Doktorandům se zvýší příjem na 15 tisíc korun měsíčně. Je to jen zalepení díry, říkají odboráři

Markéta Hronová Markéta Hronová
11. 1. 2017 13:36
Doktorandi dostávají v současné době měsíční stipendium 7500 korun, které nahrazuje jejich výplatu. Téměř polovina jich studium nedokončí také proto, že je obtížné za takových podmínek vyžít, a musí se proto věnovat i jiným činnostem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že pro rok 2018 pošle na stipendia pro doktorandy dvojnásobné množství peněz, což by jejich měsíční příjem mělo zvýšit na 15 tisíc korun. "Vážíme si toho, ale je to jen zalepení díry. Chce to systémové řešení," reagoval předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták.
Ministryně školství Kateřina Valachová pošle víc peněz doktorandům.
Ministryně školství Kateřina Valachová pošle víc peněz doktorandům. | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Doktorandi by si měli od roku 2018 polepšit. Ministerstvo školství jim plánuje na rok poslat místo 90 tisíc korun 180 tisíc, jejich měsíční příjem by se tak zdvojnásobil na 15 tisíc korun měsíčně. "Státní rozpočet to vyjde na miliardu korun, ale společnost z toho bude těžit," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Doktorandi si dlouhodobě stěžují, že se kvůli nízkým stipendiím nemohou plně věnovat studiu. Pokud více doktorandů díky navýšení platů studium dokončí, zvýší se počet mladých lidí na vysokých školách pro generační obměnu a bude více pracovníků pro vědecká centra.

A pomůže to i doktorandům-medikům, kterých jsou z celkového počtu 13 tisíc prezenčně studujících doktorandů tři tisíce. "Jejich situace je obzvlášť náročná, protože kromě doktorského studia musí zároveň plnit i atestace," vysvětlila ministryně. Kritizovala také velkou nepředvídatelnost doktorského studia.

Standardní doba studia jsou tři až čtyři roky. "V této době se podaří dostudovat naprosto mizivému procentu doktorandů. To není v pořádku," uvedla předsedkyně Asociace doktorandů Kateřina Cidlinská. 

Snahu Valachové rychle narovnat stávající podmínky ocenil předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima. "V situaci, kdy je minimální mzda 11 tisíc korun, je ostudné, že doktorandi dostávají 7500. Mimochodem, na Slovensku dostávají v přepočtu 14 500 korun," řekl. Připustil, že většinou mají peníze také za úvazek na vysoké škole, tedy za pedagogickou činnost, a někdy i z grantů. Ale na to podle něj nelze spoléhat.

"Například studenti humanitních oborů mají mizivou šanci na nějaký grant dosáhnout. Nemají také záruku, že je vedoucí projektu ocení," vysvětloval problémy.

Další problém je se zdravotním pojištěním, které od 26 let musí doktorandi platit. Je to skoro 1500 Kč měsíčně, což je ze 7500 korun hodně peněz. Podle ministryně Valachové probíhají jednání s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem o tom, aby doktorandům platil zdravotní pojištění stát.

Potřebujeme dlouhodobější řešení

Aktivitu ministryně ocenil také předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták. "Dnes je doktorské studium v podstatě jen pro děti bohatých rodičů," prohlásil. Mnohem víc je podle něj potřeba nějaké systémové řešení, které by celkově narovnalo ohodnocení zaměstnanců vysokých škol. Mrzké ohodnocení mají i jiní zaměstnanci vysokých škol, například asistenti.

Ministryně školství slíbila, že do března uspořádá tři kulaté stoly, kde budou s vysokými školami a s odborníky řešit, jak platy na vysokých školách zlepšit. Pro rok 2018 bude žádat o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o 4,5 miliardy korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy