Praha - Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš se za tři měsíce, kdy oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta, dostal do čela pomyslného závodu o Hrad. Vyplývá to alespoň z průzkumu agentury Median z přelomu května a června.
Sociolog Daniel Prokop z Medianu však upozorňuje, že Drahoše přesto nelze označovat za favorita voleb. "Spíš se dá říct, že volba by byla velmi těsná a dnes by byl mírným favoritem. Neříkal bych ale, že by vyhrál volby," zdůrazňuje sociolog.
Podle průzkumu by ve 2. kole voleb Jiří Drahoš porazil prezidenta Miloše Zemana se ziskem 53,5 procenta hlasů. Je zatím jediným, komu by se to ze známých kandidátů podařilo. Například Michal Horáček by v souboji se současným prezidentem dosáhl jen na 44 procent.
Zemana poškodila vládní krize, po které opět vzrostl počet lidí, pro něž je jako hlava státu nepřijatelný, odmítá ho už 55 procent lidí. Lidé nejčastěji podle předchozích výzkumů prezidentovi vyčítají způsob reprezentace a to, že nedostatečně dbá na důstojnost úřadu. "Lidé, kterým tohle vadí, by často volili Jiřího Drahoše. Symbolizuje protiklad jeho negativně vnímaných vlastností," říká Prokop.
Drahošovi pomáhá i to, že se v očích voličů stává známější osobností. Zatímco v dubnu ho nepoznalo 32 procent lidí, v červnu už jen 20 procent. Dá se tak očekávat, že postupem času, kdy bude vrcholit volební kampaň a bude známější pro větší část veřejnosti, jeho podpora ještě poroste.
"Asi mu do velké míry vzroste podpora, až ho bude znát více lidí, protože se ukazuje, že je to jeden z faktorů, který mu pomohl. Nicméně až ho budou všichni znát jako kandidáta, tak se bude muset více názorově profilovat a tím může některé lidi ztratit. Jiří Drahoš se bude samozřejmě snažit příliš nevyhraňovat, ale to se dá udržet jen v omezené míře," upozorňuje Prokop.
Drahoš se zatím v kampani vyhýbá názorům na ta politická témata, která rozdělují společnost. A sázka na tuhle kartu mu prozatím vychází. "Dneska je přijatelný skoro pro všechny. To je jeho velká síla," potvrzuje sociolog Prokop. V závěru kampaně - zejména pak v debatách - se však prezentaci svých názorů na témata, jako je migrace nebo sociální politika, nevyhne.
V minulých volbách se prezident Zeman mohl při svém volebním vítězství opírat o početnou voličskou základnu v moravských regionech, nicméně podle výzkumu agentury Median se i tady daří Drahošovi Zemana porážet. Kde naopak ztrácí, jsou nejchudší české kraje - Karlovarský a Ústecký. Stejně tak na současného prezidenta nestačí u voličů s čistým měsíčním příjmem do 15 tisíc korun a u lidí starších 55 let.
Lidem se k volbám příliš nechce a to škodí Horáčkovi
Další ze soupeřů, Michal Horáček, již takový úspěch ve výzkumu nezaznamenal, naopak mu podpora oproti květnu mírně klesla. Zatímco Drahoš ztělesňuje protiklady těch vlastností, které jsou současnému prezidentovi vyčítány, Horáčkovi se tento dojem u voličů vzbudit nedaří.
Textař naopak v minulosti bodoval zejména u lidí, kteří se příliš nezajímali o politiku a k volbám často nechodili. Vzhledem k současné politické situaci se ale spíše přiklánějí k tomu, zůstat doma. "Teď jsou lidé znechucení politickou atmosférou po vládní krizi a častěji, než že by volili Horáčka, tak říkají, že by nešli volit," říká Prokop.
Sociolog ale upozorňuje, že nelze v žádném případě Horáčka odepisovat. "Když se ta kampaň zaměří na názory, tak se může do pozice kandidáta, který symbolizuje protiklady negativním vlastnostem Miloše Zemana, dostat Horáček," říká Prokop. Podle něj nemá žádný z kandidátů kromě Miloše Zemana natolik zakotvenou podporu, aby byla neotřesitelná. "Stačí pár špatných výroků a ztratíte ji. Nedělal bych z toho něco, co vypovídá o volbách. V září to může být zase jinak," dodává.
