Celkové agregované emise skleníkových plynů v Česku předloni činily 129,4 milionu tun CO2 ekvivalentu (CO2 ekv.), což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. Od roku 2005 do předloňského roku poklesly emise o 12,9 procenta (o 19,2 milionu tun CO2 ekv.). Cíl Politiky ochrany klimatu v Česku, kterým je pokles o 32 milionů tun do roku 2020 vůči roku 2005, tak zatím splněn není.
Největším zdrojem emisí skleníkových plynů byl v roce 2017 energetický průmysl s podílem 40,2 procenta. Od roku 2000 ale emise v tomto odvětví poklesly o 16,6 procenta, předloni pak meziročně o 4,9 procenta (2,7 milionu tun CO2 ekv.). "Výrazný pokles byl v roce 2017 ovlivněn snížením spotřeby tuhých fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla, a to mezi ročně o 5,5 procenta," píše se v materiálu.
Druhým největším zdrojem emisí byla doprava (14,5 procenta), v tomto odvětví naopak kontinuálně rostou. Od roku 2000 emise vzrostly o 53,8 procenta, předloni meziročně o 2,8 procenta (půl milionu tuny CO2 ekv.). Dalšími zdroji emisí skleníkových plynů byly průmyslové procesy, zpracovatelský průmysl a stavebnictví, domácnosti, zemědělství či odpady. Právě z odpadů mají emise též rostoucí trend, zejména emise ze skládkování.
Celkové emise skleníkových plynů z průmyslových a energetických podniků, které spadají do systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS), poklesly mezi lety 2005 a 2018 o 18,9 procenta. Z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie vyplývá cíl snížení emisí o 21 procent do roku 2020, což tedy Česko zatím nesplňuje. Loni meziročně emise v EU-ETS poklesly o 0,8 procenta. "Plněn je cíl stanovený pro ČR pro emise mimo EU-ETS (maximální nárůst o devět procent do roku 2020 vůči roku 2005), v období 2005-2017 emise mimo EU-ETS vzrostly pouze o 1,1 procenta," uvádí zpráva.
Roční koncentrace polétavého prachu se loni meziročně zvýšil
Loni se v České republice meziročně zvýšil podíl měřicích stanic, na kterých byla překročena roční průměrná koncentrace polétavého prachu se zrny o velikosti do deseti (PM10) a 2,5 (PM2,5) mikrometru. Naopak se snížil počet stanic s překročeným ročním imisním limitem pro benzo(a)pyren. Na stanici Ostrava-Přívoz byl překročen roční limit pro benzen.
Emise nejvíce klesly v Německu a Velké Británii
V Evropské unii se snížily emise skleníkových plynů o 24 procent mezi lety 1990 a 2017. Podle materiálu nejvíce přispěly k poklesu Německo a Spojené království, ale také Lotyšsko, Litva či Rumunsko. Meziročně předloni v EU emise vzrostly o 0,5 procenta, což ovlivnil zejména růst emisí v dopravě.
V rámci EU má Česko nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele - předloni to bylo 12,2 tuny CO2 ekv., což je o 47 procent nad průměrem EU. Podobně Česko dopadlo o rok dříve. Emisní náročnost českého hospodářství byla v roce 2017 čtvrtá nejvyšší v EU, o 61,2 procenta vyšší než průměr členských států EU. V roce 2016 to bylo o 66,5 procenta.
