Exministr Herman je zpět. Členství Válkové v KSČ mi nevadí, Babiš se mě zastal, říká

Jan Horák Jan Horák
23. 7. 2019 19:58
Daniel Herman patřil mezi výrazné členy vlády Bohuslava Sobotky. Do politiky se nyní tak trochu vrací, kabinet Andreje Babiše ho v pondělí potvrdil coby nového člena Rady vlády pro lidská práva. V ní nahradí disidenta a akademika Daniela Kroupu, který odešel i kvůli komunistické minulosti nové zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové (ANO). Herman v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč mu tato kapitola v životě Válkové nevadí, jaké má vztahy s premiérem a čemu se hodlá v radě věnovat.
Bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Bývalý ministr kultury Daniel Herman. | Foto: DVTV

V Radě vlády pro lidská práva jste obsadil uvolněné místo po někdejším disidentovi a vysokoškolském pedagogovi Danielu Kroupovi, který z rady odešel kvůli Heleně Válkové. Zaznamenal jste okolnosti jeho odchodu?

Něco jsem tehdy četl, když odstupoval, že nechtěl v radě působit. To je každého věc. Pro mě je osoba paní profesorky Válkové jasná. Známe se léta, znám její názory a já s ní naopak spolupracuji rád.

Daniel Kroupa řekl, že nemůže v radě sedět vedle zmocněnkyně pro lidská práva, která byla členkou KSČ. Přemýšlel jste o tomto argumentu? 

Přemýšlel. Paní profesorku znám, celou svou osobní historii mi říkala. Členství v KSČ nezdobí životopis nikoho. Na druhou stranu znám řadu lidí, kteří byli v KSČ, dokázali se s tímto svým omylem poctivě rozloučit a otevřeně o něm pohovořit. Paní profesorka mezi tyto lidi patří. Já jsem přesvědčený antikomunista. Na druhou stranu umím pochopit lidi, kteří z nějakého důvodu podlehli tlakům, které tehdy byly. Musí se proto velmi dobře znát příběh konkrétního člověka, aby se k tomu mohl jiný vyjadřovat. A v případě paní profesorky oceňuji, s jakou otevřeností přede mnou o svých motivech pohovořila.

Pan Kroupa také řekl, že Helena Válková se lidskoprávní agendě systematicky nevěnovala, proto v této funkci nemá co dělat. Co říkáte na tento jeho argument? 

Není pravda, že by se tím nezabývala. Naopak ve funkci ministryně spravedlnosti velice pečlivě zvažovala řadu případů, aby lidská práva, v tomto případě uvězněných, nebyla zkracována. Dávám tu za příklad pana Nečesaného (Lukáš Nečesaný seděl ve vězení kvůli pokusu o vraždu, justice ho nakonec po letech pravomocně očistila, pozn. aut.), v jehož případu bylo velice mnoho otazníků a nakonec soudy rozhodly v jeho prospěch.

S trochou nadsázky se dá říci, že veřejně se paní Válková nejvíce brala za premiéra Andreje Babiše, když vysvětlovala jeho kauzy a bránila ho v médiích. Co soudíte o tomto jejím nasazení? 

Tak jako já jsem členem KDU-ČSL, paní profesorka je členka ANO. Z toho vyplývají určité momenty politického rozhodování. Ona musí vědět, proč dělá to, co dělá. To je každého věc.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně Helena Válková.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně Helena Válková. | Foto: DVTV

Měl jste možnost mluvit s Danielem Kroupou osobně, abyste spolu probrali důvody jeho odchodu z rady, případně abyste probrali vaše nadcházející působení v radě? 

Ne, s Danielem Kroupou jsem se velmi dlouho neviděl.

Nikdy jsem nedělal kompromisy

Formálně je hlavou rady předseda vlády Andrej Babiš, vyplývá to z jeho premiérské funkce. Poslední měsíce zažívá složité období. Státní zástupce zvažuje podání obžaloby na něj v kauze možného dotačního podvodu při budování farmy Čapí hnízdo, na Letné proti němu minulý měsíc protestovalo skoro 300 tisíc lidí a podle návrhu auditu Evropské komise je ve střetu zájmů. Máte přehled o těchto kauzách? 

