Přes Prahu za svobodou. Od exodu občanů NDR na Západ uplynulo 30 let

Foto: ČTK
ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 28. 9. 2019 17:39
Východoněmečtí uprchlíci se na pražské ambasádě NSR objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989.

Plátěné stany a trabanty, ale i dobové fotografie, dokumenty a vyprávění pamětníků dnes připomínaly události z roku 1989, kdy se tehdy západoněmecké velvyslanectví v Praze stalo útočištěm pro tisíce východoněmeckých uprchlíků. Ambasáda v rámci festivalu Cesta za svobodou, který přilákal stovky lidí, uspořádala i sérii debat, koncerty a videoprojekce.

"Uprchlíci tenkrát psali historii, dnes přišli znovu a svůj příběh sdílí s námi," složil hold pamětníkům nynější německý velvyslanec Christoph Israng. I dalšími, mezi něž patřil někdejší spolkový ministr a vyjednavač odchodu Rudolf Seiters, byly události hodnoceny jako milníky na cestě k pokojné revoluci a německému znovusjednocení.

Pamětníci z řad uprchlíků a pracovníků ambasády vzpomínali především na to, jak bylo sídlo velvyslanectví zaplněno uprchlíky do posledního místa včetně schodišť, půdy a kotelny, stejně jako zahrada velvyslanectví, v níž vzniklo stanové městečko.

I když ambasáda příliv zvládala jen s obtížemi, vláda tehdejšího NDR odmítala své občany do západního Německa pustit. Situace se změnila až koncem září.

Tiskový mluvčí tehdejší československé vlády Miroslav Pavel vzpomínal mimo jiné na to, jak se o své vůli rozhodl povolit přílet letounu s tehdejším západoněmeckým ministrem zahraničí Hanse-Dietrichem Genscherem do Prahy, neboť žádný z odpovědných činitelů nebyl k zastižení.

"To, že respektovali moje rozhodnutí, tak ukazuje, že ten systém už prostě nebyl funkční," uvedl.

Výročí si připomněly i trabanty a wartburgy

Na Malostranské náměstí v Praze se sjely také dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby. Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100.

Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu.

Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng.

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

Východoněmečtí uprchlíci se na ambasádě objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září.

Krátce poté ale zaplavila ambasádu druhá vlna východních Němců. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15 000 lidí.

Na Malostranské náměstí v Praze se 28. září 2019 sjeli řidiči východoněmeckých vozidel na vzpomínkovou akci k 30. výročí útěku východních Němců do SRN.
Na Malostranské náměstí v Praze se 28. září 2019 sjeli řidiči východoněmeckých vozidel na vzpomínkovou akci k 30. výročí útěku východních Němců do SRN. | Foto: ČTK

Vlaky svobody vyjely z Libně

Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná od 38. září 2019  pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13 000 lidí.

Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.

Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Uvedl také, že tehdejší režim lidem neumožňoval svobodně cestovat a studovat.

"Až v okamžiku, kdy jsem nastoupil do toho vlaku (v pražské Libni), jsem si uvědomil, že to možné bude," uvedl Rindt. Důležité pro pád režimu v tehdejším východním Německu byly podle Rindta nejen pokojné demonstrace, ale i desetitisíce uprchlíků, kteří odešli na Západ přes Maďarsko a Československo.

Přál by si, aby lidé prchající před nesvobodou, násilím a válkou byli zejména v NDR vítáni tak, jako byli východoněmečtí uprchlíci před 30 lety vítáni v západním Německu.

Rovněž němečtí diplomaté připomenuli tehdejší události jako okamžiky, které vstoupily do historie, a jako milníky na cestě k pokojné revoluci a německému znovusjednocení.

"Vlaky svobody byly důležitým krokem ke znovusjednocení Německa a Evropy," uvádí se také na desce v českém a německém jazyce. Jejího odhalení se zúčastnil rovněž mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Historické události připomínala na nádraží rovněž výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu. Atmosféru pak přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.

Pamětní desku na nádraží v odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače, a jeden z uprchlíků, šéf drážďanské filharmonie.
Pamětní desku na nádraží v odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače, a jeden z uprchlíků, šéf drážďanské filharmonie. | Foto: ČTK
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy