Praha - Příliš mnoho rozestavěných dálnic a příliš málo firem, které je staví. Tak experti shrnují důvody, proč Česká republika nemá dost peněz na dopravní stavby.
„Požadavky ministerstva dopravy stále rostou a tak by peníze došly, i kdyby nepřišla krize. Ta všechno jen urychlila," říká Jiří Adámek, který má dopravní investice na starost na Nejvyšším kontrolním úřadě.
„Protože dálnice v Česku staví jen málo firem, vedlo by zvyšování dopravních investic jen k tomu, že se zvýší jejich ceny," doplňuje ho Aleš Michl z Raiffeisen Banky.
V režii gigantů
Předchozí vlády zahájily stavbu celkem 11 dálnic či rychlostních silnic a další tři se připravují. Jen za poslední tři roky tak bylo slíbeno na nové dálnice a rychlostní silnice 87 miliard korun (bez DPH a očekávaných vícenákladů).
Peníze si rozdělily čtyři stavební firmy: švédská Skanska, rakouský Strabag, francouzské Železniční a silniční stavitelství a tuzemský Metrostav.
„Protože žádná ze staveb nich není dokončena, mají investice jen omezený efekt pro ekonomiku a celou společnost," upozorňuje Adámek.
Při větších zakázkách giganti zpravidla zakládají sdružení, do kterého přibírají menší regionální či specializované firmy. Není však výjimkou, že tyto menší firmy jsou součásti stejného podniku. Například SMP CZ, specializovaná na stavbu mostů, stejně jako severomoravská ODS-Dopravní stavby patří ke koncernu Vinci, jehož hlavním tuzemským představitelem je Železniční a silniční stavitelství.
Místo soutěže domluva
Při některých zakázkách se některé ze čtyř hlavních firem přímo domluví . Tři z nich si například rozdělily zakázku při soutěžích na karlovarskou rychlostní silnici R6 a jihočeskou D3.
Jiný přístup se stejným výsledkem zvolily na třech úsecích rychlostní silnice R7 směrem na Chomutov. Soutěže o různé úseky vyhrály jiné firma, konkrétně Strabag, Metrostav a Skanska.
Nadvláda silné čtyřky byla v letech 2006-2009 při zakázkách přesahujících miliardu korun porušena jen ve dvou případech. Část ostravské dálnice D47 buduje slovenská společnost Inžinierske stavby a obchvat Moravských Budějovic jihlavská firma Colas CZ. Obě jsou součástí francouzského koncernu Colas, který se může stát pátým hráčem na českém trhu. Stal se například členem konsorcia pro jihočeskou dálnici.
V zásadě stejní hráči si přitom dělí také velké železniční zakázky.
Dálnice D47 může ještě dlouho zůstat rozestavěná. Podívejte se:
Konkurence snižuje ceny
Když je na trhu málo firem, roste riziko kartelových dohod, které zvyšují ceny zakázek. „Nemáme o tom ale žádné informace," brání se spekulacím kontrolor Adámek. Podle Jana Pavla z Vysoké školy ekonomické je ovšem mezi počtem zájemců o zakázku a její cenou nepřímá úměra.
„Každý další zájemce o stavbu sníží cenu zakázky v průměru o 4,4 procenta," napsal Jan Pavel ve studii pro Transparency International. Upozorňuje přitom, že zájemce odrazují zakázky, v nichž se nerozhoduje pouze podle nabízené ceny. Českou specialitou je pravidlo, že cena má při rozhodování o zakázce jen padesátiprocentní váhu. „V takovém případě poklesne počet nabízejících v průměru o čtyři," upozornil Pavel.
Zakázky vypsané Ředitelstvím silnic a dálnic ukazují, že ještě při konkurenci čtyř firem mohou být všechny cenové nabídky vyšší, než je cena, kterou předpokládá zadavatel. Typickým příkladem je desetimiliardová zakázka na dálnici D3 v jižních Čechách, případně šestimiliardová pro R49 na Zlínsku.
Pokud je zájemců například šest, obvykle už nabídky klesnou pod cenu předpokládanou zadavatelem zakázky. To se ukázalo například při stavbě silnice R6 nebo obchvatu Moravských Budějovic.