Tyto věci sleduji ze sdělovacích prostředků, bližší informace nemám. Nelze je brát na lehkou váhu, jsou to věci závažné. Očekávám, jaká rozhodnutí v těchto věcech přijdou. Nic bližšího k tomu nemohu říct, protože nic bližšího nevím.

Bývalý mluvčí biskupů, exministr a šéf historiků

Daniel Herman (* 1963) je laicizovaný katolický kněz, k církvi má blízko. V letech 1996 až 2006 byl mluvčím České biskupské konference. Mezi roky 2010 až 2013 řídil Ústav pro studium totalitních režimů.
Do aktivní politiky vstoupil v minulém volebním období, kdy byl poslancem za KDU-ČSL a ministrem kultury. Od května 2017 do března 2019 působil jako místopředseda strany.
V loňských senátních volbách kandidoval na Chrudimsku, dostal se do druhého kola. Senátorem se nakonec nestal, prohrál s Janem Teclem.

A uvažoval jste v souvislosti s těmito problémy premiéra Babiše, jestli je dobré spojit své jméno s vládou, kterou on vede? 

Nikdy jsem nedělal kompromisy se svým svědomím, kvůli tomu mám řadu nepřátel především mezi komunisty nebo mezi okamurovci, kde sklízím velmi silnou kritiku. Být členem Rady vlády pro lidská práva znamená věnovat se lidskoprávní agendě, kterou se zabývám roky. A pro mě je zásadní, pokud na tomto poli mohu pokračovat s požehnáním vlády. Protože když má člověk takový mandát, jeho možnosti jsou výraznější.

Takže vás kauzy premiéra Babiše nikterak neodrazovaly od toho, abyste se zapojil do práce rady vlády, v jejímž čele formálně stojí právě on? 

V tomto případě se jedná v první řadě o spolupráci s paní profesorkou Válkovou, kterou znám. V čele obdobných grémií jako rada vlády sice formálně stojí premiér, ale fakticky v tomto případě vykonává hlavní funkci vládní zmocněnkyně plus další členové rady. Jedná stránka je formální, druhá je praktická. A té se to netýká.

Vy jste s Andrejem Babišem byli v minulém volebním období kolegové v koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. On jako ministr financí, vy jako ministr kultury. Navenek jste působili jako dvojka, která si rozumí. Bylo to tak?

Když jsem byl členem koaliční vlády, naše spolupráce byla velmi konstruktivní. Nakonec vyřešení problému bývalého koncentračního tábora v Letech by bez spolupráce s tehdejším ministrem financí nebyla vůbec možná. Co se zase týká návštěvy dalajlamy (Herman se s ním setkal coby ministr kultury, pozn. aut.), tehdy byl Andrej Babiš první z vysoce postavených politiků, který se mě zastal. Jako ministr financí se vyjádřil, že jsem nemohl poškodit žádné čínské investice, protože tady žádné nejsou. Dnes se s panem premiérem vídám na různých společenských událostech na velvyslanectvích.

Popsal byste vzájemné vztahy s Andrejem Babišem jako vřelé? 

Vřelé je silné slovo, to bych asi nepoužil. Ale určitě nejsou chladné. Byla to s ním velmi korektní spolupráce, díky které se v oblasti kultury podařila řada věcí. Povedlo se třeba zvednout platy v resortu o 35 procent.

Nalezení cesty mezi Romy a většinovou společností

Jak upozornil Deník N, jste novým členem Rady vlády pro lidská práva. Čím chcete přispět k její činnosti?

Lidská práva jsou tématem, kterým se zabývám řadu let. Podle mého přesvědčení je mé jmenování oceněním mých aktivit ze strany rady vlády. Je to na základě návrhu paní profesorky Válkové, s kterou se znám řadu let. Byli jsme vládní kolegové. Absolvovali jsme spolu třeba některé cesty do věznic, kdy mě požádala, abych ji doprovázel. U některých případů, u nichž se zvažovalo jejich znovuotevření, například právě případ pana Nečesaného byl jeden z nich, mě požádala, abych s těmi lidmi pohovořil a řekl jí své dojmy. Myslím, že to souviselo s tím, že jsem léta pracoval ve službách katolické církve a jako zpovědník jsem měl praxi v jednání s lidmi.

