Praha - Nejvyšší kontrolní úřad upozornil vládu, že by Česko nemuselo dostat od Bruselu 160 miliard korun na dopravní stavby, protože neplní jeho podmínky.
Stejně jako vždy ministerstva na takové varování reagují ujištěním, že čerpání miliard z evropských dotací na léta 2007-2013 není ohroženo. "Žádný nedostatek ohledně čerpání neexistuje," říká i nyní mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Jaká jsou fakta?
S výjimkou pravidelných záloh, které dosahují 14 procent ze slíbených 700 miliard, dosud nepřišla ani koruna.
Na dálnici do Vídně straší
Na potíže s dopravou upozornila koncem června zpráva NKÚ, která kontrolovala přípravu rychlostní silnice R52 z Brna do Vídně.
Silnice měla být placena z evropských peněz, a zpráva proto upozorňuje, že její příprava neodpovídá evropským normám.
Zásadní zjištění se objevuje na konci zprávy: "V případě trvání stávající praxe ze strany ministerstva dopravy může být vážně ohrožena finanční spoluúčast EU i na dalších projektech v operačním programu Doprava."
Evropská komise může dopravní dotace vyplatit pouze tehdy, pokud Česká republika splní podmínky, ke kterým se v operačním programu zavázala. To ovšem úředníci ministerstva neplní.
Požadavky Bruselu
V operačním programu stojí, že se Česko bude při investicích řídit podle usnesení 882, kterým vláda v červenci 2005 popsala svou dopravní politiku.
Její součástí měl být tzv. Generální plán dopravní infrastruktury (GEPARDI), který by analyzoval a popsal nejdůležitější dopravní stavby. Brusel totiž chce investovat pouze do staveb, které přinesou největší ekonomický užitek, nejvíc zlepší dopravní situaci a nejméně uškodí životnímu prostředí.
Paroubkova vláda sice generální plán připravila, nestihla ho však schválit ani podrobit ekologickému hodnocení SEA. Topolánkovy vlády podle zjištění NKÚ plán nedokončily.
"Rozhodnutím ministerstva dopravy byly práce na GEPARDI zastaveny. Ministerstvo místo toho pouze zpracovalo Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013," shrnuje zpráva kontrolorů aktivity ministra Aleše Řebíčka.
Všechny peníze krajům
Řebíčkův dokument nehodnotí, jak jsou stavby důležité, ale navrhuje investovat do každé stavby, která je k tomu technicky připravena. Harmonogram tak zůstává soupisem čtyř set silničních staveb a stovky staveb na železnicích. Víc než polovina z nich vyžaduje náklady v řádech stovek milionů a zhruba čtvrtina má stát přes miliardu korun.
O tom, která silnice či železnice bude postavena, rozhoduje výbor Státního fondu dopravní infrastruktury, složený z poslanců a vysokých ministerských úředníků. Rozdělují dopravní investice podle pravidla, aby se dostalo na každý kraj.
Proto je dnes například rozestavěno třináct dálnic či rychlostních silnic, konkrétně na Cheb, Chomutov, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Písek, České Budějovice, Zlín, Ostravu, Český Těšín, obchvat Prahy, spojení Kroměříže s Lipníkem, Hradce Králové s Pardubicemi a Liberce s německou hranicí. Žádná z nich neulehčí provozu na nebezpečné dálnici D1.
"Harmonogram neprošel procesem SEA, protože podle ministerstva životního prostředí není koncepčním dokumentem," upozorňuje zpráva NKÚ. Pokud bruselští úředníci nedostanou hodnocení SEA ani koncepci dopravních staveb, nemohou poslat Čechům slíbených 160 miliard a odeslané zálohy musí žádat zpátky.
Ministerstvo dopravy do Bruselu plán GEPARDI nepošle. "Žádný takový závazek vůči Evropské komisi neexistuje," tvrdí mluvčí Hanzelka.
Nastupuje Füle
Ještě větší riziko při čerpání evropských dotací připomněl v červnu ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Bruselské dotace se kontrolují tzv. monitorovacím systémem, Evropské komisi se ale ten český nelíbí, protože ho jeden z Vondruškových předchůdců Petr Lachnit přidělil bez výběrového řízení spřátelené firmě.
"Čerpání evropských dotací tím není ohroženo," ujistil novináře Vondruška. Dokud ovšem Česká republika nenajde řešení, jak monitorovací systém legalizovat, nedostane kromě záloh z Bruselu ani korunu.
Vondruška slíbil, že se s Evropskou komisí na postupu legalizace dohodne ještě během července. Závažnost jednání přiměla vládu k tomu, aby Vondrušku při jednání s komisí podpořil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Novou Füleho misi potvrdila jeho mluvčí Michaela Jelínková: "Útvar pana ministra se zabývá koordinací veškerých evropských politik. Agenda ministerstva pro místní rozvoj je jejich důležitou součástí a naši experti s ním úzce spolupracují."
Jelínková dodává, že ministr Vondruška jednání o monitorovacím systému vedl a vede velice úspěšně.
