Přes Prahu za svobodou. Od exodu občanů NDR na Západ uplynulo 30 let

Foto: Praha před 30 lety hostila uprchlíky z NDR. Toužili se dostat na Západ
První východní Němci se do Prahy sjížděli už v polovině 80. let, jak ve svých pamětech vzpomíná tehdejší velvyslanec Spolkové republiky Německo (SRN) Hermann Huber. Na jaře roku 1989 to byly už desítky lidí, i když v malých skupinkách. Zaměstnanci ambasády je ubytovali přímo v podkroví Lobkovického paláce.
V létě 19. srpna bylo v budově velvyslanectví 123 uprchlíků, během následujících týdnů jejich počet narostl na několik tisíc.
V té době už nebydleli jen v samotném paláci, ale velvyslanectví pro ně z materiálu dovezeného ze západního Německa vybudovalo v zahradě celé stanové městečko.
Situace se v průběhu léta 1989 začala měnit. Na západoněmecké ambasády v Budapešti, Varšavě a právě i v Praze mířily tisícovky Němců, zejména v návaznosti na uvolňování režimu v Maďarsku.
Foto: ČTK
ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 28. 9. 2019 17:39
Východoněmečtí uprchlíci se na pražské ambasádě NSR objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989.

Plátěné stany a trabanty, ale i dobové fotografie, dokumenty a vyprávění pamětníků dnes připomínaly události z roku 1989, kdy se tehdy západoněmecké velvyslanectví v Praze stalo útočištěm pro tisíce východoněmeckých uprchlíků. Ambasáda v rámci festivalu Cesta za svobodou, který přilákal stovky lidí, uspořádala i sérii debat, koncerty a videoprojekce.

"Uprchlíci tenkrát psali historii, dnes přišli znovu a svůj příběh sdílí s námi," složil hold pamětníkům nynější německý velvyslanec Christoph Israng. I dalšími, mezi něž patřil někdejší spolkový ministr a vyjednavač odchodu Rudolf Seiters, byly události hodnoceny jako milníky na cestě k pokojné revoluci a německému znovusjednocení.

Pamětníci z řad uprchlíků a pracovníků ambasády vzpomínali především na to, jak bylo sídlo velvyslanectví zaplněno uprchlíky do posledního místa včetně schodišť, půdy a kotelny, stejně jako zahrada velvyslanectví, v níž vzniklo stanové městečko.

I když ambasáda příliv zvládala jen s obtížemi, vláda tehdejšího NDR odmítala své občany do západního Německa pustit. Situace se změnila až koncem září.

Tiskový mluvčí tehdejší československé vlády Miroslav Pavel vzpomínal mimo jiné na to, jak se o své vůli rozhodl povolit přílet letounu s tehdejším západoněmeckým ministrem zahraničí Hanse-Dietrichem Genscherem do Prahy, neboť žádný z odpovědných činitelů nebyl k zastižení.

"To, že respektovali moje rozhodnutí, tak ukazuje, že ten systém už prostě nebyl funkční," uvedl.

Výročí si připomněly i trabanty a wartburgy

Na Malostranské náměstí v Praze se sjely také dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby. Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100.

Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu.

Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng.

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

Východoněmečtí uprchlíci se na ambasádě objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září.

Krátce poté ale zaplavila ambasádu druhá vlna východních Němců. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15 000 lidí.

Na Malostranské náměstí v Praze se 28. září 2019 sjeli řidiči východoněmeckých vozidel na vzpomínkovou akci k 30. výročí útěku východních Němců do SRN.
Na Malostranské náměstí v Praze se 28. září 2019 sjeli řidiči východoněmeckých vozidel na vzpomínkovou akci k 30. výročí útěku východních Němců do SRN. | Foto: ČTK

Vlaky svobody vyjely z Libně

Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná od 38. září 2019  pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13 000 lidí.

Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.

Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Uvedl také, že tehdejší režim lidem neumožňoval svobodně cestovat a studovat.

"Až v okamžiku, kdy jsem nastoupil do toho vlaku (v pražské Libni), jsem si uvědomil, že to možné bude," uvedl Rindt. Důležité pro pád režimu v tehdejším východním Německu byly podle Rindta nejen pokojné demonstrace, ale i desetitisíce uprchlíků, kteří odešli na Západ přes Maďarsko a Československo.

Přál by si, aby lidé prchající před nesvobodou, násilím a válkou byli zejména v NDR vítáni tak, jako byli východoněmečtí uprchlíci před 30 lety vítáni v západním Německu.

Rovněž němečtí diplomaté připomenuli tehdejší události jako okamžiky, které vstoupily do historie, a jako milníky na cestě k pokojné revoluci a německému znovusjednocení.

"Vlaky svobody byly důležitým krokem ke znovusjednocení Německa a Evropy," uvádí se také na desce v českém a německém jazyce. Jejího odhalení se zúčastnil rovněž mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Historické události připomínala na nádraží rovněž výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu. Atmosféru pak přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.

Pamětní desku na nádraží v odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače, a jeden z uprchlíků, šéf drážďanské filharmonie.
Pamětní desku na nádraží v odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače, a jeden z uprchlíků, šéf drážďanské filharmonie. | Foto: ČTK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Putin a Biden jednali přes videokonferenci zhruba dvě hodiny, mluvit měli hlavně o Ukrajině

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru měla být situace kolem Ukrajiny. O výsledku jednání, které prezidenti vedli z Washingtonu a Soči, hodlá Biden ještě dnes telefonicky informovat evropské partnery. Na veřejnost zatím žádné podrobnosti ze schůzky neunikly.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě dnes spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy