Celníci v NDR kontrolovali na hranicích se Západem i mrtvoly, báli se emigrace

ČTK ČTK
22. 9. 2019 12:20
I mrtvoly kontrolovali východoněmečtí celníci před pádem režimu na hranicích se západním Německem, aby zabránili tomu, že někdo takto "maskovaný" z komunistické Německé demokratické republiky (NDR) uprchne na Západ. V rozhovoru to řekla Susana Baumgartlová, vedoucí památníku na bývalém hraničním přechodu Marienborn, který ležel na dálnici vedoucí ze západního Německa přes NDR do západního Berlína.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

"Skutečně se koukali do rakví a kontrolovali, jestli je ten dotyčný opravdu mrtvý," říká Baumgartlová. Celníci, z nichž většina patřila k východoněmecké tajné policii Stasi, podle ní také důkladně kontrolovali nemocné převážené přes hranici mezi oběma německými státy. Pro takové kontroly, které se pochopitelně nemohly uskutečňovat pod širým nebem, byla v areálu hraničního přechodu Marienborn vyčleněna budova dvojgaráže o půdorysu zhruba osm krát pět metrů.

Vedle obav z útěků východních Němců ke kontrolám vedly i pokusy o pašování nepovoleného zboží. "Sledovali, jestli větší auta jako záchranky nejsou nějakým způsobem upravená a jestli nepřeváží ještě něco navíc, než co mají povolena," poznamenává Baumgartlová. Sama ale neví o případu, že by se někdo skutečně Marienborn pokusil překročit a vydával se přitom za mrtvolu.

O svérázné pokusy o útěk z nesvobodné země ale ani tak nebyla nouze. "Slyšela jsem od celníků o případu, kdy se jeden člověk pokusil utéct schovaný mezi dobytek v přívěsu kamionu. Ale objevili ho. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem, aby ho nevypátrali speciálně vycvičení psi," vypráví.

Většinu času ale tisícovka zdejších celníků a dalších zaměstnanců trávila zcela běžnými kontrolami, během nichž v letech před pádem berlínské zdi v roce 1989 odbavovala přes 12 tisíc aut denně. Jen v roce 1985 přes přechod v obou směrech projelo 4,5 milionu aut, z nichž velká většina - 3,7 milionu - směřovala do a ze západního Berlína. Pro ten dálnice vedoucí z Hannoveru přes Marienborn a východoněmecké Sasko-Anhaltsko a Braniborsko představovala nejdůležitější spojení se Spolkovou republikou Německo.

"Norma pro celníky byla, aby se v každém z odbavovacích pruhů snažili zvládnout 100 aut za hodinu," říká Baumgartlová, podle níž tak bylo jasné, že ne u všech vozů mohla být kontrola podrobná. Cestujícím mezi oběma částmi západního Německa se od začátku 70. let kontrolovaly doklady, ale podrobnější prohlídka vozu, k níž byly k dispozici i speciální přístroje, včetně rentgenu, se uskutečnila jen v případě podezření.

Jinak tomu bylo u cestujících do východního Německa nebo lidí, kteří dále směřovali do Československa či Polska. "U těch se vždy uskutečnila i celní kontrola, která sestávala přinejmenším z otevření kufru a motoru auta a prohlídky zadní sedačky," popisuje šéfka památníku. Návštěvníci NDR navíc měli povinnost si na osobu a každý den pobytu v zemi vyměnit západoněmecké marky v poměru jedna ku jedné za ty východoněmecké. Komunistická země tak získávala valuty, jichž měla obrovský nedostatek.

Dohled nad cestujícími ale nekončil na hraničním přechodu vybudovaném v letech 1972 až 74. I dálnici směrem na Berlín křižovali celníci a agenti Stasi, kteří hlídali také všechna odpočívadla. "NDR bylo jasné, že ta tranzitní cesta je nebezpečnou spojnicí a že je tak trochu otevřenou hranicí. Existují proto i podrobné nákresy této trasy se všemi možnými skrýšemi, které by někdo mohl využít," vysvětluje Baumgartlová.

Bez víz, zvláštních povolení a podrobných kontrol se východní Němci přes přechod poprvé dostali až 9. listopadu 1989, kdy padla berlínská zeď. Kontroly cestujících pak kompletně ustaly 30. června 1990, tedy pár měsíců před znovusjednocením Německa.

Na přechodu do té doby při pokusu utéct z NDR přišlo o život sedm lidí, na celé vnitroněmecké hranici zhruba 330. Dalších 140 obětí si vyžádala berlínská zeď.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy