"Momentální situace je taková, že, ač naprosto nerad, se do toho přihlásím. Představa, že budu za někoho čistit Augiášův chlév, se mi moc nelíbí, ale přihlásit se musím," sdělil Aktuálně.cz historik Stehlík. Hlavní motivací mu je prosba od zhruba dvou desítek lidí z řad potomků přeživších lidického masakru, vedení obce či lidí blízkých památníku. "Nemohl bych jim vysvětlit, proč jsem se na ně vykašlal," dodal.
Poslední ředitelka památníku Martina Lehmannová rezignovala 21. ledna po tlaku ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), instituce je příspěvkovou organizací resortu. Zaorálek jí vyčítal nedostatek empatie k lidickým ženám a potomkům rodin stižených vyvražděním 173 lidických mužů a odvlečením desítek žen a dětí do koncentračních táborů. Obec srovnali se zemí nacisté 10. června 1942 v reakci na úspěšný atentát českého odboje na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nedostatek citlivosti měla Lehmannová projevit především svou reakcí na reportáž České televize z června loňského roku. Pořad Reportéři ČT široce informoval o předchozím zjištění historika Vojtěcha Kyncla, podle kterého jedna z lidických žen, Alžběta Doležalová, osm dní před vyhlazením obce nahlásila židovku Štěpánku Mikešovou, která se v Lidicích skrývala. Mikešová po tvrzeném udání zahynula ve vyhlazovacím táboře Osvětim.
Problematické tvrzení o udání
Ředitelka Lehmannová se snažila autorům reportáže zprostředkovat kontakt s dcerou údajné udavačky, Marií Šupíkovou. Šestaosmdesátiletá dáma odmítla. Naopak později vyjádřila rozladění, že se ředitelka památníku proti vyznění reportáže, vystupovala v ní coby respondentka, nepostavila. "Takže oni mě znectí a já mám dělat, že se nic nestalo, a pokračovat ve spolupráci s památníkem, který se mé rodiny vůbec nezastal?" reagovala Šupíková.
Zjištění historika Kyncla, rozšířené zmíněnou reportáží ČT, se mezi badateli považuje za velmi problematické. Poznatky získal Kyncl na základě dokumentu, jejž četník Evžen Ressl, který po údajném upozornění od Alžběty Doležalové Mikešovou zatknul a předal nacistům, vypracoval až zpětně po válce v prosinci 1945. Na základě toho pak Doležalovou obvinil z udavačství.
Kvůli postoji ředitelky Lehmannové ve zmíněném příběhu Marie Šupíková přerušila s památníkem spolupráci, stejně se rozhodli i další potomci zavražděných či odvlečených z Lidic. Bez nich přitom existence instituce ztrácí drtivou část svého smyslu. Od památníku se distancovalo i vedení obce v čele se starostkou Veronikou Kellerovou. Její úřad je nyní tím, kdo zprostředkovává kontakt s přeživšími.
"Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," zhodnotil počínání Lehmannové ministr kultury Zaorálek. Od jejího nástupce chce v první řadě, aby narovnal vztahy památníku s rodinami stiženými lidickou tragédií i s vedením obce. Lhůta pro odeslání přihlášek do konkurzu uplyne v pátek 14. února.
Ochránit Lidické
Vojenský historik Eduard Stehlík je první, kdo svůj záměr chopit se řízení instituce potvrdil veřejně. Jeho zájem vyplývá z úzkého vztahu k Lidicím a jejich pohnuté historii. Na téma napsal dvě publikace, v minulosti se podílel na několika výstavách včetně stálé expozice památníku a 14 let drží čestné občanství obce.
"Napravení vztahu mezi Památníkem Lidice a obcí a chránit Lidické," popsal Stehlík svůj záměr, s nímž jde do výběrového řízení. Podle svých slov by usiloval i o to, aby památník více spolupracoval s odbornými institucemi v zahraničí. "Také bych se chtěl soustředit na to, aby do Lidic jezdilo víc škol, než je tomu v současnosti," dodal Stehlík, který podal přihlášku na ministerstvo kultury osobně v pátek v poledne.
Památník Lidice
- Smyslem Památníku Lidice je péče o odkaz obce Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Jde o jediný akt nacistického teroru během druhé světové války, který měl právní základ. Zlikvidování Lidic proběhlo na základě oficiálního výnosu státního tajemníka K. H. Franka.
- Areál Lidic byl prohlášen kulturní památkou 3. března 1962, 16. srpna 1995 byl nařízením vlády prohlášen za národní kulturní památku. Památník Lidice jako instituci zřídila vláda Miloše Zemana 31. prosince 2000, jde o příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
- Památník zpřístupňuje, udržuje a rozvíjí svěřené kulturní památky, odkaz obce živí také pořádáním výstav, svou stálou expozicí nebo přednáškami.
Podle zjištění Aktuálně.cz do konkurzu vstoupil také Jiří Nenutil. I v životě pětatřicetiletého právníka a historika tragický příběh Lidic zaujímá pevné místo. Byl třeba odborným poradcem historického snímku Lidice z roku 2011, drama režiséra Petra Nikolaeva s Karlem Rodenem v hlavní roli získalo šest nominací na ocenění Český lev. Působil i jako odborný konzultant historického seriálu České televize První republika.
Řečník na pohřbu předposlední lidické ženy
Nenutil byl letos v lednu jedním ze dvou řečníků na pohřbu Miloslavy Kalibové, která byla před svým skonem loni v prosinci předposlední žijící pamětnicí lidického masakru. Nenutil připomněl její snahu připomínat odkaz Lidic, její vzdělání a navzdory prožitým hrůzám její přesvědčení "nehlásat nenávist". O post ředitele památníku se ucházel už jednou, v konkurzu roku 2017 ale podlehl dnes už bývalé ředitelce Lehmannové.
Uplynulé úterý na veřejné debatě o Lidicích v Knihovně Václava Havla vystoupil s příspěvkem, v němž upozornil, že veřejnost by k dědictví Lidic měla přistupovat především jako k "tragédii, které si máme vážit". Ve své odborné historické práci se soustředí na problematiku válečných hrobů či stopy druhé světové války zanechané v českých mikroregionech. Aktuálně.cz se právníka a historika nepodařilo zastihnout.
Nový ředitel památníku vedle uklidnění rozjitřené atmosféry bude muset instituci stabilizovat, po nucené rezignaci Lehmannové podalo koncem ledna výpověď 10 z 16 odborných a vedoucích pracovníků. Ministerstvo kultury probíhající konkurz i celkový počet uchazečů zatím odmítá komentovat. "Mohlo by to zavdat příčinu k budoucím sporům o rovném postavení jeho účastníků," vysvětlila Aktuálně.cz Petra Hrušová z tiskového odboru resortu.
Řízení instituce po Lehmannové dočasně převzala 27. ledna její zástupkyně a vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Lehmannová je stále zaměstnankyní památníku, ale oficiálně je na takzvané překážce. Za svým přístupem k potomkům přeživších masakru v kauze zjištění historika Kyncla a následné reportáže ČT si stojí. "Můj postoj v této věci nebyl a ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu," uvedla.
