Mladým na pedagogických fakultách přidají, aby neutíkali jinam. Rozdíly mezi školami jsou obrovské

Markéta Hronová Markéta Hronová
2. 11. 2016 20:10
Platy učitelů jsou malé, proto ze škol odcházejí do jiných profesí, kde jsou podmínky lepší. Stejná situace je na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři vzdělávají. Proti ostatním vysokým školám své zaměstnance platí mizerně a je pak těžké zajistit, aby své dovednosti předávali dál ti nejlepší. Ministerstvo školství dá příští rok fakultám vzdělávajícím učitele miliardu korun navíc, většina z těchto peněz by měla jít na zvýšení platů jejich zaměstnanců.
Dobré učitele musí mít kdo vychovat. (Ilustrační foto)
Dobré učitele musí mít kdo vychovat. (Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – Abychom měli nejlepší učitele, potřebujeme také nejlepší odborníky, kteří jim předají umění učit. Těch je na pedagogických fakultách málo. Ministerstvo školství chce, aby na nich zůstávali zejména aktivní mladí lidé jako asistenti a odborní asistenti, postupovali akademickým životem a na pedagogických fakultách zůstávali.

"Z národních zdrojů budeme mít pro příští rok 260 milionů korun, plus dalších 650 milionů korun z evropských zdrojů. Většina národních peněz se použije na platy pedagogů," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová.

"Každá koruna je dobrá, jsem samozřejmě rádi. Ale je třeba myslet na to, že to je jen krátkodobá výpomoc, ne systémové řešení," říká děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka.

V minulém roce dostali pedagogové navíc z národních peněz jen 40 milionů korun, letos 70 milionů. "Za posledních pět let se zvedly platy učitelů vzdělávajících pedagogy o pouhá čtyři procenta. Na lékařských fakultách to bylo o devět procent," uvedla ministryně.

Dva tisíce navíc talenty na vysokých školách neudrží

Ministerstvo se netají tím, že cílem je zvednout platy hlavně odborným asistentům. Právě od nich očekávají ochotu měnit metody výuky podle nových zjištění o vývojové psychologii a moderních trendů. Měli by změnit pedagogické fakulty, aby se v nich budoucí učitelé dozvídali věci, které jim budou později ve školách skutečně užitečné.

V současné době s tím mají fakulty problém. "Doktorandi nám odcházejí, mají úplně jiné finanční požadavky. Ne proto, že by byli rozmařilí, ale protože se potřebují uživit," vysvětluje Nedělka. Když je na fakultě nadějný doktorand a chce učit, obvykle chce přednášet jen externě a živí se jinde.

"To není dobře. Pokud se má výuce opravdu věnovat, souvisí s tím i vědecká práce, ne že si jen na fakultu odskočí na pár hodin, odučí si svoje a zase jdou," doplňuje děkan.

Zároveň si ale nemyslí, že asistenty na vysokých školách udrží dva tisíce k platu navíc. "To by se platy musely změnit radikálněji," říká Nedělka. 

Rozdíly v platech na vysokých školách jsou obrovské

Školský resort si nechal zpracovat analýzu mezd na vysokých školách. Přitom však zjistil, že univerzity jsou velice citlivé na poskytování údajů o platech. "Myslím, že bychom toho mohli zveřejnit víc, ale nechala jsem to posoudit Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud nám to povolí, zveřejníme podrobnější údaje," slibuje ministryně.

Zatím jsou známé jen maximální a minimální průměry. Tedy univerzita, kde jsou platy nejnižší, má průměrný plat svých zaměstnanců (od asistentů až po docenty) 24 451 korun. Univerzita, která platí své zaměstnance nejlépe, má průměrný plat 41 758 korun.

Pro srovnání – u lékařských fakult je minimální průměrná mzda 33 268 korun, nejvyšší dokonce 81 661 korun.

"Rozdíly jsou obrovské. Já se samozřejmě ptám, jak je to možné. Jistě, jsou tu regionální rozdíly, ale nabízí se i odpověď, že vedení některých univerzit si svých zaměstnanců neváží tak, jak tvrdí," míní Valachová.

Podle Nedělky je to na univerzitách, jaké mají vnitřní předpisy a také kolik mají peněz. Nemyslí si, že by vedení univerzit zaměstnancům peníze nedávalo schválně. "Je ale pravda, že se někteří naši pracovníci diví, že na pedagogických fakultách mají i nižší platy než oni. Nevěří, že je to vůbec možné," popisuje Nedělka.

Do platů vysokoškolských pracovníků se promítají i peníze z grantů, projektů a za vědeckou činnost. Právě učitelé na pedagogických fakultách ale mají přístup k těmto penězům velmi omezený. Peníze za vědu se rozdávají podle kritérií, která pedagogickým fakultám moc nesvědčí. Jejich hlavní činnost je například tvorba učebnic, ne vědecké objevy či badatelská práce. Učebnice jsou ale penězi ohodnoceny velmi málo.

 

Právě se děje

před 8 minutami

V Broumově hořela kotelna v průmyslovém areálu, škoda je 15 milionů korun

V areálu firmy Veba v Broumově na Náchodsku v úterý večer hořela kotelna na topný olej. Škodu vyšetřovatel předběžně stanovil na 15 milionů korun, upřesňovat se bude stejně jako příčina požáru ve středu dopoledne. Na webu hasičů Královéhradeckého kraje to uvedl jejich mluvčí Ondřej Sezima.

O požáru v areálu v broumovské části Olivětín hasiči dostali zprávu po 19:00. Hořela kotelna přistavená k výrobní hale. "V kotelně se nacházela nejenom technologie, ale také velké množství topného oleje," uvedl mluvčí. Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích s použitím vody a hasební pěny, aby před ohněm uchránili výrobní stroje v přilehlé hale, kde navíc byly další hořlaviny.

"V pozdních večerních hodinách se jim podařilo požár dostat zcela pod kontrolu. Při zásahu nebyl nikdo zraněn," uvedl Sezima. Zaměstnanci budovu včas opustili. Škodu oheň způsobil na vnitřním vybavení kotelny, silně zakouřené byly prostory v nadzemním podlaží přilehlé budovy, které slouží jako šatny a sociální zázemí pro zaměstnance.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

USA zablokovaly přístup k desítkám zpravodajských serverů kvůli dezinformacím z Íránu

Americké ministerstvo spravedlnosti se zmocnilo zhruba 30 webových stránek, z nichž řada byla spojena s dezinformačními aktivitami Íránu. Podle agentury Reuters to uvedl nejmenovaný americký vládní činitel. Íránská státní agentura IRNA předtím oznámila, že Spojené státy zablokovaly přístup na několik zpravodajských serverů napojených na íránský stát, napsala agentura AFP.

Na stránkách se místo tradičního obsahu objevila zpráva, že se serveru zmocnily americké úřady, doplněná pečetí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstva obchodu. Mezi zasažené servery patří například Al-Alam, který poskytuje informace v arabštině, anglická mutace webu íránské státní televize PressTV, či server Al-Masíra, který patří jemenským povstalcům z řad Húsíů podporovaným Íránem. Výpadek postihl i několik dalších webů.

Podle agentury AP, která se rovněž odvolává na zdroj z americké vlády, je krok USA součástí rozsáhlejšího zákroku proti íránským médiím v době vyhrocených vztahů s Teheránem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy