"Jirčík zažertoval, originál ale neznevážil"

David Frank, akademický malíř a restaurátor: "Domnívám se, že rozvinutá diskuse okolo kopie kalendária je velmi přehnaná. Pan Jirčík, můj kolega, provedl sice jistý žert propašováním podobizen svých vrstevníků do jednotlivých medailonů, jistě se ale nedopustil znevážení originálu. Toho se, jak známo, ani nedotkl. V přístupu k originálním dílům je jako restaurátor velmi pečlivý. Otázkou je míra malířské povedenosti či zejména dokončenosti třetí kopie Mánesova originálu a s tím související památkový dozor a termínování prací.

Ze své restaurátorské praxe vím, že problém tkví nikoli v osobě pana Jirčíka, ale v zadávání restaurátorských zakázek způsobem výběrových řízení na nejnižší cenu, a to i u velmi významných děl. Za to je zodpovědné vedení Národního památkového ústavu, které za mnoho let nebylo schopné vyjmout kulturní památky ze seznamu 'komodit', které jsou tímto způsobem každodenně ošetřovány.

Při vyhodnocení tendrů tak výhradně vítězí firmy, které ceny zakázek 'podstřelí', degradují tak památky i samotnou restaurátorskou profesi. Ve výsledku tedy nevítězí kvalitní odborník, ale agentura, jež najímá jako restaurátora jakoukoli pracovní sílu, schopnou přistoupit na její finanční podmínky. V praxi se tak velmi často setkáváme s výsledky restaurování velmi pochybné kvality a celými objekty, jež jsou renovovány zcela nevkusným a sporným způsobem.

Případ orloje tak může být ukázkou toho, jak se za nejnižší cenu rozhodně nedá získat optimální výsledek, a nikdy tomu tak nebude. Diskuse by měla směřovat k vedení Národního památkového ústavu, smysluplnosti laciných tendrů a účelnosti takto investovaných státních prostředků."