Návrh na vznik dvou maturitních zkoušek reaguje na skutečnost, že současná společná maturita pro všechny je například pro gymnazisty příliš lehká a pro žáky učilišť naopak moc obtížná, uvedla vedoucí pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Poukázala na data Cermatu, podle kterého v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 lidí nesložilo zkoušku ani na třetí pokus. Zůstali tak bez ukončeného středoškolského vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce, řekla. Společnou maturitu pro všechny typy škol má nyní v Evropě kromě Česka jen Polsko, Slovensko a Itálie.
Součástí klasické maturity, která je podmínkou pro studium na vysoké škole, by podle think-tanku měla být stejně jako nyní státní neboli společná část. Ve státní části maturit by se měl zachovat didaktický test z češtiny a druhý z matematiky nebo cizího jazyka.
Profesní maturita, která by postačovala pro výkon povolání, by se skládala pouze ze školní neboli profilové části. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka. Podle místopředsedkyně think-tanku Radky Wildové se počítá s tím, že by zájemci s profesní maturitou měli mít možnost doplnit si později i maturitu státní.
Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala ale obsahuje ve čtvrtek zveřejněný návrh nedomyšlené věci a nadále ignoruje zásadní problémy maturity, jak je vnímá Asociace češtinářů. "Jediné, co návrh opravdu přináší, je snížení počtu neúspěšných maturantů, což ovšem není nic pozitivního," uvedl. Již dříve upozornil, že navrhované úpravy by mohly vést ke snížení nároků na část absolventů středních škol, které by podle něj zkomplikovaly právní a organizační stránku studia.
Ministr chce žáky motivovat k učení
Na gymnáziích by podle návrhu think-tanku mohla být součástí maturity i dobrovolná maturitní práce a její obhajoba. Na středních odborných školách by měli maturanti obhajovat absolventskou práci. Fungování absolventských prací testuje nyní ministerstvo v devíti školách. Náměstek ministerstva Jan Mareš již dříve řekl, že by testování mělo trvat asi tři roky.
Předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi sdělil, že ho překvapilo, že think-tank navrhuje jako novinku závěrečnou práci, když je tato možnost v legislativě řadu let. "Stejně tak na středních školách je běžnou součástí maturit praktická zkouška. Ani to tudíž není nové," uvedl. Podotkl, že vyšší náročnost maturit nyní nabízí dobrovolný test z matematiky.
Vláda ve svém prohlášení slíbila, že připraví změny v maturitních zkouškách. Návrh think-tanku bude brát ministerstvo podle Gazdíka jako základ pro diskusi o tom, jak by měly úpravy vypadat.
"Maturita nemá být o tom jednom dnu, kdy buď všechno získám, nebo všechno ztratím. Maturita má být ideově o snaze pracovat na sobě, být motivovaný a snažit se dosáhnout co nejlepšího výsledku," řekl. Úřad by podle něj chtěl ve vzdělávání významně zvýšit propustnost a motivaci k učení. Věcný záměr novely k maturitám by chtěl mít Gazdík zpracovaný na jaře příštího roku.
Podle návrhu think-tanku by žáci měli mít na složení maturity stejně jako dosud tři pokusy v období pěti let po ukončení školy. Změna maturit musí být podle zástupců think-tanku provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+.
