Praha - V dosud nezveřejněné Zprávě o stavu životního prostředí v roce 2011 je u kapitoly Spotřeba minerálních hnojiv zobrazen zamračený smajlík. Znázorňuje, že trend posledních let se z ekologického pohledu neubírá správným směrem.
Spotřeba hnojiv po letech útlumu narůstá. Farmářům se sice zvyšují výnosy, ale doplácí na to kvalita vody v řekách nebo ptactvo, kterého v zemědělské krajině ubývá.
Používání minerálních hnojiv se od roku 2000 zvyšovalo, v roce 2009 sice pokleslo, ale poslední dva roky zase nabralo směr vzhůru.
"Za období 2000 až 2011 vzrostla spotřeba o 56,1 procenta. V roce 2011 se oproti roku 2010 zvýšila o 27,1 procenta a dosáhla tak hodnoty 118,5 kilogramů na hektar, což je nejvyšší hodnota od roku 2000," uvádí se ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Dokument, který každoročně ve spolupráci s dalšími institucemi připravuje Česká informační agentura životního prostředí CENIA, upozorňuje, že na polích přibývá najmě dusíkatých hnojiv, které mimo jiné napomáhají vzniku vodního květu.
Z dusičnanů rakovinotvorné látky
Ve vysokých koncentracích se dusičnany mohou v lidském těle měnit na rakovinotvorné látky. U nemluvňat se dusičnany už při nízkém množství vážou na červené krevní barvivo a blokují přenos kyslíku - také proto se doporučuje používat kojeneckou balenou vodu.
Pitná voda z vodovodů musí splňovat limity stanovené vyhláškou, riziková by mohla být spíše voda ze soukromých studní.
"Nadměrné či nevhodné používání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin přispívá ke zhoršování kvality půdy, způsobuje pokles biodiverzity půdních mikroorganismů a početnosti zemědělských druhů ptáků," konstatuje ekologická zpráva, kterou by brzy měla dostat vláda.
"Prostřednictvím potravních řetězců se dostávají tyto agrochemikálie dále do potravin, čímž ohrožují lidské zdraví. Vymýváním z půdy se podílejí i na znečišťování podzemních a povrchových vod, a tím může docházet ke kontaminaci zdrojů pitné vody, a to především dusičnany," dodává dokument.
Farmáři se vrací do Evropy, říká Veleba
Prezident Agrární komory a čerstvě zvolený senátor Jan Veleba připomněl, že spotřeba dusíkatých hnojiv po roce 1990 výrazně klesla, a to až na zhruba 60 procent v porovnání se západoevropskými zeměmi.
Podle Veleby to je jeden z důvodů, proč jsou výnosy českých farmářů asi o pětinu nižší. "Zemědělci teď jenom snižují tento deficit," řekl Aktuálně.cz Veleba.
Poznamenal, že čeští farmáři nepoužívají zdaleka tolik hnojiv jako jejich kolegové v Rakousku, Německu, Francii nebo v Dánsku.
Veleba konstatoval, že čeští zemědělci musí dodržovat takzvanou nitrátovou směrnici Evropské unie, která stanovuje kolik hnojiv, v jakém množství nebo kdy se mohou používat.
Pětina území se zamořenými řekami
Česká geologická služba na základě svého dlouholetého průzkumu zjistila, že na více než pětině rozlohy České republiky jsou v řekách nadměrné koncentrace dusičnanů, které nesplňují požadavky na ekologickou kvalitu povrchové vody.
Postižená plocha se navíc za posledních 20 let prakticky nezmenšila. Nejvíce zatížené jsou vodní toky ve středních Čechách a na jižní Moravě, jak názorně ukazuje tato mapa:
Hlavním zdrojem znečištění je právě intenzivní zemědělství a průmyslové hnojení, které se následně dostává do řek a podzemních vod.
Pracovníci geologické služby porovnávali tisíce vzorků odebraných nejprve v letech 1984 až 1997 a následně mezi lety 2007 až 2010.
Spoluautor výzkumu Jakub Hruška uvedl, že právě nezmenšená plocha s vysokými koncentracemi dusičnanů je jeden z nejpřekvapivějších výsledků měření.
Méně znečištěné podhorské oblasti
Podle Atlasu chemismu povrchových vod se díky změně zemědělského hospodaření po roce 1989 snížilo znečištění zejména v podhorských oblastech, kde ubylo orné půdy s vysokým přísunem dusíku ve prospěch luk a pastvin.
"V oblasti středních Čech, Polabí a jižní Moravy, kde je vysoce rozvinutá a intenzívní zemědělská činnost hlavním zdrojem dusičnanů v povrchových vodách, k výrazným změnám nedošlo a koncentrace dusičnanů jsou zde stále vysoké a překračují stanovené přípustné hranice," konstatuje zpráva.
