Mladým na pedagogických fakultách přidají, aby neutíkali jinam. Rozdíly mezi školami jsou obrovské

Markéta Hronová Markéta Hronová
2. 11. 2016 20:10
Platy učitelů jsou malé, proto ze škol odcházejí do jiných profesí, kde jsou podmínky lepší. Stejná situace je na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři vzdělávají. Proti ostatním vysokým školám své zaměstnance platí mizerně a je pak těžké zajistit, aby své dovednosti předávali dál ti nejlepší. Ministerstvo školství dá příští rok fakultám vzdělávajícím učitele miliardu korun navíc, většina z těchto peněz by měla jít na zvýšení platů jejich zaměstnanců.
Dobré učitele musí mít kdo vychovat. (Ilustrační foto)
Dobré učitele musí mít kdo vychovat. (Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – Abychom měli nejlepší učitele, potřebujeme také nejlepší odborníky, kteří jim předají umění učit. Těch je na pedagogických fakultách málo. Ministerstvo školství chce, aby na nich zůstávali zejména aktivní mladí lidé jako asistenti a odborní asistenti, postupovali akademickým životem a na pedagogických fakultách zůstávali.

"Z národních zdrojů budeme mít pro příští rok 260 milionů korun, plus dalších 650 milionů korun z evropských zdrojů. Většina národních peněz se použije na platy pedagogů," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová.

"Každá koruna je dobrá, jsem samozřejmě rádi. Ale je třeba myslet na to, že to je jen krátkodobá výpomoc, ne systémové řešení," říká děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka.

V minulém roce dostali pedagogové navíc z národních peněz jen 40 milionů korun, letos 70 milionů. "Za posledních pět let se zvedly platy učitelů vzdělávajících pedagogy o pouhá čtyři procenta. Na lékařských fakultách to bylo o devět procent," uvedla ministryně.

Dva tisíce navíc talenty na vysokých školách neudrží

Ministerstvo se netají tím, že cílem je zvednout platy hlavně odborným asistentům. Právě od nich očekávají ochotu měnit metody výuky podle nových zjištění o vývojové psychologii a moderních trendů. Měli by změnit pedagogické fakulty, aby se v nich budoucí učitelé dozvídali věci, které jim budou později ve školách skutečně užitečné.

V současné době s tím mají fakulty problém. "Doktorandi nám odcházejí, mají úplně jiné finanční požadavky. Ne proto, že by byli rozmařilí, ale protože se potřebují uživit," vysvětluje Nedělka. Když je na fakultě nadějný doktorand a chce učit, obvykle chce přednášet jen externě a živí se jinde.

"To není dobře. Pokud se má výuce opravdu věnovat, souvisí s tím i vědecká práce, ne že si jen na fakultu odskočí na pár hodin, odučí si svoje a zase jdou," doplňuje děkan.

Zároveň si ale nemyslí, že asistenty na vysokých školách udrží dva tisíce k platu navíc. "To by se platy musely změnit radikálněji," říká Nedělka. 

Rozdíly v platech na vysokých školách jsou obrovské

Školský resort si nechal zpracovat analýzu mezd na vysokých školách. Přitom však zjistil, že univerzity jsou velice citlivé na poskytování údajů o platech. "Myslím, že bychom toho mohli zveřejnit víc, ale nechala jsem to posoudit Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud nám to povolí, zveřejníme podrobnější údaje," slibuje ministryně.

Zatím jsou známé jen maximální a minimální průměry. Tedy univerzita, kde jsou platy nejnižší, má průměrný plat svých zaměstnanců (od asistentů až po docenty) 24 451 korun. Univerzita, která platí své zaměstnance nejlépe, má průměrný plat 41 758 korun.

Pro srovnání – u lékařských fakult je minimální průměrná mzda 33 268 korun, nejvyšší dokonce 81 661 korun.

"Rozdíly jsou obrovské. Já se samozřejmě ptám, jak je to možné. Jistě, jsou tu regionální rozdíly, ale nabízí se i odpověď, že vedení některých univerzit si svých zaměstnanců neváží tak, jak tvrdí," míní Valachová.

Podle Nedělky je to na univerzitách, jaké mají vnitřní předpisy a také kolik mají peněz. Nemyslí si, že by vedení univerzit zaměstnancům peníze nedávalo schválně. "Je ale pravda, že se někteří naši pracovníci diví, že na pedagogických fakultách mají i nižší platy než oni. Nevěří, že je to vůbec možné," popisuje Nedělka.

Do platů vysokoškolských pracovníků se promítají i peníze z grantů, projektů a za vědeckou činnost. Právě učitelé na pedagogických fakultách ale mají přístup k těmto penězům velmi omezený. Peníze za vědu se rozdávají podle kritérií, která pedagogickým fakultám moc nesvědčí. Jejich hlavní činnost je například tvorba učebnic, ne vědecké objevy či badatelská práce. Učebnice jsou ale penězi ohodnoceny velmi málo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 1 hodinou

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy