tehdy se skupina nadobro rozhodla emigrovat.

Josef Mašín na pohřbu svého bratra Ctirada.
Josef Mašín na pohřbu svého bratra Ctirada. | Foto: Ludvík Hradilek

Ještě předtím provedli několik diverzních podniků. Čtrnáctého srpna 1953 se Ctirad Mašín, Václav Švéda, Zbyněk Janata a Vladimír Hradec vloupali do dolu Kaňk u Kutné hory. Předtím si vytipovali dva spoje - autobus a vlak, jimiž cestovali nebo je střežili příslušníci StB, a ty chtěli zničit. Sháněli proto výbušninu, kterou v Kaňku vytipoval Švéda. Skupina ukradla 100 kilogramů Donaritu. Nikdy ho ale nepoužila.

Coby hospodářskou sabotáž plánovali Ctirad Mašín a Václav Švéda zapálení několika stohů. Ty vzplály 7. září 1953 podél silnice z Vyškova do Kroměříže. Mašín se Švédou jich zapálili 17, jedenáct shořelo úplně. Škodu úřady vyčíslily na čtvrt milionu korun. Z místa činu chtěli zmizet na kole. Mašína ovšem hlídka hasičů málem dopadla, sáhl proto po zbrani. Postřelil hasiče Jana Leciána, který utrpěl zranění hrudníku a přišel o pravé oko.

Zastřelení pokladníka

Jednou z nejdiskutovanějších akcí skupiny byla loupež, k níž došlo před útoky na služebny SNB 2. srpna 1952 v obci Žleby u Čáslavi. Ctirad Mašín byl tehdy vězněn v Jáchymově. Josef Mašín a Václav Švéda na sobě měli uniformu Lidových milicí, když ve Žlebech zastavili vůz. Seděl v něm pokladník podniku Kovolis Josef Rošický. Vezl výplaty zaměstnanců. Při zápasu o peníze ho jeden z dvojice zastřelil. Podle všeho k tomu použil pistoli, kterou měl pokladník u sebe.

„Rošický byl usmrcen dvěma střelami z bezprostřední blízkosti - obě procházely srdcem,“ připomněl ve svém odborném textu Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů. Rošickému Mašín se Švédou sebrali 884 239 korun. Skupina zvažovala, že je použije na uplacení stráží v jáchymovském táboře, aby umožnila uprchnout Ctiradu Mašínovi. Takový plán se však nenaplnil.

Místo nich si skupina pořídila motorky, které měly sloužit k rychlému přesunu v rámci odboje. Část peněz však Švéda použil na koupi rozkládacího gauče a budování vodovodů ve svém domě. Další podíl z ukradených peněz skončil na spořitelní knížce jiného ze spojenců odbojové skupiny Ctibora Nováka.

Pod vlivem hrdiny boje proti nacistům

Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda se 3. října 1953 rozhodli opustit Československo. Chtěli se dostat do Západního Berlína. Nejprve překročili hranice s NDR. Při ozbrojených střetech skupina zastřelila tři východoněmecké policisty. Do Západního Berlína se však nedostali všichni. Janatu a Švédu v NDR zadrželi a poslali zpět do vlasti. Tam je komunisté odsoudili a v roce 1955 popravili.

Ctirad Mašín se dopravil do Západního Berlína na podvozku jednoho z vlaků příměstské železnice 2. listopadu. Po něm dorazil Josef Mašín s těžce zraněným Milanem Paumerem.

Všichni později vstoupili do americké armády. Byli přesvědčeni, že mezi Západem a sovětským blokem dojde k rozhodující válce. Chtěli bojovat proti komunismu. Po službě v armádě získali Mašínové a Paumer americké občanství.

Medaili předsedy vlády se rozhodl odbojovou skupinu ocenit roku 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek. Cenu přebírá Milan Paumer.
Medaili předsedy vlády se rozhodl odbojovou skupinu ocenit roku 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek. Cenu přebírá Milan Paumer. | Foto: Ludvík Hradilek

Pohled na činnost odbojové skupiny bratří Mašínů není u tuzemské veřejnosti jednoznačný. Zpochybňuje se především zabití pokladníka Rošického a příslušníka SNB Honzátka, zmiňovaného v úvodu tohoto textu. Historik Prokop Tomek však odmítá o jejich odkazu diskutovat v kontextu hrdinové či vrazi, ve kterém se debata o skupině nejčastěji odehrává.

„Je potřeba to brát v dobovém kontextu. Jednak tam je rodinná anamnéza, kdy se cítili být povinni odkazu svého otce, což byla pro jejich činnost zásadní věc,“ vysvětluje Tomek. Jejich otcem byl podplukovník Josef Mašín, jedna z nejvýznamnějších osobností československého odboje za druhé světové války. Byl členem slavné odbojové skupiny Tři králové, která provedla několik protinacistických sabotáží. Mašín měl extrémně silný vztah k vlasti.

"Teroristická a diverzní skupina"

Než nacisté podplukovníka (v roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora) Mašína zavraždili, nechal pro své potomky dopis v cele. Našel se až po několika letech. „Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat,“ stálo v něm. Nepřijatelným útokem na svobodu byl pro jeho syny nástup komunistů. Dívali se, jak režim ve zinscenovaných procesech vraždí hrdiny druhé světové války, členy opozice a pod hrozbou násilí kontroluje veškerý život v zemi.

Do jisté míry improvizované, živelné a někdy nepromyšlené akce dává historik Tomek do souvislosti s jejich věkem. Když s ozbrojeným odbojem začali, Ctiradovi bylo 21 a Josefovi 19 let. „Rozhodnutí, která udělali, byla někdy problematická. Když přepadnu stanici a nesnažím se skrýt svou identitu, tak z toho logicky vyplývá, že se musím zbavit svědka. Přepadení vozu s výplatami bylo vysloveně pochybné. Někdo věkově zralejší by byl uvážlivější,“ míní Tomek.

Na druhou stranu upozorňuje, že v té době neexistovalo žádné centrální velení odboje. Mašíny nikdo neřídil, nedával rozkazy a neurčoval pravidla. Jejich akce byly zkrátka naplněním toho, jak odboj chápali v tehdejších podmínkách. Komunisté ovšem jejich činnost vnímají jednoznačně. V jednom z vyšetřovacích spisů je popsali jako „teroristickou a diverzní skupinu, která pracovala proti ČSR.“

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Hokejový útočník Faksa dostal v NHL pokutu 5000 dolarů

Hokejista Radek Faksa z Dallasu dostal pokutu 5000 dolarů za seknutí Tima Stützleho v nedělním utkání NHL proti Ottawě. Český útočník si připsal asistence u obou gólů Stars, kteří ale na ledě Senators prohráli 2:3.

Sedmadvacetiletý Faksa seknul Stützleho v druhé třetině, za zákrok vyloučen nebyl. Opavský rodák, jenž si v úvodních třech duelech sezony připsal tři body (1+2), dostal od ligové disciplinární komise pokutu v maximální výši podle kolektivní smlouvy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy