Praha - Nepodložená obvinění, příchylnost k Rusku a Číně, vulgární slovník nebo vyznamenání pro kamarády. Prezidentu Miloši Zemanovi bývá vyčítáno mnohé.
Za sebou má však také rozhodnutí, za něž si vydobyl uznání i mezi svými kritiky. Uvádějí se hlavně dva příklady, jmenování soudců Ústavního soudu a členů bankovní rady České národní banky (ČNB).
Při doplňování Ústavního soudu musel Zeman spěchat, protože za jeho předchůdce se jmenování soudců soudu zablokovalo. Václav Klaus se svými kandidáty narážel na odpor v Senátu.
Po jeho odchodu z Hradu zbyla v patnáctičlenném soudu tři prázdná místa, dalším sedmi soudcům končilo v témže roce funkční období.
Zeman oznámil čtyři nové kandidáty na ústavní soudce už v březnu 2013, krátce po svém nástupu. Osvědčilo se, že výběr konzultoval s dosavadním předsedou soudu Pavlem Rychetským. Horní komora kandidáty schválila. Později se podařilo jmenovat i další, prezident přemluvil Rychetského, aby zůstal, a v současnosti je soud v plném počtu.
"Zeman zvýšil šanci na průchodnost kandidátů přes Senát díky napůl neformálním konzultacím se špičkami justice včetně Pavla Rychetského. Na Senát tento argument platí," zhodnotil politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
Podle Jana Kysely z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Zeman navrhl velmi dobré soudce, ústavní právník by nicméně přivítal větší transparentnost při výběru.
"Pokud by to mělo být tak, že si předseda soudu vybírá své budoucí kolegy, a třeba i názorové oponenty, není to úplně šťastné. Nicméně tak tomu asi beze zbytku nebylo. Navíc myslím, že laťku držel vysoko," řekl Kysela.
Někteří hodnotí prezidentův postup kritičtěji, například bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. Podle něj by soudce neměl vybírat "triumvirát" prezidenta, předsedy soudu a Senátu.
"Považuji to minimálně za nevkusné. Pokud jsou dnešní soudci dobří, není to zásluha pana prezidenta, ale jich samých," uvedl Balík, který se profesně vrátil k advokacii.
Vesměs kladné ohlasy si vysloužil i prezidentův výběr nových členů bankovní rady ČNB. Do funkce guvernéra Zeman podle očekávání uvedl někdejšího ministra a později premiéra Jiřího Rusnoka. Kromě něj jmenoval další čtyři členy bankovní rady - Vojtěcha Bendu, Tomáše Nidetzkého, Oldřicha Dědka a Marka Moru.
"Jeho nominace členů bankovní rady ČNB nesou punc dílny Jiřího Rusnoka, ale odborně ani politicky nejsou zpochybnitelné," zhodnotil Pavel Sobíšek, vedoucí analytik UniCredit Bank, a připomněl, že podobně fungoval vztah mezi někdejším prezidentem Václavem Havlem a guvernérem Josefem Tošovským.
Bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer připomněl, že Rusnok byl premiérem v Zemanově úřednické vládě.
"Politizace guvernéra je obecně něco, co pro kredibilitu banky není dobře," řekl Niedermayer. Jinak hodnotil Zemanův výběr kladně, zvlášť Vojtěcha Bendu a Marka Moru.
"Cením si toho, že padlo negativní ladění k Evropské unii jako jakýsi kvalifikační předpoklad pro funkci v bankovní radě. To je velmi užitečné," dodal Niedermayer.
