Důvěra české veřejnosti k OSN, NATO a Evropské unii je navzájem poměrně silně provázaná, pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i dvěma ostatním, uvedli autoři průzkumu. "O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií, o málo slabší, i když stále silný, je pak vztah mezi důvěrou Evropské unii a OSN," dodali.
V letošním průzkumu nad důvěrou v EU převládla nedůvěra, k té se přihlásila polovina lidí v Česku. Zbylá čtyři procenta dotázaných odpověděla, že neví. V případě NATO i OSN je stále větší podíl lidí, kteří těmto organizacím věří. Důvěru k NATO nemá 36 a k OSN pak 37 procent. Podíl důvěřujících u NATO i OSN klesl proti loňsku shodně o 11 procentních bodů. Před rokem v červenci Severoatlantické alianci věřilo 67 procent a OSN 63 procent Čechů. "U Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance jde o návrat k hodnotám dosaženým v roce 2020 a 2021," uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra českých občanů k Evropské unii se od roku 2003 až do roku 2011 pohybovala kolem úrovně 55 procent s výjimkou roku 2004, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 64 procent, a roku 2007, kdy naopak klesla na polovinu.
Nejvýznamnější propady důvěra k EU zažila v letech 2012 na 40 procent a 2016 na 37 procent, což podle autorů průzkumu souviselo s ekonomickou a migrační krizí. "V loňském roce důvěra významně vzrostla a v tom aktuálním se naopak propadla až na úroveň roku 2017," píší autoři průzkumu.
Severoatlantická aliance se v letech 2003 až 2009 stabilně jevila jako nejméně důvěryhodná, v roce 2010 byla hodnota její důvěry srovnatelná s EU, v dalších letech 2010 až 2020 tuto organizaci co do podílu důvěřujících mírně předčila. Předloni byly podíly důvěřujících v případě OSN, NATO i EU prakticky vyrovnané. Loni byla důvěra k NATO poprvé nejvyšší ze všech tří sledovaných institucí, což potvrdil také aktuální výzkum.
OSN naopak dlouhodobě dosahovalo nejvyšší důvěry ze všech sledovaných organizací, i když mezi roky 2004 a 2007 důvěra klesla z dosavadního maxima 70 procent až na 55 procent. Pak důvěra v OSN stoupala s výkyvy až na 68 procent v roce 2015. O rok později se propadla na 54 procent, v následujících letech se pohybovala kolem 60 procent a v letech 2020 a 2021 mírně nad polovinou. "Po výrazném nárůstu zaznamenaném v loňském šetření se nyní důvěra vrátila zpět k těmto hodnotám," podotkli autoři průzkumu.
Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťuje také důvěru k unijním institucím a představitelům. U všech zahrnutých do průzkumu nedůvěra převažuje nad důvěrou a podíl nedůvěřujících od roku 2021 významně vzrostl. Evropské komisi v letošním průzkumu věřilo 38 procent dotázaných, Evropskému parlamentu 36 procent, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové 31 procent, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi 24 procent a šéfovi unijní diplomacie Josepovi Borrellovi 23 procent Čechů.
V letošním průzkumu mezi 27. březnem a 22. květnem se CVVM dotazovalo 834 lidí ve věku od 15 let.