Spadá do toho i otázka bývalého koncentračního tábora v Letech, kterou jsme vyřešili odstraněním vepřína. Mám dlouholeté kontakty s duchovním hnutím Falun Gong v Číně, které je brutálně pronásledováno komunistickým režimem, který stejně tak pronásleduje čínské křesťany. Víte také, že se angažuji dlouhá léta v česko-německém dialogu. Toto tvoří mozaiku mých aktivit.

Teď se ptám spíše na agendu, které se budete v radě věnovat v budoucnu právě jako člen rady vlády. 

Stále přítomná je romská otázka, protože je velmi komplexní. Pak tu máme ochranu práv lidí ohrožených chudobou, sociální vyloučení nebo otázku diskriminace na základě věku, senioři jsou často opomíjeni. Dále se chci věnovat monitorování plnění mezinárodních lidskoprávních závazků České republiky, protože lidskoprávní agenda se nesmí z naší zahraniční politiky vytratit. To je naprosto zásadní. Jsem proto také hrdý, že jsem mohl ukázat, že ne každý tady klečí před Pekingem na kolenou a bojí se přijmout tibetského dalajlamu. 

Kdybychom chtěli být konkrétní, jakým způsobem byste chtěl přispět k řešení vámi zmíněné romské problematiky? 

Jsem ve spojení s Muzeem romské kultury v Brně, pravidelně se účastním některých jeho programů. Je to špičková organizace, v Evropě unikátní. Věnuje se osvětové činnosti i mezi dětmi. Jsem ve spojení s výborem pro odškodnění romského holokaustu, který se také zabývá osvětou. Chci seznamovat většinovou společnost s tím, že 90 procent českých a moravských Romů bylo vyvražděno nacisty, a naopak potomky nové romské populace seznamovat s historií českých zemí, aby tyto dvě komunity, většinová česká společnost a menšinová romská, k sobě nacházely cestu.

Jako ministr kultury jste skončil na podzim 2017, od té doby jste na veřejnosti méně vidět. Čím se od té doby zabýváte?

Jsem osoba samostatně výdělečná činná, tímto způsobem jsem fungoval před nástupem do vlády nebo do Poslanecké sněmovny. Věnuji se hlavně lektorské a poradenské činnosti.

Pokud se mohu zeptat, komu radíte? 

Hodně jsem ve spojení s Nadací knížete z Lichtenštejnu, protože se jedná o veliké kulturní dědictví, především na jižní Moravě. Nebo jsem předsedou sdružení Ackermann-Gemeinde, všechno se týká společných aktivit stavících mosty a sbližujících národy.

Od vaší nominace do rady vlády uběhly více než dva měsíce, kabinet vás schválil až toto pondělí. Byl jste nervózní? 

Absolutně ne. My jsme s paní profesorkou Válkovou přátelé, známe se léta, spolupracovali jsme spolu. Ona mě oslovila, já jsem s tím souhlasil. Jaká je pak oficiální procedura, to ani nevím. Nesledoval jsem to, nezabýval jsem se tím. 

 

Právě se děje

před 6 minutami

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Dálnice D1 je po nehodě kamionu již v obou směrech znovu průjezdná

Dálnice D1 je po nehodě kamionu za Brnem 169. kilometru u Domašova na Brněnsku už průjezdná v obou směrech. Policie zhruba po 14 hodinách v 9:30 obnovila provoz směrem na Prahu, zhruba o hodinu později i provoz směrem na Brno, vyplývá z informací Ředitelství silnic a dálnic.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku a zcela zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl už dřív mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. Policie dnes ráno na twitteru uvedla, že v noci se podařilo havarovaný kamion vyprostit. Bylo ale třeba vozovku ještě uklidit, bylo také nutné opravit poničené dopravní značení a betonová dělící svodidla.

Kolona kamionů směrem na Prahu kolem 8:30 dosahovala zhruba 12 kilometrů, směrem na Brno byla zhruba sedmikilometrová. Doprava kolabovala především na objízdných trasách, kde se v ranní špičce tvořily kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy